Novákoviny

Když nedávno dosedlo na povrch Rudé planety vozítko Curiozity, zahřměl řídícím sálem mise oprávněný výbuch nadšení. Bývaly časy, kdy se exploze radosti prostory americké kosmické agentury NASA ozývaly často - ale to už je pryč. Američtí vědci a inženýři si takhle pěkně od srdce znovu hned tak nezařvou, protože budoucnost kosmických programů je nejistá.

Říká se, že poznatky, které Curiosity (doufejme) získá, budou významným příspěvkem pro cestu lidí na Mars. Jenže takový program neexistuje v USA ani jinde. Jedinou zemí s konkrétní kosmickou vizí je v současnosti Čína, ta ale má jiný cíl: Měsíc.

Zakázaná slova

Ještě nedávno USA ucelený a působivý program pilotovaných letů měly. Během prezidentského období George Bushe byl schválen plán stavebnice kosmické lodi Constellation s velitelským modulem Orion, nosnými raketami Ares I a Ares V a lunárním modulem Altair. Měla vzniknout stálá základna na Měsíci, pak by Američané vyrazili na Mars...

obr: Velitelský modul kosmické lodi Orion

Roku 2009 se stal prezidentem Barack Obama a do funkce administrátora NASA jmenoval astronauta afroamerického původu Charlese Boldena. Ten na rozdíl od svého předchůdce Michaela D. Griffina o sobě téměř nedává slyšet a k problémům NASA vyjadřuje jen ve všeobecných frázích. O to větší pozornost vzbudilo jeho interview pro televizi Al Džazíra, v němž tvrdil, že úkolem NASA je zlepšit vztahy s muslimským světem... Vše nasvědčuje tomu, že jeho hlavní kvalifikací na post šéfa kosmické agentury je barva pleti a ochota podřizovat se Obamovým poradcům. A ti byli od počátku rozhodnutí program Constellation zlikvidovat.

To se také po inauguraci nového prezidenta stalo - s neurčitým příslibem, že vznikne něco lepšího. Záhy se ale ukázalo, že nic lepšího není, a tak se některé části systému (včetně Orionu)  zadními vrátky zase vracely do hry. Jen se tomu nemělo říkat Orion, ale Multi Purpose Crew Vehicle. Nedávno byl téměř pokoutně představen  první exemplář kabiny určený pro letové zkoušky - už zase pod názvem Orion.

Stejně tiše a většinou pod jinými jmény NASA pokračuje ve vývoji dalších částí systému včetně lunárního modulu. I v tomto případě se ale jméno "Altair" vytratilo. Právě teď probíhají  na Floridě testy systému Morfeus, na němž se zkoušejí technologie pro přistávací moduly budoucnosti. Slova "Měsíc" nebo "Mars" ale v oficiálních materiálech NASA o těchto zkouškách nenajdete.

"Dámy a pánové, letíme na Mars!"

S omezeným rozpočtem a téměř za zády politiků ale do vesmíru létat nejde. A tak ztráty, které způsobila Obamova exkurze do pilotovaného programu, se nikdo ani neodvážil vyčíslit. I časové výhledy jsou mlhavé: s lety Orionu kolem Země se počítá někdy okolo roku 2020. Což je ovšem doba, kdy patrně skončí případně prodloužená životnost Mezinárodní kosmické stanice (ISS) původně plánovaná jen do roku 2015, takže není moc jasné, kam nová loď bude létat.

obr: Orion v plné sestavě (i se servisním modulem) na oběžné dráze Země. Ve skutečnosti se neví, kdy tam vzlétne - ale ani kam se s ním vlastně má létat..."

Proto už se o ISS v souvislosti Orionem ani nemluví. NASA její poslání v tiskové zprávě o předvedení kabiny specifikovala takto: "Dopraví astronauty daleko od Země, například k asteroidům nebo na Mars." A senátor Bill Nelson při stejné příležitosti prohlásil: "Dámy a pánové, začínáme cestu k Marsu!" O ISS a Měsíci ani slovo.

Mars a asteroidy jsou v americké astronautice zatím spíš řečnické obraty maskující před voliči ztrátu velmocenského postavení ve vesmíru. Ve skutečnosti astronautika v USA nyní živoří v naději, že přijde administrativa, která ji nebude házet klacky pod nohy. Američané (včetně Obamy) si sice hodně slibují od soukromého sektoru, privátní pilotovaná loď na oběžné dráze Země je však zatím ještě vzdálenější sen, než funkční Orion.

Evropská kosmická agentura ESA také měla pilotovaný program, jehož konečným cílem byl Mars. Jmenoval se Aurora a byl ještě neurčitější než ten Obamův. Ze slovníku ESA se nenápadně vytratil někdy okolo roku 2008.A Rusové létají k ISS v podstatě jen díky americkým dolarům.

obr: Čína kráčí do vesmíru pomalu, rozvážně, ale cílevědomě. Jejími prioritami jsou vlastní orbitální stanice a Měsíc

Jediným důstojným soupeřem USA ve vesmíru tak zůstává Čína. Ta ale nemluví o Marsu, protože si vytkla cíl dosažitelnější. A také užitečnější: na Měsíci je všechno co začíná chybět na Zemi včetně surovin a energie. K tomu nejspíš i voda, která dává naději tohle všechno dostat za přijatelnou cenu.  Pro ambiciózní supervelmoc myslící dál, než jsou termíny voleb, ideální cíl. Dva čínské satelity zkoumající geologické složení Měsíce už své úkoly úspěšně splnily.

Čína kráčí na Lunu se stejnou důsledností, z jakou se NASA v Obamově stínu slovu "Měsíc" vyhýbá. Na dobu kdy NASA zprovozní Orion, aniž by měla kam s ním létat, Číňané plánují vlastní stálou orbitální stanici. Automatické vozítko (opět pro geologický průzkum) chtějí na Měsíc vyslat v roce 2013. Následovat bude těžká sonda, která odešle vzorky zpět k Zemi. Číňanů mávajících rudou vlajkou mezi krátery se nejspíš dočkáme někdy po roce 2025.

To je také patrně jediná věc, kterou dnes můžeme o budoucnosti astronautiky říct s poměrně velkou dávkou jistoty.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

You have no rights to post comments