Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nikoňáci versus canoňáci - a co z toho plyne

nikcan1Určitě to byla jen náhoda, že firmy Nikon a Canon v nedávno uspořádaly své významné tiskovky v Praze ve stejný den, připomnělo mi to ale jeden zajímavý fenomén: vztahy mezi majiteli fotoaparátů Nikon a Canon je podobný jako mezi fanoušky fotbalové Sparty a Slavie.

 

 

 

Vztah mezi nikoňáky a canoňáky naštěstí není tak vyhrocený jako třeba mezi křižáky a husity - navzájem se nezabíjejí, mluví spolu a dokonce jsou schopni uznat, že mají cosi společného. Přesto je decentně antagonistický: jedni i druzí o těch z opačného tábora soudí, že je to způsob existence zasluhující jistého politování, když už převýchova zřejmě není možná.

 

Diskuse nad propastí

Obzvlášť intenzívně jsem se o tom přesvědčil na vrcholu jedné sopky asi tak čtyři kilometry nad mořem. Výšky nemám moc rád a ještě méně mám rád pobyt v lanovkách, které k nim nad propastmi za stálého pohupování směřují. Takže, když jsem se na horní stanici z kabinky napěchované lidmi konečně vypotácel, byl antagonismus mezi majiteli nikonů a canonů to poslední, co by mi leželo v hlavě.

nikcan2

 

 

obr: Profíci mají téměř výlučně nikony nebo canony. Kterých víc, to je námětem mnoha diskusí a hodnocení v časopisech a na specializovaných fotografických serverech. Na snímku o fous vede Nikon, rozdíl je ale tak malý, že na jiných akcích to může být obráceně  - síly jsou vyrovnané

 

 

Ne tak ale světlovlasému obrovi, který stál na okraji vyhlídkové plošiny. Zastoupil mi cestu, ukázal na nikon visící na mém krku a zeptal se, proč fotím takovým krámem, když výrobky Canon jsou mnohem lepší. Teprve teď jsem si všiml, že jeho přístroj je od konkurence, stejně jako veškerá další fotografická výbava, kterou byl ověšen v počtu více než malém.

Následovala delší přednáška o tom, proč je Canon lepší než Nikon. Rád bych vám ji tady zprostředkoval - jenže si z ní nic nepamatuji. Jednak proto, že jeho angličtina sice byla asi na stejné úrovni jako moje, jenže jsme se pohříchu každý zjevně učili z jiných učebnic. Jednak taky proto, mou mysl mnohem víc zaměstnávala děsivá představa blížící se zpáteční cesty lanovkou dolů. A v neposlední řadě i proto, že na vrcholu sopky člověk nebývá každý den a strávit ten vzácný zážitek diskusí o takové prkotině se mi nechtělo.

Podivný rozhovor u sopečného kráteru mi ale nasadil brouka do hlavy. Proč vlastně fotím nikonem? A proč jiní fotografové fotí canony? Jsem chytřejší než ti z opačného tábora? Nebo je to - nedej Bože - naopak?

 

Spřízněni volbou

Nikon a Canon mají mnoho společného. Kromě japonského původu a dlouhé tradice ve výrobě špičkové fototechniky i to, že na rozdíl od kdysi neméně slavné konkurence zvládli nástup digitalizace nejen na úrovni kompaktů, ale především na poli zrcadlovek. A na rozdíl od nově nastupujících dravců přicházejících z jiných lovišť (jako třeba Panasonic nebo Sony) mají ošetřené i všechno kolem - od bohatého příslušenství až po zvučně znějící jméno.

Představa, že by v této pozici byl jeden z obrů zřetelně lepší než druhý, je těžko udržitelná. Možná je konkrétní nový model v něčem lepší, než odpovídající typ od konkurence, dokud ale mají obě firmy vůli k životu (což zjevně mají), vždy ten druhý vzápětí dotáhne. Je možné najít jednotlivosti (a většinou spíš drobnosti), v nichž se liší modely stejné kategorie, nejde ale říct, že je lepší Nikon nebo Canon jako celek. Mimochodem, i tenhle dialektický antagonismus je jednou z nikoliv zanedbatelných věcí, které tvoří jejich image.

nikcan3

 

 

obr: Stalo se téměř pravidlem, že každá nová zrcadlovka od jedné značky je automaticky srovnávána s obdobou od druhé. Vztah Nikon vs. Canon se postupně stalává stejně archetypální, jako vztah mezi kočkou a psem, či Spartou a Slávií

 

 

Ve skutečnosti má poněkud iracionální vztah canoňáků i nikoňáků ke značce zcela prozaickou příčinu. Je jí koncepce jednooké zrcadlovky jako takové. Není to jen jeden přístroj (sám o sobě obvykle nijak levný), ale především obsáhlá baterie příslušenství, často dohromady ještě dražšího, než samotné tělo. Tohle všechno harampádí je kompatibilní jen v rámci značky - a přechod na druhou by tedy pro mnoho fotografů (zdaleka nikoliv jen profesionálních) znamenal finanční vícenáklady v řádu desetitisíců, ne-li statisíců korun. Přitom první impuls, který rozhodl, kdo bude nikoňákem a kdo canoňákem byl ve většině případů zcela náhodný.

Koncept jednooké zrcadlovky tak není jen technický, ale do značné míry i marketingový. Otázka je, co s tím udělá nástup superzoomů a další vychytávek, které umožňují konstruovat foťáky typu "vše v jednom".

A zároveň si odpovídám: asi nic - a to hned ze dvou důvodů. Jednak přístroje "all in one" jsou zatím jen kompakty s malými snímači a postavit je pro optický čip na úrovni kvalitní zrcadlovky by nebylo snadné, ani levné. A jednak i proto, že zvláštní shodou okolností přicházejí také zrcadlovky full frame, které laťku posouvají zas o pořádný kus výš.

Koncepce zrcadlovky tak i nadále zůstává tím čím byla vždycky: stavebnicí nabízející univerzálnost a kvalitu. Na úrovni náročných amatérů, poloprofesionálů a profesionálů to bez ní ještě dlouho nepůjde. Troufám si proto tvrdit, že stejně tak tu ještě dlouho bude i tandem Nikon - Canon. I když nebude chybět ani snaha konkurence zaujmout jejich místo.

A tak to má být.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Free Joomla Templates: by JoomlaShack