Novákoviny

   Slavní rodáci, kteří vynikli v zahraničí, patří k zajímavým zvláštnostem místního vědeckého a technického folklóru: jsme hrdí nejen na Komenského, ale také na amerického zakladatele radioastronomie Karla Janskeho, na Josefa Ressela, který pracoval v Terstu, na objevitele slavné komety Luboše Kohoutka, který emigroval v roce 1970, a mnoho dalších. Zvláštní podkategorii pak tvoří "slavní Češi", kteří byli Němci nebo německy mluvící Židé, od Rabbiho Loeva, přes Gregora Mendela a Sigmunda Freuda až po leteckého konstruktéra Hugo Ettricha nebo fyzika Ernesta Macha. V rámci spravedlnosti ale budiž konstatováno, že v tom nejedeme sami: Srbové se s Chorvaty přou o to, komu patří Nikola Tesla, který vynikl ve Spojených státech, kde také měl občanství...

   Není nic divného na tom, že malé země nedávají velkým lidem prostor k rozletu - a středoevropský prostor se k tomu nějak obzvlášť nehodí. Určitě je i dobře, že slavné rodáky připomínáme a necháváme se jimi inspirovat. Ještě lepší by ale bylo, kdybychom jim už za jejich života poskytli takové podmínky, aby mohli vyniknout tady. Právě proto by se nemělo zapomínat, že tito géniové nám nepatří: v první řadě náleží všem těm, kdo jim rozumí (chtělo by se říci celému lidstvu, kdyby to neznělo tak obehraně), v druhé sami sobě, ve třetí národu, který jim poskytl podmínky k práci. Co je to ale za zásluhu - být zemí, z níž musel velký člověk odejít?

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny