Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Luční koník pro Mars

    Kosmické sondy přistávající na Marsu zatím mohly prozkoumat jen malou část povrchu, vědci proto uvažují o automatech v podobě robota, balónu poháněného větrem nebo vzducholodě. Robert Zubrin, prezident neziskové dobrovolnické organizace Mars Society a zakladatel soukromé firmy Pioneer Astronautics ale navrhuje něco jiného: sondu, která bude po povrchu rudé planety poskakovat jako hmyz. Jen místo svalů bude používat stlačený plyn. Zubrin proto svůj projekt nazval Gashopper, v narážce na lučního koníka, který se anglicky jmenuje grashopper.

 

    Princip Gashoperu je sice neobvyklý, ale nikoliv nereálný. Stroj by nasával oxid uhličitý z atmosféry Marsu a pomocí energie solárních panelů by jej zkapalňoval. Po opětovném zahřátí by se plyn prudce rozpínal a unikal tryskami, což by sondu přimělo ke skoku. Po přistání by se celý cyklus opakoval, přičemž doplnění zásob plynu by trvalo asi měsíc. Systém by mohl při jediné misi zblízka prozkoumat mnohonásobně větší oblast marsovského povrchu, než jakékoliv dosavadní přistávající sondy.

 

 

 obr: Gashopper při pokusných skocích. Balón napodobuje nižší gravitaci na Marsu.

Foto: Mars Society

 

 

 

 

 

 

 

 

    Princip by mohl být použit i pro pohon okřídleného stroje. Raketový Gashoper by jedním skokem urazil desítky kilometrů, okřídlená verze i stovky kilometrů. Během zastávky a plnění plynem by mohl ze sondy vyjet malý rover a zkoumat okolí nebo sbírat vzorky. Před dalším skokem by se zase nalodil.

     Úspěšné testy

    Zubrinova firma už na letišti Brighton v Coloradu úspěšně vyzkoušela jednoduchý model Gashoppera vážící přes 50 kilogramů. Podařilo se při něm docílit skoků dlouhých asi půl kilometru a rychlosti až 180 km/h. Autoři projektu očekávají, že při použití sofistikovanějších technologií a lehkých kompozitních materiálů se výkony ještě podstatně zvýší. Především ale upozorňují, že na Marsu je nižší gravitace než na Zemi. Další z možností, jak skoky prodloužit, je vybavit sondu malým balónem plněným héliem.

    O projekt Gashoperu už projevila vážný zájem americká kosmická agentura NASA. Ve společnosti Pioneer Astronautics financovala výzkum nazvaný Gashopper Phase I, jehož cílem je získat základní zkušenosti pro případný návrh skutečné sondy. Pokud vše půjde dobře, měl by po vyhodnocení výsledků projekt přejít do dalších fází, na jejich konci by byl kosmický automat třídy Scout. Jde o relativně malé a levné sondy, podobné nedávno úspěšně dokončené misi Mars Phoenix.

    Zubrin je známý propagátor výzkumu a osidlování Marsu a čelný představitel Mars Society, která byla zřízena za stejným účelem. Ačkoliv jde o nestátní organizaci, mezi jejími členy je řada významných osobností NASA, univerzit a armády. Mars Society mimo jiné provozuje i první marsovskou základnu – zatím ovšem jen na arktickém ostrově Devon, kde se podmínky rudé planetě blíží. Testuje zde budovy, skafandry a další technologie pro skutečné výpravy. O tom, zda se na Mars jednou vydá i nějaká pokročilejší varianta Gashopperu zatím není rozhodnuto.

 

 

 

 

obr: Robert Zubrin s demonstrátorem Gashopperu

Foto: Mars Society

 

 

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments

 
Joomla Templates: by JoomlaShack