Novákoviny

Velké sopečné erupce patří k nejhorším katastrofám, které mohou mít globální dopad. Jejich předvídání proto je hlavním úkolem vulkanologie. Vědci z University of Southampton nyní na kanárském ostrově Tenerife objevili mechanismus, který by mohl být klíčem k včasnému varování před erupcemi velkých rozměrů.

 

Velkolepá vulkanická kaldera Las Caňadas na Tenerife připomíná Mars a je jedním z největších turistických magnetů ostrova. Současně jde ale i o zlověstné místo: za posledních 700 000 let předvedla devět velkých erupcí a řadu menších. Ty velké vyvrhly sopečný materiál do výšky 25 kilometrů a pyroklastický materiál myl nalezen ve vzdálenosti až 130 kilometrů od vulkánu. Ve srovnání s tím byla erupce islanské sopky Eyafjallajökul v roce 2010, která tehdy přerušila letecký provoz ned velkou částí západní polokoule, pětadvacetkrát menší.

 

Výpověď krystalů

Britší vědci se v kaldeře zabývali analýzou láv vyržených tímto vulkánem v různých fázích jeho činnosti - konkrétně shluky krystalů, které se v magmatu tvoří při jeho chladnutí. Jsou typické především pro magma z období těsně před erupcí, kdy se v magmatickém krbu mísí stará hmota s čerstvým přílivem žhavého materiálu z hlubin.

 

obr: Vrstvy vulkanického materiálu ze sopečných erupcí na svazích kaldery Las Canadas

Foto: Jan A. Novák

 

Dr. Rex Taylor z University of Southampton při výzkumu těchto útvarů zjistil, že obsahují dokonalý záznam dějů předcházejících katastrofálním erupcím. "Krystaly v nich vyrůstaly z velmi odlišných typů magmatu a prozrazují, že docházelo k intenzívnímu promíchávání starého chladnějšího magmatu s čerstvým horkým.

A jeho kolega Tom Gemon k tomu dodává: "Analýza krystalů prozrazuje děje bezprostředně před erupcí a během ní. Velké množství těchto shluků je typické právě pro magma z vrcholné fáze výbuchu. Ukazuje také, že magmatický krb se při výbuchu vyprázdnil, sopka se do něj propadla a vznikla kaldera.

 

- - - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Víc o vulkanických katastrofách najdete v mé knize Smrtící sopky. Pokud ji nemá váš knihkupec, můžet ji objednat zde

- - - - - - - - - - - - - -

 

Dr. Taylr o významu jejich práce uvedl: "S poznatky, které jsme získali bude možné přesněji předvídat vulkanická rizika na Tenerife i jinde. Případná velká erupce na Kanárských ostrovech by se dotkla nejen zdejšího obyvatelstva, ale měla by neblahý ekonomický dopad na celou Evropskou Unii.

 

Nebezpečný vulkán

Od poslední velké erupce a vzniku kaldery na Tenerife tu vyrostla nová sopka - Teide. Její vrchol Pico de Teide dnes dosahuje výšky 3718 metrů a je třetím největším trvale aktivním vulkánem naší planety (po havajských sopkách Mauna Loa a Mauna Kea).

 

obr: Sopečné pumy v kaldeře Las Canadas

Foto: Jan A. Novák

 

 

Svým způsobem jde o největší evropskou sopku - navzdory geografické příslušnosti k Africe patří Kanárské ostrovy Španělsku. Jednu z erupcí Teide pozoroval už Kryštof Kolumbus při své slavné plavbě 1492, k zatím poslední došlo roku 1909. Od té doby Teide soptila šestkrát.

Teide je nebezpečný typ sopky čas od času chrlící vražedná mračna pyroklastického materiálu valící se dolů po svazích a ničících vše, co stojí v cestě. To je i důvod, proč si vysloužil zařazení mezi 16 nejnebezpečnějších vulkánů planety seznamu Decade Volcanoes. Že je stále činný, to dokazuje fumarolami v kráteru na vrcholu.

Není těžké se o tom přesvědčit, protože těsně pod vrchol vede lanovka - která je ovšem v provozu jen za příznivého počasí. Z její horní stanice už to do kráteru je blízko, musíte ale na to mít povolení, které se vydává v hlavním městě ostrova Santa Cruz de Tenerife. Je zadarmo, ale odskočit si tam z vrcholku hory vysoké bezmála čtyři kilometry není jednoduché - ochránci přírody tak rafinovaně regulují návštěvnost unikátní oblasti kráteru.

 

Mars na Zemi

Ale ani když povolení nemáte, nemusíte moc litovat: i výhledy z horní stanice lanovky a jejího okolí do kaldery Las Caňadas jsou nezapomenutelné.

 

obr: Lanovka na vrchol Pico del Teide. V pozadi jsou vidět okraje kaldery Las Canadas

Foto: Jan A. Novák

 

 

Pro milovníka sopek a divokých scenérií vůbec představují velkou atrakci také trasy napříč kalderou, které na mnoha místech připomínají spíš putování po povrchu Marsu.

Scházet z nich se moc nedoporučuje: mám ne zrovna příjemné vzpomínky na bloudění spletí roklí z křehkého sopečného skla, proti kterému je na tom i myš v laboratorním labyrintu velmi dobře: té se alespoň nepropadá půda pod nohama...

U jednoho z vjezdů do kaldery v místě zvaném El Portillo je v lávové podzemí dutině velmi pěkná multimediální expozice seznamující s projevy vulkanismu.

Svou nevyzpytatelnost sopka Teide naposledy prokázala roku 1909. Tehdy došlo k menšímu výbuchu poměrně daleko od kráteru na Pico de Teide, v místě zvaném Chyniero na hraně kaldery Las Caňadas, nad hustě osídlenou oblastí. Nic zlého se tehdy nestalo, přesto jde o vážné varování: strmé a nestabilní boky kaldery nad zalidněným pobřežním pásmem se snadno mohou proměnit v pyroklastické mračno i při nevelké explozi.

Jan A. Novák

snímky: autor

Psáno pro Novákoviny

...a několik pohledů na fantastické prostředí kaldery Las Canadas:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

You have no rights to post comments