Novákoviny

Čím dál víc zaměstnavatelů očekává, že pro ně lidé budou dělat zadarmo, nebo skoro zadarmo. Záminky jsou různé: zkušební doba, možnost "udělat si jméno", krize a slib, že až jednou bude lépe... Dělají to už nejen majitelé barů, ale stále častěji webové servery, redakce, nakladatelství, televizní a rozhlasové stanice - a některé podnikatelské projekty jsou na tom přímo postavené. Někdy to zkoušejí plíživě: najednou zjistíte, že máte dvakrát, třikrát víc práce, ze stejně nebo míň peněz... 

Nenechte si věšet bulíky na nos: ti pánové (a dámy), kteří počítají s vaší altruistickou pracovitostí, jsou sami většinou honorováni docela dobře a někteří z nich se zadarmo ani nenadechnou. Bez mzdy pracovali tovaryši ve středověku, jejich odměnou ale byl know-how živící je zbytek života. Podobně se to dá chápat u studentů toužících po získání praxe, které navíc živí tatínek s maminkou. Všechno ostatní ale je naivita vytvářející nekalou konkurenci podobnou levné pracovní síle z Asie. Pokud to děláte, tak ale neškodíte jen druhým - škodíte především sobě, a to nejen finančně. Devalvujete svou cenu, děláte si pověst amatéra a tak trochu i trouby: ne nadarmo se říká, že co je zadarmo, to nestojí za nic. Když už máte volnou pracovní kapacitu, chuť něco dělat a dobré nápady, pak jen blázen to věnuje někomu, kdo plody sklízí za něj.

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny