Novákoviny

Za celý rok tu je jen 8 bezvětrných dní, zato 50 bouří. Při každé z nich do observatoře na vrcholu uhodí v průměru 5 blesků. Zdejší Němci proto Milešovce říkali Donnersberg, Hromová hora. Pojmenování také nápadně připomíná boha Donara, který byl staroněměckou obdobou známějšího skandinávského boha bouří a blesků Thora.

Začátkem 19. století sem slavný cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt každoročně doprovázel pruského krále a při té příležitosti konstatoval, že z vrcholu je třetí nejkrásnější výhled na světě. Milešovka zkrátka vyčnívá i nad ostatní působivé kužely Českého středohoří - a to se nemůže neprojevit. Včetně množství mýtů a legend, které se k ní vztahují.

Kvílící duch

Na vrcholu Milešovky se údajně našly zbytky obětních nádob z mladší doby kamenné, u jejího úpatí zase sekeromlat. I tady - stejně jako jsme to zaznamenali u mnoha dalších výrazných kopců naší země - by nálezy předmětů a chybějící důkazy trvalejšího osídlení mohly naznačovat, že pravěké kultury některým vrcholům vyhrazovaly kultovní úlohu.

obr: Vrchol Milešovky ztrácející se v mracích pověsti o sídlu boha bouří přímo sugeruje

Foto: Jan A. Novák

Bylo to logické, ale i praktické: kde jinde byl člověk mocnostem nebes, mraků a blesků tak blízko? A k trvalému osídlení se taková místa stejně nehodila pro nedostatek vody i zemědělské půdy. Komu by se taky chtělo každý den po práci šlapat domů převýšení obnášející téměř půl kilometru...V případě Milešovky navíc založení sídla zřejmě znemožňovaly i časté bouře. Bůh Donar by každý hrad velice brzy zapálil nebo smetl...

Tím spíš je zvláštní, že v souvislosti s tak nápadnou horou se nedochovaly žádné výrazné pověsti. Možná z kraje odešly společně s původním obyvatelstvem po druhé světové válce, avšak u jiných hor jsme viděli, že mýty s nimi spojené na lokalitě přežily i několik kultur. Byla v dávnověku Hromová hora tabu, o němž je lepší nemluvit moc nahlas?

Nasvědčovala by tomu pověst, která se vypráví o zámku v Milešově na jejím úpatí. Vždy, když se nad Milešovkou schyluje k obzvlášť silné bouři, zviditelní se v zámku duch jeho zakladatele. Zatímco venku se setmí, křižují blesky a skučí vichřice, po chodbách se plouží průsvitná postava, která do hlasu hromů hlasitě kvílí. Rozplyne se s úderem posledního blesku a čeká v jiném světě na novou bouři...

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Hory a kopce opředené tajemnstvím, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

Možná i kvůli tomu je v okolí hradů spousta, jen temeno Milešovky zůstalo dlouho holé. To se změnilo až roku 1820, kdy si hostinský Anton Weber všiml, že lázeňští hosté z nedalekých Teplic rádi vystupují na vrchol hory. Upravil přístupové cesty a na vrcholu postavil malou chatrč, v níž nabízel skromné občerstvení. Později vznikla restaurace s možností ubytování, vyhlídková věž a nakonec i meteorologická observatoř. Za minulého režimu objekty obsadila lidová armáda, která je podle svého zvyku dokonale vybydlela. Dnes se temeno Milešovky nabízející za příznivých podmínek výhledy údajně až na Šumavu, zase vrací ke své staré turistické slávě.

Jak se tam dostat

Nejbližším východiskem pro výlet na Milešovku je Milešov, za jehož zámkem se můžeme připojit k turistické trase značené červeně. Ta přes vrchol pokračuje na druhou stranu do Bílky, což je další možné blízké východisko, zejména pro automobilisty. Tato červená značka je dálková, takže pokud stojíme o delší výlet můžeme si ho po této trase dopřát třeba až z Lovosic, kam vede železnice. Ať už ale půjdeme na vrchol odkudkoliv, připravme se na poměrně dlouhé a strmé stoupání.

Z Velemína na Milešovku vede modrá značka. Kdybychom se po ní z Velemína vydali na druhou stranu, dojdeme do Opárna nad nímž se v kopcích nacházejí pravěké lomy, v nichž se vyráběly mlecí kameny, jež byly předmětem dálkového obchodu (odtud název nedaleké obce Žernoseky).

Na vrcholu Milešovky je kromě meteorologické stanice i možnost občerstvení. Vede sem sice lanovka, ale pouze nákladní pro zásobování vědců na observatoři.

název: Milešovka

nejvyšší bod: 837 m n m.

souřadnice GPS: 50o33°18"N, 13o55°54"E

kde se nachází: České středohoří

další blízké kopce: Boreč

zajímavosti v okolí: muzeum granátů Třebenice

východisko k výletu: Milešov

Jan A. Novák

You have no rights to post comments