Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Běsnící Slunce

solar1V posledních dnech astronomové zaznamenali už třetí mohutnou bouři na Slunci - po té ze středy 9. září následovala hned další následující den a třetí v sobotu 13. září. Sluneční erupce mohou za určitých okolností způsobit výpadky telekomunikací, elektrických sítí a možná i zdravotní a psychické problémy citlivějších jedinců.

 

 

 

Přestože maximum sluneční činnosti mělo odeznít už před dvěma lety, naše hvězda zůstává stále neklidná. Ne každá z erupcí nás ohrožuje; nebezpečné jsou jen takové, které vystřelí proud nabitých částic směrem k Zemi. To se v posledních dnech Slunci podařilo hned třikrát za sebou a NASA oznámila, že erupce spadají do kategorie X - tedy nejsilnější.

solar5

 

 

obr: Pohled zblízka na sluneční bouři. Elektricky nabité částice plazmy se pohybují podél magnetických siločar

Foto: NASA

 

 

Důsledky ze středeční erupce se projevily ve čtvrtek v noci, kdy došlo k rozkolísání zemského magnetického pole a zesílení polární záře, která byla k vidění mnohem jižněji než obvykle. Tím ale naštěstí problémy zatím skončily. Podobně se bez větších následků obešly i dvě následující bouře.

"Odhadujeme, že geomagnetické bouře vyvolané současnými erupcemi dosáhnou síly G2 až G3," sdělil Bill Murtagh z Národního úřadu pro atmosférický a oceánský výzkum (NOAA). To znamená, že by sice mohly vyvolat problémy v telekomunikacích a rozvodných sítích, potíže by ale měly být zvládnutelné běžnými prostředky."

Pracovníci telekomunikací a elektrorozvodných sítí zůstávají ve střehu, protože silné sluneční erupce představují pro současnou technologickou civilizaci velkou hrozbu. Nechybí ani odborné studie, podle nichž by škody mohly být až dvou bilionů dolarů, tedy dvacetkrát větší, než způsobil hurikán Katrina. Historické zkušenosti přitom tyto obavy potvrzují.

 

Generálka na Apokalypsu

Roku 1859 ještě neexistovaly elektrorozvodné sítě a jediným prostředkem dálkové komunikace byl telegraf. Koncem srpna se sluneční kotouč náhle pokryl velkým množstvím skvrn a spektakulární záclony polárních září vyrazily z mrazivých končin hluboko do mírného pásma. Poprvé v historii astronomie spatřili hvězdáři svými dalekohledy na Slunci gigantickou explozi, která vyvrhla směrem k Zemi oblak elektricky nabité plazmy. V prvních zářijových dnech už zdobila polární záře oblohu i nad Karibikem a Havají. Ptáci zpívali celou noc, protože se zdálo, že slunce ani nezapadlo. Telegraf vypovídal službu, protože mezi dráty docházelo ke zkratům a telegrafisté dostávali elektrické údery.

solar2

 

 

obr: Velká sluneční erupce, při níž je vyvržen oblak elektricky nabitých částic daleko do vesmíru. Pokud zasáhne Zemi, dojde k rozkolísání magnetosféry a nastávají problémy

Foto: NASA

 

Událost dostala pojmenování Carrington Super Flare (Carringtonova sluneční supererupce) podle Richarda Carringtona, britského astronoma, který jev spatřil a popsal jako první. Moderní studie tvrdí, že její síla se rovnala explozi deseti miliard jaderných pum. Kdyby se odehrála dnes, pohybovaly by se škody mezi 0, 6 až 2,6 biliony dolarů. Jen v USA by podle odhadů bez proudu zůstalo na 130 miliónů lidí. Postihly by distribuci pitné vody, topení, odpadní systémy, telekomunikace nebo dopravu. Pravděpodobnost, že k tomu dojde do roku 2022 vědci odhadují na 12 procent...

"Dopady by mohly vést k potenciální ztrátě vládní kontroly nad situací," uvedla studie americké Národní akademie z roku 2009.

Jak se naše civilizace vybavuje technologiemi, stává se stále zranitelnější. Solární bouře z března 1989 sice zdaleka nedosahovala síly Carrington Super Flare, přesto už mohla pro miliony obyvatel severoamerického kontinentu posloužit jako malá generálka na Apokalypsu. Výpadek, který nejdřív zasáhl elektrorozvodnou síť společnosti Hydro-Québec se vyvolal dominový efekt a v krátkém čase se zhroutilo zásobování elektřinou v celé provincii Quebec. Blackout trval 8 hodin, život se zastavil, tisíce lidí uvízly ve výtazích a v dopravních zácpách. Celkové škody za těch několik málo hodin dosáhly více než 10 milionů dolarů. V době, kdy ještě neexistovaly mobily, bezdrátové sítě a řada dalších vymožeností, které jsou na výkyvy geomagnetického pole citlivé.

 

Nevyzpytatelná hvězda

Naše mateřská hvězda žije svým vlastním životním cyklem, jehož jedna základní perioda trvá jedenáct let. V tomto období se vystřídá minimum aktivity, kdy na povrchu nepozorujeme skvrny, ani erupce, s obdobím maxima, při němž se sluneční kotouč často pokryje skupinami skvrn a nastanou mohutné výrony sluneční hmoty. Jde o částice vodíku, které mohou mít teplotu až milión stupňů a pohybují se rychlostí řádově stovek kilometrů za hodinu.

solar3

 

 

obr: Při magnetosférických bouřích se polární záře objevuje i v mírném pásmu

 

Částice z obzvlášť silných erupcí mohou snadno dosáhnout až dráhy Země. Zde ovlivní magnetosféru, což vede nejen k nádhernému divadlu polárních září (v dubnu roku 2000 jsme mohli tento úkaz v nebývalé intenzitě pozorovat i u nás), ale i k méně nevinným jevům.

První na ráně jsou satelity (včetně telekomunikačních) a kosmické sondy, ohroženi mohou být také astronauté. Silná geomagnetická bouře by pak na Zemi vyřadila dálkové komunikace a elektrické rozvody. A protože v dnešní složité infrastruktuře všechno souvisí se vším, následovaly by problémy v dopravě, zásobování vodou, při provozu ropovodů a plynovodů a v řadě dalších oblastí...

V jedenáctiletém cyklu se občas projevují i výchylky. Byly například zaznamenány případy, kdy perioda trvala pouhých 7 let, nebo naopak až 17 let. Kromě jedenáctiletého cyklu jsou i delší cykly, například dvaadvacetiletý, osmdesátiletý a možná i ještě delší, jak naznačují klimatické změny v minulosti Země.

Jsou známá také období, kdy sluneční aktivita zcela ustala. Mezi lety 1645 až 1715 astronomové zaznamenali úplné vymizení slunečních skvrn - a jistě není náhodou, že ve stejné době postihlo Zemi mimořádně chladné období označované jako malá doba ledová.

O Slunci a jeho vliv na Zemi pořád víme málo - jisté je jen to, že je větší, než si lidé ve zdánlivém bezpečí moderní civilizace připouštějí.

 

Jan A. Novák

 

Přílohy

solar4Geomagnetické bouře - stupnice

G1 - slabá, malý vliv na satelity, zanedbatelný na Zemi

G2 - střední, nutnost převzít pozemní kontrolu nad satelity, na Zemi mírné problémy ve vyšších zeměpisných šířkách. Polární záře sestupují až na 55 stupeň geomagnetické šířky.

G3 - silná, problémy v radiokomunikacích i rozvodných sítích zvládnutelné běžnými prostředky. Polární záře až na 50 stupeň geomag. šířky.

G4 - těžká, plošné výpadky rozvodných sítí a telekomunikací, možné problémy se satelitní navigací, polární záře až na 45 stupni geomag. šířky (

G5 - extrémní, ztráty satelitů, totální výpadky sítí, několika denní výpadky infrastruktury, satelitní a radiové navigace a dalších systémů. Polární záře až v subtropech a tropech.

 

Solární erupce - stupnice

Erupce se dělí podle několika hledisek. Stupnice podle toku energie na jednotku plochy slunečního povrchu rozlišuje kategorie A, B, C, M a X (od nejslabší po nejsilnější). V rámci každé kategorie se ještě erupce člení podle síly čísly od 1 do 9, v kategorii X není číselné vyjádření omezené.

Podle plochy, kterou erupce na slunečním povrchu zaujímá, se rozlišují kategorie S, 1, 2, 3 a 4 (od nejmenší do největší).

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack