Novákoviny

 Letošní supervolební rok opět postrkuje do popředí otázku internetové demokracie a světové elektronické informační sítě jako prostředí, které je údajně nejdemokratičtějším médiem všech dob. Na první pohled to tak opravdu vypadá: dát sem své myšlenky tak, aby je četli lidé po celém světě, může každý a prakticky zadarmo. A každý si tu může svobodně hledat i myšlenky jiných. Copak právě toto není ideální nástroj k uskutečnění opravdové demokracie? Nebo aspoň k nalezení pravdy o tom, co skutečně cítí, chtějí a potřebují lidé?

   Pokud na tyto otázky odpovíte kladně, pak jste nejspíš nikdy neslyšeli termíny jako WOMM, astroturfing, infiltration marketing a další. Podrobné vysvětlení jde nad rámec této krátké poznámky (slibuji, že podrobnější text na dané téma se tu ve vhodnou chvíli také objeví), zde musí stačit, že jde o sofistikované metody, jak na internetu vytvářet falešný obraz reality. Lze to zcela beztrestně dělat tisíci způsoby, od skrytého ovlivňování diskusí, vytváření zástupů neexistujících osob vyslovujících určité myšlenky, či očerňujících myšlenky jiné (případně jejich nositele), vypouštěním fám a lží, zřizováním vylhaných blogů a diskusních fór, virovými útoky na nepohodlné weby..., ale všechno by se sem opravdu nevešlo. Kdybychom řekli, že reálná tvář internetu připomíná Divoký západ, pak bychom kraji, kde zákon psaly revolvery, velmi křivdili: tam bylo alespoň jasné, kdo je kdo. Víc sedí přirovnání k mafiánskému prostředí Balkánu nebo "divokého Východu".

   Když Alfred Nobel objevil dynamit, naivně věřil že síla nové výbušniny lidstvo navždy odradí od vedení válek. Představa, že internet otevírá dveře novému věku pravdy, je možná ještě bláhovější.

   Tahle poznámka byla určená pro Hospodářské noviny, editor ji ale odmítl s odůvodněním, že na stránku o informačních technologiích nepatří... Nebo je skutečný důvod jiný? Úsudek si udělejte sami. Nicméně, už to, že ji čtete, naznačuje  že na té internetové demokracii přece jen něco kladného bude :-)

   Jan A. Novák