Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Dům pekelného doktora (3)

faust00

Z předešlého pokračování seriálu víme, že doktor Faust sice je historická osobnost, v Praze však nikdy nežil. I samotná pověst o jeho strašlivé smrti vznikla v německém prostředí. Co tedy způsobilo, že se dnes nejčastěji vypráví o domě číslo popisné 502 na pražském Karlově náměstí? Je to především neobvyklá koncentrace alychmistů, mágů a jiných podivínů, které genius loci tohoto místa přitáhl. Netýká se to jen Faustova domu - celé zdánlivě mírumilovné Karlovo náměstí je opředené strašidelnými pověstmi a ponurými historkami, z nichž dodnes běhá mráz po zádech.

 

 

(předešlý díl seriálu)

Po smrti skutečného doktora Fausta někdy okolo roku 1540 začaly jako na běžícím pásu vznikat knihy, které jeho životní příběh posouvaly do oblasti hororu. Pověst o alchymistovi, který upsal duši ďáblu, se rychle stala populární. Nakonec ji Johann Wolfgang Goethe dostal i do vážné literatury a učinil nesmrtelnou. Díky tomu po celé německy mluvící střední Evropě získalo hrdý titul "Faustův dům" mnoho více či méně strašidelných objektů. Většinou k tomu stačilo, aby v něm někdy bydlel člověk, kterého okolí považovalo za alchymistu, čaroděje, nebo aspoň podivína.

Praha ale měla v tomto ohledu výsadní postavení. Císař Rudolf II. jí navěky obdařil pověstí světového střediska alchymie a kouzel, takže legenda o doktoru Faustovi se k ní hodí jako k žádnému jinému městu. Zbývalo už jen v ní najít dům, kam by pasovala nejlépe. Ani se nemuselo moc hledat...

 

Strašidelné náměstí

Dnešnímu Karlovu náměstí se dříve říkalo Dobytčí trh a zřejmě to bývalo dost pochmurné místo. Nerovná, blátivá a převážně prázdná plocha dlouho ohraničená jen radnicí a několika málo domy sloužila nejen pro obchod s hospodářskými zvířaty, ale také nasolenými rybami v později zbouraném objektu zvaném Slanečkárna. Podle některých zdrojů se tu v případě potřeby vykonávaly také hrdelní tresty.

faust-x2

 

obr: Karlovo náměstí, tehdejší Dobytčí trh na dobové rytině z roku 1720. Na obzoru je vidět městské opevnění

 

 

"Bylo to místo vzbuzující hrůzu," tvrdí například Jan Tůma, autor série článků o historických místech Prahy, který v 90. letech otiskovala MF Dnes. "Několik metrů od domu U zámečníků trčel na volném prostoru kámen, na němž byl vytesán kříž a umrlčí hlava. Konaly se tam popravy a z Novoměstské radnice tam vedla chodba, která pokračovala k domu doktora Fausta...".

Spolehlivými prameny sice popraviště na Karlově náměstí doložené není (a tajná chodba také ne), v prostorách Novoměstské radnice však opravdu bylo vězení vylepšené mučírnou. Nějaké to popraviště poblíž se tedy občas jistě hodilo.

K ponurosti místa rovněž přispívala gotická kaple Božího těla založená Karlem IV. jako součást jeho snah udělat z Prahy Nový Jeruzalém a trvalé centrum Svaté říše římské. Bývala tu pravidelně vystavována Karlova sbírka relikvií i korunovační klenoty. Později připadla jezuitům, po zrušení řádu ale chátrala a roku 1791 ji zbourali. Ještě dlouho poté se ale lidé tomu místu vyhýbali, protože tu prý bývaly z podzemí slyšet zoufalé výkřiky.

S údajným podzemím bývalé kaple Božího těla jsou spojeny i další strašidelné legendy. Má tu být ukryt jezuitský poklad, jehož součástí je mimo jiné zlatý kříž s okem uprostřed. To prý vydává magický svit, který jakousi neviditelnou energií zničí každého, kdo by se k němu přiblížil jinak než způsobem známým pouze zasvěcencům. Jezuitům patřil také blok domů na východní straně náměstí a především jeho dominanta, kostel sv. Ignáce.

 

Sedm zazděných koček

Místo tedy bylo pro umístění faustovské legendy jako stvořené - a v něm především objekt na jihozápadní straně, který tu stál již před založením Nového města a vznikem náměstí. Už jsme zmínili, že byl vystavěn jako strategický opevněný bod na komunikaci mezi Pražským hradem a Vyšehradem. Ve 12. století se mu říkalo Slavošovský dvůr.

Právě proto se zřejmě může Faustův dům pochlubit gotickými základy s rozsáhlými prostorami, které jsou velmi členité a patrně ještě ne zcela prozkoumané. Váží se k nim pověsti o ukrytých pokladech, které se však dodnes nepodařilo najít. Zato tu však při jedné z poválečných rekonstrukcí objevili kostry sedmi zazděných koček. Nejspíš šlo o rituální úkon, který měl magickou cestou zajistit stavbě trvanlivost, nechybí ale ani názory, že takto se tu projevil některý z čarodějnických majitelů domu.

faust-x1

 

obr: Ve Faustově domě se v průběhu věků vystřídalo mnoho alychymistů, čarodějů a jiných esoteriků. Právě to zřejmě přispělo k zasazení původně německé pověsti o Faustovi mezi jeho zdi

 

 

Dalším důkazem oprávněnosti magické pověsti Faustova domu se roku 1997 stal nález renesančních fresek, na nichž jsou kromě jiného vyobrazeny i tradiční pomůcky tehdejších alchymistů: hmoždíř a třecí miska. Má se za to, že si je tu nechal vytvořit sám magistr Edward Kelly (1555-1597), legendární šarlatán, který se po určitý čas těšil přízni císaře Rudolfa II. Dům mu od roku 1590 opravdu nějaký čas patřil, ale Kelly jeho čarodějnickou legendu nezaložil. Naopak jej sem možná přitáhla. V objektu totiž provozovali podivná kouzla už někteří z jeho předešlých majitelů.

Prvním z dlouhé řady alchymistů a mágů ve zdech Faustova domu byl zřejmě kníže Václav II. Opavský (1397-1445/1449). Šlo o příslušníka opavské větvě Přemyslovců, knížat pocházejících v nemanželské linii od krále Přemysla Otakara II. Rod měl kromě panství na Moravě i starobylou nemovitost na místě budoucího Karlova náměstí. A právě tady se měl kníže odávat tehdy ještě nepříliš rozšířenému hobby jménem alchymie.

V jeho rodu však šlo o zálibu téměř dědičnou. Věnoval se jí už jeho otec Přemek Opavský (1423/5-1478), který vystudoval univerzity v Krakově a Vídni. Ten dokonce psal o alchymii a astrologii i učená pojednání. Jeho syn Václav pak pokračoval v díle svého otce na jejich pražském sídle.

V období husitské tragédie se Přemek velmi angažoval na straně císaře Zikmunda. Václav se sice po počátečním váhání snažil sblížit s husity, ale už bylo pozdě. O dům na Dobytčím trhu moravští Přemyslovci přišli, byl vypleněn a chátral.

(pokračování)

(předešlý díl seriálu)

Jan A. Novák

faust-x3

 

obr: Na atmosféře Karlova náměstí se podílejí i památky z časů, kdy zde působili jezuité

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates from JoomlaShack