Novákoviny

   Satelitní a letecké snímky, především však rychlé odlesňování v posledních letech naznačují, že Amazonie nebyla vždy divokou džunglí. Ukazuje se, že před několika tisíciletími, a možná dokonce ještě i před nemnoha staletími tady v kulturní krajině kvetla vysoce organizovaná města vyspělých předkolumbovských civilizací. Znovu to mimo jiné připomnělo osud legendárního hledače stop po potomcích Atlanťanů v amazonské džungli, britského dobrodruha Percyho Fawcetta. Ten sám je hned dvojnásobnou záhadou: po údajném objevu tajemných ruin se sám ztratil.

   Po první světové válce z map rychle mizela poslední bílá místa. Mezi nejméně prozkoumané oblasti tehdy patřily rozsáhlé pralesy Jižní Ameriky. Právě tam se roku 1925 vypravil britský dobrodruh Percy Fawcett, aby objevil trosky zaniklé civilizace. Džungle se za ním navždy zavřela - zůstala po něm jen otázka, zda jeho tajemné "město Z" skutečně existuje. Podle některých svědectví totiž před svou smrtí zanechal zprávy o objevech, které by zcela změnily pohled na minulost lidstva.

   "Víte něco o Bolivii?" zeptal se roku 1906 předseda britské Královské zeměpisné společnosti plukovníka a dobrodruha Percyho Fawcetta. Ten sice odpověděl, že skoro nic, ctihodnému gentlemanovi to však nevadilo a rychle před něj přisunul mapu. "Podívejte, co je tu bílých míst! Není to skvělá výzva?"

    Po stopách "města Z"

   Ve skutečnosti nešlo jen o objevitelské dobrodružství. V téměř neprozkoumaných oblastech na hranici mezi Bolivií a Brazílií se ukrývalo také nemalé bohatství, mimo jiné i tehdy nesmírně ceněný kaučuk. Hranice však byla vytýčená jen velmi přibližně, a tak mezi oběma zeměmi neustále vznikaly sváry. Jihoameričtí diplomaté nakonec zvolili moudré řešení: požádají o vymezení hranice nezúčastněnou třetí stranu, nejlépe někoho, kdo je proslulý svou seriózností. Volba zákonitě padla na Brity a jejich slavnou Královskou zeměpisnou společnost.

   Funkcionáři společnosti nemuseli po vhodném vůdci takového nebezpečného podniku pátrat dlouho. Dělostřelecký plukovník Percy Fawcett na sebe již dříve upozornil odvážnými kousky na Ceylonu a v severní Africe, kde pracoval pro tajnou službu. Nabídku odejít do divokého pohraničí zamořeného nemocemi, nebezpečnými tvory i krvelačnými domorodci nadšeně přivítal.

 obr: První výprava plukovníka Fawcetta

   Pro vytyčovací komisi Fawcett pracoval tři roky. Pak se vrátil do Evropy, aby bojoval v první světové válce, ale záhady pralesního světa mu nedávaly spát. Jeho zájem se stále více obracel k archeologickým problémům, na které narazil při vytyčování hranic. Jakmile válka skončila vypravil na vlastní náklady novou expedici - a pak ještě několik dalších. Mezi lety 1906 až 1924 tak celkem sedmkrát pronikl do míst, kam se před ním ještě žádný běloch nepodíval.

   Cíl jeho hledání měl stále konkrétnější podobu: od domorodců mnohokrát slyšel vyprávět o záhadných troskách, které tu zanechala neznámá vyspělá civilizace. Věřil, že jde o sídlo lidí, kteří přežili zkázu Atlantidy a nazval jej "město Z".

    Poslední dopis

   Plukovník Fawcett vyznával strategii malých expedic, které nevyžadovaly takové náklady a lépe se pohybovaly v komplikovaném terénu. Roku 1925 vyrazil do pralesa hledat "město Z" pouze se svým starším synem Jackem, ještě jedním bělochem a několika místními nosiči. Koncem května svěřil poslovi dopis manželce, v němž říká, že se chystají vstoupit na neprozkoumané území, a že není žádný důvod k obavám. Tehdy svět o Fawcettovi slyšel naposledy. Po zkušeném cestovateli se slehla země a neuspěly ani četné záchranné expedice, které vyrazily po jeho stopách.

   Později se sice v pohraničních městech objevily věci patřící výpravě, většinou se ale ukázalo, že plukovník o ně z různých důvodů přišel ještě před svým zmizením. Větší rozruch způsobila kniha, kterou jeho mladší syn Brian údajně sestavil z dopisů a vyprávění svého otce. Název byl výmluvný: Ztracené stopy, ztracená města.

   "Město Z leží v údolí širokém asi deset mil a obklopeném vysokými horami," tvrdí se v knize. "Domy jsou nízké a bez oken, je tu také chrám ve tvaru pyramidy. Početné obyvatelstvo chovalo domácí zvířata a v okolních horách provozovalo vyspělé hornictví. Několik menších podobných měst, avšak víc zničených, je směrem na jih."

 obr: Idealizovaná představa Atlantidy 

 Podle Briana Fawcett také tvrdil, že ruiny mají "monolitický charakter, starobylejší než nejstarší ruiny nalezené v Egyptě. Obyvatelé používali hláskové písmo. Mezi Indiány kolují pověsti o záhadných zdrojích světla v ruinách a o kletbách, které pronásledují toho, kdo tam vstoupil".

Podobných děl napsaných na základě údajné korespondence s Fawcettem se mezi světovými válkami objevilo víc. Některé byly vysloveným podvrhem zřetelně napsaným pod dojmem tehdy čerstvého objevu Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, či módního spiritismu. Nelze také vyloučit, že vysílený a nemocný Fawcett mohl za ruiny pokládat geologické útvary. K této doměnce se později přiklonil i jeho syn Brian. Jisté je, že pokud by opravdu v džungli existovalo popsané velkoměsto, nepochybně by ho už objevily satelitní snímky.

   Přesto nelze nad celou hitsorií mávnout rukou. Z Jižní Ameriky opravdu pochází některé sporné nálezy, které příliš nezapadají do archeologických schémat. Neproniknutelný prales střežený nepřátelskými indiány může ještě dlouho ukrývat nejedno překvapení. Dokonce ještě roku 1996 skončila fiaskem výprava hledající stopy po Fawcettovi, protože jí domorodci "zabavili" veškeré vybavení. Badatelé nakonec byli rádi, že vyvázli holými životy - ale tajemství plukovníkových objevů i jeho smrti dál zůstává tajemstvím.

   V poslední době se navíc jeho domněnky začínají nečekaně potvrzovat. Archeologové s pomocí satelitů a letadel zjišťují, že právě na pomezí Bolivie a Amazonie, kde Fawcett také působil, se nachází množství ruin staveb dosud neznámé civilizace.

   "Budeme možná překvapeni zjištěním, kolik lidí kdysi na tomto území žilo," tvrdí Colin McEwan, archeolog z londýnského British Museum.

 obr: Letecké snímky ukazují, že Amazonie bývala hustě obydlenou krajinou.

Doplňkový text:

Plukovník Percy Fawcett

Percy Harrison Fawcett se narodil roku 1867 v britském Devonu. Do britského královského dělostřelectva vstoupil ve věku 19 let. Sloužil na Ceylonu, kde se oženil. Později působil v severní Africe. Roku 1906 začal pracovat pro Royal Geographic Society na vytyčování hranice mezi Bolivií a Brazilií, 1908 vyměřoval hranice Paraguaye a v letech 1910 až 1912 hranice Peru a Brazilie. Bojoval v první světové válce, pak se vrátil do Jižní Ameriky a podnikl několik archeologických expedic do pralesů. Z roku 1924 pocházejí údajné dopisy synovi Brianovi, v nichž popisuje trosky měst neznámé vyspělé civilizace. Na poslední výpravu se vydal roku 1925, jeho poslední dopis je opatřen datem 29. září 1925.

 Psáno pro Hospodářské noviny – kam se ovšem vešla jen menší část tohoto textu, takže zde je plná verze

You have no rights to post comments