Novákoviny

Relativně nedaleko od záhadného Göbekli Tepe se nachází nejstarší město světa Jericho. Vzniklo... hádejte kdy? Ano, někdy okolo roku 9500 př. n. l., tedy v době, do které Platon klade zkázu Atlantidy a v níž vzniklo Göbekli Tepe. Právě tehdy tu původně primitivní osídlení atraktivní lokality s kvalitními prameny sladké vody náhle nahradili stavitelé bytelných kamenných hradeb.

 

Své pečlivě opevněné sídliště vybavili také kónickou věží o průměru přes devět metrů a přibližně stejně vysokou, jejímž vnitřkem vedlo na vrchol důmyslné schodiště. O jejím účelu se dodnes vedou spory: podle jedněch měla obranných charakter, podle jiných nějak souvisela se zavlažováním; dnes převládá názor, že sloužila k pozorování nebeských těles.

Astronomická observatoř v prvním kamenném městě světa?

 

 

obr: Velká Věž v Jerichu - schématický řez. Nejstarší monumentální stavba světa vznikla ve stejné době, do které Platon umístil zkázu Atlantidy

 

 

V každém případě byla Velká věž něčím na způsob Eiffelovy věže - nikdy před tím a ještě dlouho potom lidé nepostavili nic tak velkého. To se týká i celého města: nikde jinde v té době nestálo nic, co by se Jerichu alespoň vzdáleně podobalo - důmyslné kamenné sídliště jehož stavba vyžadovala odborné znalosti a zkušenosti, vzniklo zdánlivě jako blesk z čistého nebe.

A nebo jako dílo někoho, kdo připlul z velké dálky? Někoho, jehož původní domov pohltilo moře?

K Jerichu se váže ještě jedna záhada. Bibli dnes už čte jen málokdo, ještě před několika generacemi by vám ale každý řekl, že tohle je přece to město, jehož hradby Jošua (Jozue) zbořil pomocí troubení na trouby - tedy jakousi akustickou zbraní, což je neobvyklé i na dnešní poměry. Stalo se to poté, co Mojžíš vyvedl Židy z Egypta a 40 let je vodil po poušti, zatímco Hospodin jeho kočovnickou tlupu živil pomocí many, kalorické stravy neznámého složení i původu.

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Utajené vynálezy, která vyšla jako volné pokračování publikace Záhadné vynálezy. Obě knihy vydalo nakladatelství Alpress

 

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

 

Pak už toho ale měl dost a zjevil se jejich vůdci v podobě chlapa s mečem, který se představil jako "vůdce vojska Hospodinova". Sdělil, že mana došla, ale že mu pomůže dobýt Jericho, kde už se o sebe budou muset nějak postarat sami.

Město sice bylo na svou dobu nečekaně dobře opevněné, ale Hospodina jeho obyvatelé z nějakého důvodu štvali, tak dal Jozuemu podrobný návod, jak si s hradbami poradit. A postup připomíná spíš nějakou zbraň ze sci-fi, než všechno, co o válečných metodách minulosti známe. Židé měli nějaký čas chodit potichu kolem hradeb (jejich kněží přitom před nimi nesli archu úmluvy, což je sám o sobě tajuplný předmět, o jehož podivných vlastnostech píši v knize Záhady Bible) a teprve na Hospodinův pokyn začít řvát a troubit.

 

 

obr: Dobytí Jericha. Hradby se zřítily pod náporem zvuku trub, jakýsi podíl na tom ale měla i záhadná archa úmluvy

 

 

Což učinili a hradby se v jednom místě zhroutily. Ve spojení s archou úmluvy, která ze všeho nejvíc připomíná kondenzátor s vysokou kapacitou, proto nechybí sni spekulace, že šlo o jakousi akustickou zbraň využívající rezonanční kmitočty...

"Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velkým. I obořila se zeď na místě svém." (Jozue, 6:10).

Podivné je ale i to co následovalo. Podle pokynů oné bytosti s mečem vydávající se za jakéhosi Hospodinova posla, Židé zamordovali všechny obyvatele Jericha s výjimkou prostitutky Raab, na níž měl onen podivný příchozí zvláštní zájem. A nedosti na tom: řekl také Jozuemu, že všechny cennosti Jericha jsou prokleté, takže je musí předat jemu. Což se také stalo.

Až na při těchto příležitostech obvyklé výjimky, které ovšem byly obratem nelítostně ztrestány. Hospodin, Stvořitel, nanejvýš milosrdný Bůh s oblibou udělující mravokárná přikázání - a současně se zalíbením v povětrných ženštinách a zlatě? Znovu narážíme na podivnou nebožskost biblických nadpřirozených bytostí, stejně jako tomu bylo u Synů Božích. Ale také na případy, kdy si bohové k potírání svých nepřátel z nějakého důvodu vybírají prosté smrtelníky; tak je tomu i v indických eposech a antické mytologii.

Když to všechno převedeme do naší hypotézy o uprchlících pocházejících ze zničené vyspělé civilizace, jíž jsme dali pracovní označení Atlantida, pak vzniká dojem, že tu působilo několik skupin, které si ještě i po katastrofě navzájem vyřizovaly staré účty. Ale nejen to. Co když právě tohle nepřátelství bylo jen doznívání válek staršího data představujících skutečnou příčinou oné pohromy?

Tahle představa by naší době neměla být zas ta moc cizí...

 

 

obr: Archeologické vykopávky v Jerichu

 

 

Jericho objevil archeolog John Garstang roku 1930. Když narazil na jeho zřícené hradby, uvěřil, že má před sebou důkaz pravdivosti Bible. O 20 let později tu v jeho práci pokračovala britská archeoložka a významná specialistka na období neolitu Dame Kathleen Kenyonová (1906 - 1978). Právě ona objevila Velkou věž, současně ale upozornila biblické nadšence, že v časech, kdy sem přišel Jozue, musely být hradby Jericha už několik tisíc let v troskách.

Usoudila proto, že se zřítily v důsledku zemětřesení. Nejsou tu ani žádné známky osídlení pocházejícího z dob, do nichž historikové kladou putování Židů po poušti.

Přesto zůstává "případ Jericho" podivný. Existence nečekaně vyspělých objektů z časů, do nichž Platon klade zánik Atlantidy, je holá skutečnost, kterou nejde žádným způsobem popřít. Legenda o zničení hradeb prvního města podivnou zbraní může pocházet ze stejné doby a do Jozueho příběhu ji autoři Bible při jejím sepisování přidali pro větší slávu Boží.

V jednom tisku Bible pocházejícím ze 14. století (tzv. Farchiho Bible pojmenovaná podle rodiny Chaima Farchiho, židovského finančníka z Damašku, který ji vlastnil na přelomu 18. a 19. století) je ilustrace znázorňující mapu Jericha - a ta nápadně připomíná uspořádání hlavního města Atlantidy podle Platona. Nebo také záhadné labyrinty, o nichž bude řeč v jedné z dalších kapitol. Co tím chtěl umělec na sklonku středověku naznačit? Měl snad k dispozici nějaké tajné zdroje vědění, které se později ztratily?

Ve skutečnosti příběh Jericha připomíná spíš časy působení Synů Božích - a také války bohů s jejich podivnými technickými prostředky v indických eposech. Možná máme před sebou další kámen do mozaiky dramatických dějů, které se na naší planetě odehrávaly na sklonu období mladšího dryasu. Pohříchu však je těch kamenů pořád málo a převážná část skládačky zatím chybí.

Nebo je to pouhá fantazie?

 

Jan A. Novák

 

obr: Vyobrazení Jericha na ilustraci Farchiho Bible (vpravo) se nápadně podobá Platonovu popisu Atlantidy (vlevo)

 

 

 

You have no rights to post comments