Novákoviny

    Cyklóny, orkány, tornáda a další v?trné smršti pat?í k nejni?iv?jším pohromám, které lidstvo pronásledují. V?dci z americké kosmické agentury NASA nyní ud?lali významný krok k možnosti p?edpovídat pr?b?h n?kterých z nich pomocí satelitních dat. 

Cyklón, který dostal jméno Nargis, loni v květnu po svém tažení Barmou za sebou zanechal 145 tisíct tisíc mrtvých, desetitisíce nezvěstných a 20 tisíc zcela zbořených domů. Šlo o jeden z nejničivějších cyklónů, které meteorologové dosud zaznamenali. Americká kosmická agentura NASA ale nyní oznámila, že právě tato tropická bouře by mohla znamenat obrat v metodách předpovědi jejich výskytu a průběhu. Nargis totiž použila pro testování nového matematického modelu cyklónů.

 

Lovci tropických bouří

 "V přírodě neexistuje katastrofa, která by si pravidelně vybírala tak velké oběti na životech jako cyklóny v severní oblasti Indického oceánu," říká Oreste Reale, vedoucí výzkumného týmu a autor atmosférického modelu pohybu cyklónů Goddard Earth Sciences and Technology Center, které je součástí americké kosmické agentury NASA. "Pro zlepšování metod předpovědi těchto jevů proto máme velmi silnou motivaci."

 

 

obr: Schéma "motoru" trornáda 

 

 

Zrod cyklónu Nargis NASA od dubna 2008 pozorně monitorovala a už tehdy se pokusila o předpověď dalšího vývoje. Prognóza ale zklamala. Namísto předpokládaného postupu z oceánu na pevninu v oblasti Bangladéše se cyklón náhle stočil k východu, během krátké doby prudce zesílil a počátkem května se dal na ničivý postup Barmou. Šok z katastrofy nevídaného rozsahu pak vedl k intenzívní práci na modelu, který by umožnil přesnější předpovědi.

Jedním z problému dosavadního sběru dat pomocí satelitů bylo, že z oběžné dráhy je možné monitorovat oblast pouze za jasné oblohy. Indičtí meteorologové proto společně s meteorologickou službou U.S. Navy vytvořili flotilu "lovců bouří" - letadel vybavených pro sběr meteorologických dat. Systém ještě doplnili automatickými bójemi a pozemními sledovacími stanicemi. Tým Oersteho Reala z Goddardova centra pak na základě studia průběhu cyklónu Nargis vytvořil trojrozměrný model chování atmosféry při tropické bouři, do něhož bude možné data z této sledovací sítě dosazovat.

"Díky tomuto přístupu rozpoznáme rodící se cyklón hned v samém počátku existence," vysvětluje William Lau, šéf Atmosférické laboratoře Goddardova centra. "Předpověď jeho dalšího vývoje a postupu umožní snížit riziko ztrát na životech."

  Projekt VORTEX2

"Nikdy jsem neslyšel tak strašný zvuk - znělo to jako sedm nákladních vlaků a dvaadvacet vysavačů najednou," řekl agentuře Associated Press Eric Funkhouser z Murfreesboro nedaleko Nashvillu. "Vyběhl jsem ven a našel na svém dvoře souseda Johna Bryanta zalitého krví a naříkajícího."

Bryantovu ženu a dceru později záchranáři objevili mrtvé v troskách zničeného domu. Přitom tornádo, které počátkem dubna tuto tragédii způsobilo, bylo jen jedním z mnoha tisíců, které Spojenými státy každoročně projdou. Navíc patřilo k těm slabším: v stupnici F0 až F6 dosáhlo "jen" třetího stupně.

    I pro tornádo je charakteristický krouživý pohyb vzduchu, na rozdíl od cyklónu však vzniká nad pevninou. Zasahuje sice mnohem menší oblast, soustředění ničivé energie na malou plochu ale má často za následek totální devastaci postiženého místa.

 

 

obr: I tohle umí tornádo

Foto: NOAA 

 

 

Nejhorší a nejčastější víry tohoto typu se vyskytují v jižních státech USA, zejména v oblasti známé jako ulička tornád (Tornado Alley) - oblast táhnoucí se v širokém pásu od Texasu na jihu až po Minnesotu na severu země.

Hrozba tornád v USA vede k tomu, že stejně jako u cyklónů je v zemi snaha předpovídat jejich průběh. Výzkumem tornád a metod jejich předpovědí se už více než půl století zabývá celá řada organizací. Mezi nejvýznamnější patří NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration), která letos v dubnu zveřejnila dosud nejambicióznější projekt výzkumu tornád nazvaný VORTEX2. Desítky laboratoří a univerzit budou sbírat data z ohrožených oblastí i ze samotných tornád. Nechybí ani "lovci tornád" známí z katastrofických filmů: 40 vozů vybavených speciální technikou se bude sbírat údaje v bezprostřední blízkosti ničivých vírům.

"Data získaná při projektu Vortex2 nám umožní lépe pochopit podmínky, za nichž tornáda vznikají," říká Louis Wickler z National Severe Storms Laboratory patřící NOAA.

"Údaje o teplotě, vlhkosti a proudění vzduchu povedou k přesnějším metodám předpovědi tornád," dodává Stephan Nelson z National Science Foundation (NSF), která projekt financuje částkou 9,1 milionu dolarů.

 

 

 obr: Děsivá krása bouře - tornádo nad Sioux City, Iowa.

Foto: American Elephant

 

 

 

 

 

 

doplňkové texty 

Co je co

cyklón - tropická bouře v podobě víru o průměru až několik tisíc kilometrů, která vzniká nad oceánem. Trvá jeden až dva týdny.

tornádo - vzdušný vír, který vzniká nad pevninou i nad mořem a má jen lokální charakter (průměr dosahuje desítek, nanejvýš stovek metrů). Trvá několik vteřina až několik desítek minut.

tajfun - označení pro cyklón nad severozápadním Pacifikem a Japonskem

hurikán - označení pro cyklón v Severní Americe a karibské oblasti

orkán - vítr s ničivými účinky o síle 12 stupňů, tj. nejvyšší stupeň dvanáctibodové Beaufortovy stupnice. Rychlost přesahuje 118 km/h.

  

Tornáda - stupnice

F0 - krouživá rychlost do 117 km/h, malé škody

F1 - rychlost až 180 km/h, strhává střešní krtiny, vytlačuje auta ze silnic

F2 - až 252 km/h, odnáší střechy, zdvihá automobily, vyvrací stromy

F3 - až 332 km/h, ničí zděné stavby, převrací vlaky

F4 - až 418 km/h, srovnává budovy se zemí, těžké létající předměty fungují jako projektily

F5 - až 511 km/h, ničí i odolné stavby

F6 - až 511 km/h, naprostá katastrofa srovnatelná s malým jaderným útokem

 

Tornáda v České republice

Málo se ví, že - na rozdíl od cyklónů - se tornáda vyskytují také u nás. Zatím poslední z těchto ničivých vírů prošel v noci ze 17. na 18. srpna Kokořínskem. Tornádo lámalo stromy, odnášelo střechy, ničilo elektrická vedení a znemožnilo provoz na zavalených silnicích.

V České republice se každým rokem objeví asi desítka tornád, obvykle ale mimo osídlená místa, takže uniknou pozornosti. Největší pravděpodobnost výskytu je při silných bouřkách. Většinou trvají krátce, obejdou se bez větších škod, jen ve výjimečných případech dosáhnou stupně F2 nebo dokonce F3. K nejničivějším tornádům v poslední době patří smršť z 31. května 2001 na Benešovsku a 9. června 2005 v Litovli. Obě bývají zařazovány do kategorie F3 a způsobily značné škody na majetku včetně zničení budov, převracení automobilů a polomů. Evidencí tornád v ČR se zabývá Český hydrometeorologický ústav (www.chmu.cz).

  

Když potkáte tornádo

Ve volném terénu představují největší nebezpečí předměty unášené větrem a padající stromy, je proto vhodné vyhledat úkryt v pevné budově. Nestůjte u oken, najděte útočiště v nejpevnější části domu (bytovém jádře, koupelně atd.) Automobily nejsou dobrým úkrytem, ale většinou umožňují se z ohroženého místa rychle vzdálit. Vzdušným vír se chová naprosto nevyzpytatelně, nesnažte se proto jej fotografovat, filmovat, nebo si jinak hrát na filmové lovce bouří - využijte čas k útěku do bezpečí.

Pokud cestujete v ohrožených státech USA, sledujte tamní výstražný systém a pokyny pro případ nebezpečí.

You have no rights to post comments