Novákoviny

V chorvatské jeskyni Siničič se speleologům před několika lety podařilo proniknout do dosud neprobádaných prostor, kde objevili do skalní stěny vyrytý nápis údajně starý 11 500 let. Tedy z časů, kdy podle oficiální vědy chyběla do vynálezu písma celá tisíciletí - ale kdy podle Platóna zanikla Atlantida. Tvrdí to alespoň článek od Gorana Matejiče z internetového magazínu Kameleon. Chorvatský text působil poměrně seriózně, proto jsem se o záležitost začal zajímat blíž. Na počátku vznikl krátký komentovaný výtah i s odkazem na chorvatsky psaný originál, záhy se ale ukázalo, že je nutné jej doplnit o údaje z jiných zdrojů, které rovněž uvádím.

Jeskyně Siničič je v krasovém údolí ponorné řeky Gacky poblíž města Otočac v národním parku Severní Velebit (asi 150 km od Záhřebu). Místní obyvatelé ji znají odedávna, nejstarší nápisy od turistů a vandalů ve vstupní části nesou letopočet 1860. Dál se však většina návštěvníků nedostala, protože následuje strmý stupeň a za ním těsné blátivé chodby.

Cestu do ještě vzdálenějších partií pak uzavírá jezero z něhož vede úzký vodní sifon. Někteří jeskyňáři se domnívají, že jeskyně je spojená s několik kilometrů vzdálenými ponory u osad Kalanj a Perkovič.

obr: Vstupní partie jeskyně Siničič

Foto: Mario Glavič

S důkladnějším výzkumem začali chorvatští speleologové v 60. letech minulého století. Významný postup vpřed se jim ale podařil až 20. září 1997 (podle jiných zdrojů až 1999), kdy nízká hladina podzemní vody umožnila průnik dvěma dlouhými sifony a následné rozšíření chodeb. Za vodní překážkou se před jeskyňáři otevřely nové prostory.

Největší objev na ně čekal v nejvzdálenějších partiích, kde na skalní stěně spatřili vyrytý nápis neznámým písmem. Šlo o několik málo znaků údajně připomínajících starogermánské runy. Objev byl zveřejněný a podrobně popsaný v chorvatském jeskyňářském časopise Speleozin (č. 1997/7 a 1999/10).

Jeden z objevitelů o tom napsal: "Nejdřív jsme si mysleli, že je to dílo nějaké jeskyňářské expedice, která se sem dostala před námi, aby brzy jsme museli tenhle nápad zavrhnout. Touto cestou sem skrz sifony nikdo nemohl  proniknout. Naskýtá se tedy otázka, jak se sem autor nápisu dostal a kdo to byl.."

A dál pokračuje: "Konzultace s Archeologickým muzeem Záhřeb potvrzuje, že znaky jsou velmi staré, nejméně 10 000 let a nepodobají se ničemu, co je z území Chorvatska známé. Lidé, kteří jej vytvořili, se sem mohli dostat některým dnes už zaneseným vchodem. Této domněnce nahrává skutečnost, že chodba je zde jen 5 až 6 metrů pod povrchem a místy jsou na stropě vidět kořeny rostlin. Během naší výpravy byly znaky pečlivě obkresleny i vyfotografovány a objev zveřejněn (včetně umístění zprávy na internetu). Zvýšená hladina podzemní vody později opět vytvořila sifon dlouhý 130 metrů, který nápis spolehlivě ochrání před vandaly."

O jeskyni věděli archeologové už dřív, protože ve vstupní části byly nalezeny doklady o přítomnosti lidí před přibližně 5000 lety. Video s nově objeveným nápisem odvysílala i chorvatská televize, poté však celá záležitost překvapivě utichla.

Goran Matejič se proto rozhodl objev prověřit přímo na místě, proniknout až k nápisu nacházejícímu se 550 metrů od vchodu se mu však nepodařilo. Svou snahu popisuje v článku Tajemství jeskyně Siničič v kraji Brinja (Tajna Siničič spilje kraj Brinja).

Čtenář už asi netrpělivě čeká na důkazy o neuvěřitelném stáří nápisu. V Matejičově článku je k tomu ale jen jedna informace - hned na začátku. Autor tu říká: "...moji pozornost upoutala malá fotografická publikace Gacka, kterou roku 1990 vydalo Turistické nakladatelství v Záhřebu. Je v ní snímek nápisu a u něj popisek, že jde o pravěké rytiny na stěně jeskyně Siničič, které pocházejí z doby okolo 9500 let před Kristem." A to je bohužel všechno. Nezbylo než se poohlédout po dalších chorvatských pramenech.

Nápis a kříže

Zdrojem z první ruky se ukázal být článek Tihomira Kovačeviče Jeskyně Siničiči - pokladnice pravěku (Špilja Siničiči - riznica prapovijesti). Byl členem speleologické expedice záhřebských a karlovackých jeskyňářů, která jeskyni zkoumala v druhé polovině září 1999.

obr: Mapka jeskyně Siničič.

Kresba: časopis Speleo-zin, č. 10/1999

Kovačevič Popisuje, jak členové výpravy Alan Kovačevič a Hrvoje Cvitanovič pronikli do závěrečné části, kde dalšímu postupu bránil úzký neprostupný sifon. Objevili ale v pravém boku dutiny trhlinu širokou sotva deset centimetrů, kterou se jim usilovným hrabáním podařilo rozšířit.

Kovačevič, který byl ze všech nejštíhlejší, se jí protáhl a zjistil, že cesta vede dál. Následoval ho i Cvitanovič, který se po deseti minutách vrátil a oznámil, že pronikli dalších 50 metrů a našli prostoru se dvěma kříži na stěnách. Ve stejném dómu byl také vyrytý záhadný nápis. Postupně se tudy prohrabali i ostatní.

Kovačevič toto chvíli popisuje: "Hned jsme viděli, že se jedno o něco, s čím jsme se dosud nikdy nesetkali, pravděpodobně o neznámé pradávné znaky, možná o písmo. Zveřejnili jsme popisy, nákresy a fotografie v médiích s prosbou, aby se přihlásili odborníci, kteří by pomohli tajemství objasnit."

Výsledkem však bylo (alespoň podle Tihomira Kovačeviče) jen nezávazné vyjádření Dubravky Balen z Archeologického muzea Záhřeb, podle které jde o ojedinělý a významný objev, který zasluhuje další zkoumání. Víceméně laické odhady speleologů mluví o tom, že jeskyně v časech mezolitu sloužila jako svatyně, jejíž součástí byly znaky na stěnách - možná lunární kalendář, možná jakési písmo. Mezolit je období od posledního klimatického výkyvu přibližně 9000 let př. n. l. do začátku neolitu, tj. časů, kdy lidé přešli od lovu k zemědělství a od kamene ke keramice. Kříže přibyly až ve středověku. Mohli je tu zanechat místní obyvatelé, kteří objevili pravěkou svatyni a viděli v ní důkaz přítomnosti ďábla. V každém případě to znamená, že jeskyně měla další vchod, který se později uzavřel.

Pro tyto romantické hypotézy zatím chybí jakékoliv důkazy, přesto ale nejsou tak fantastické, jak na první pohled vypadají. Vynález písma se sice většinou připisuje až Sumerům, abstraktní znaky, které mohly plnit funkci jakéhosi jednoduchého znakového písma, však jsou známy z mnoha pravěkých jeskynních maleb. Podivné symboly byly nalezeny také v moravské jeskyni Býčí skála a ve slovenské jeskyni Domica.

Jan A. Novák

Psáno pro Novákoviny

Poznámka: Pro jednoduchost psaní na české klávesnici je v textu chorvatský znak "ć" nahrazen českým "č". Znalci jazyka nechť prominou

You have no rights to post comments