Novákoviny

Kanárské ostrovy jsou pro většinu návštěvníků především krásné pláže a exotická příroda. Ve skutečnosti je to ale také místo, kam mnozí kladli Atlantidu. Jednu z největších záhad tohoto souostroví představují původní obyvatelé - Guančové.

Podivný byl už způsob života Guančů. Když sem v 15. století připluli Španělé, našli světlovlasé modrooké lidi, kteří žili na úrovní doby kamenné: neznali kovy, bydleli v jeskyních a primitivních chatrčích, jejich kněžky nápadně připomínaly Věstonickou venuši - to všechno v době, kdy Evropa prožívala úsvit novověku. Současně ale uměli provádět úspěšné trepanace (otevření) lebky, které pacienti prokazatelně přežívali. Své mrtvé balzamovali a používali jakési značky, které jsou totožné s některými symboly na jeskynních kresbách z doby kamenné. Používali také zvláštní hvízdavý jazyk, který nemá obdoby nikde jinde na světě.

"Měli ve zvyku vytvářet z velkého množství balvanů stavby podobné pyramidám, tak vysoké, jak jen jim použitý kámen dovoloval. V určitých dnech se kolem nich shromažďovali, aby zpívali a tančili," napsal o původních obyvatelích Kanárských ostrovů roku 1632 španělský kronikář Juan de Abren Galindo.

Až koncem minulého století byly u města Guiimar na Tenerife opravdu objeveny kamenné stavby, které se nápadně podobají pyramidám Střední Ameriky.

obr: Jedna z mumií v antropologickém muzeu v Santa Cruz na Tenerife. Foto: Jan A. Novák  

Mezi vědci postupně převládl názor, že Guančové přišli ze Španělska - mělo jít o příbuzné Basků, kteří jeví velkou podobnost s člověkem kromagnonským doby kamenné. Thor Heyerdahl se zase snažil dokázat, že šlo o potomky Vikingů (a tím i příbuzné jeho předků). Dnes se má za to, že původní obyvatelé Kanárských ostrovů jsou spřízněni se severoafrickými Berbery, kteří také disponují geneticky podmíněným sklonem k ryšavým vlasům, světlejší pleti a převládající krevní skupině 0 - a především to sem mají z Afriky co by kamenem dohodil.

Velkou záhadou ovšem je, jak se sem Guančové vůbec dostali. Neznali totiž lodě, přestože jejich ostrovy jsou oddělené jen úzkými úžinami. Někteří autoři proto soudili, že  sem byli dovezeni ve starověku jako otroci, nebo že jde o potomky posádky ztroskotané fénické lodi. Moderní archeologové se raději snaží památky na nějaké plavidla objevit. Místo toho ale narazili na ještě větší záhadu: mezi jinými skalními kresbami s typickými projevy Guančů byly také rytiny dvou plachetnic s moderním stylem oplachtění, jaké mají teprve současné rekreační a závodní jachty. Není asi třeba připomínat, že takové lodě Guančové vidět nemohli, protože vyhynuli během bojů se Španěly někdy v 16. nebo 17. století.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny 

You have no rights to post comments