Novákoviny

Pražská stopa

Jméno dal rukopisu nikoliv jeho autor, ale sběratel a odborník na staré spisy Vilfrid Voynich. Ten roku 1912 cestoval po Itálii a ve Frascati navštívil tamní jezuitskou kolej. Dobře věděl, že na půdě tohoto řádu mohou být tučné úlovky - a nemýlil se: ctihodní otcové mu ukázali podivnou knihu napsanou neznámými šiframi a bohatě zdobenou. Voynich dílo koupil, což jaksi mimochodem proslavilo jeho jméno mezi všemi milovníky záhad.

Rukopis nebyl v jezuitské knihovně osamocený. Doprovázel jej dokument, který z něj činil dílo ještě zajímavější. Šlo o dopis příslušníka řádu a svého času rektora pražské univerzity Johanna Marciho sepsaný 19. srpna roku 1666 a adresovaný jinému členu Tovaryšstva Athanasiu Kircherovi. Volba adresáta nebyla náhodná - Kircher byl znám jako úspěšný tvůrce i luštitel tajných šifer, což byla odbornost v ambiciózním řádu velmi vážená. Marci v dopise tvrdí, že záhadný spis pochází z majetku císaře Rudolfa II., proslulého příznivce alchymie a jiných tajných věd. Tomu jej roku 1585 prodal anglický alchymista John Dee, který tehdy na císařském dvoře působil. I když pověst Johna Dee byla přinejmenším rozporuplná, Marci soudí, že přes něj vede stopa až k Rogeru Baconovi. A to nebyl jen tak někdo - tento františkánský mnich žijící v letech 1214 až 1294 předpověděl auta, letadla a ponorky a tvrdil, že kdysi existovaly civilizace, které je běžně používaly.

Mít více než dvě stovky stran zašifrovaného textu a kreseb pocházejících od samotného Rogera Bacona, to by byl téměř stejný objev, jako nalezení legendární Atlantidy - ostatně, kdo může říci, že právě o tom zašifrovaná zpráva není.

obr: Roger Bacon 

Voynich se proto rozhodl příležitost k senzačním objevům nepropást. Spis i s průvodními Marciho dokumenty koupil a odvezl do Spojených států, kde jej dal k dispozici nejslavnějším odborníkům na tajné šifry. Soudil, že je jen otázkou času, kdy středověké tajné písmo povolí pod náporem mozků uvyklých na komplikované šifrovací systémy vojenských rozvědek.

Výsledkem ale bylo zklamání - serióznější kryptologové přiznali, že se spisem nic nezmohli, zatímco ti méně seriózní oznamovali senzační výsledky, které celou záležitost jen zkompromitovaly. Neznámější se stal William W. Newbold, který tvrdil, že Voynichův rukopis obsahuje odpovědi na základní otázky života i vesmíru - mimo jiné prý dokazuje, že autor měl k dispozici dalekohled i mikroskop, znal chromozomy, mlhovinu v Andromedě a spoustu dalších věcí, které odhalila až moderní věda. Newboldovi se to ale nepodařilo přesvědčivě doložit a většina jeho kolegů s ním nesouhlasila - a dodnes nesouhlasí. Voynich zemřel roku 1930, bez toho, aby se dočkal seriózního rozluštění.

Nahé ženy v zelené vodě

Po Voynichově a Newboldově smrti se záhady chopili další kryptografové a později i celé týmy, v poslední době navíc ještě vybavené počítači. Přesto zatím nejsou odborníci o nic moudřejší než byl kdysi Marci. Shodují se jen v tom, že text není psán ani v latině (univerzálním jazyce středověkých učenců), ani v Baconově rodné angličtině. S největší pravděpodobností jde o uměle vytvořený jazyk.

Když nic neprozradil zašifrovaný text, vrhli se luštitelé na ilustrace. Ty ale představují ještě větší záhadu. Nejčastěji tu jsou k vidění rostliny - ale takové, jaké na naší nerostou a nikdy nerostly. Kromě toho nechybí ani jakési letecké pohledy na neznámé krajiny a opevněná města, ornamenty ze všeho nejvíc připomínající preparáty tkání připravené pro mikroskop, záhadné trubicovité přístroje, mapy neexistujících souhvězdí, podivné systémy potrubí.

obr: Ženy koupající se v podivném zařízení 

Je tu i několik kreseb znázorňujících skupiny nahých plnoštíhlých žen v nádržích se zelenou vodou přiváděnou podivným zařízením, zatímco na dalším obrázku žena stojí ve válci s modrou kapalinou a ruce má připojené do nějakých trubek. Někteří badatelé soudí, že tyto ilustrace znázorňují legendy o pramenu věčného mládí - jenže ten měl vyvěrat uprostřed rajské přírody bájného ostrova Bimini a nikoliv v něčem, co ze všeho nejvíc připomíná moderní kotelnu...

K největším mystériím Voynychova rukopisu patří obrazec nápadně připomínající naši Galaxii pozorovanou ze vzdáleného vesmíru. Podobnost je skutečně zarážející. Jiná kresba připomíná mlhovinu v Andromedě - jenže nakreslenou z jiného úhlu, než jak ji vidíme ze Země...

Příliš komplikovaný podvod

Po Voynichově smrti úsilí v luštění záhadného rukopisu nijak nepolevilo - a i když se nedařilo, přibývaly aspoň hypotézy o jeho původu a obsahu.

Ačkoliv o starém původu rukopisu a o jeho pravosti nikdo nepochybuje, nechybí názory zpochybňující Baconovo autorství. Podle některých může jít o bezobsažnou a manýristickou hříčku, stejnou jako byly Arcimboldovy kresby oblíbené na pražském císařském dvoře v rudolfinské době. Malíř je sestavoval z různých objektů a útvarů (známé jsou portréty Rudolfa II. vytvořené z různých druhů ovoce). Bizarní a "záhadný" rukopis také mohl nechat zhotovit John Dee (1527-1609) nebo jeho ještě pochybnější kumpán Edward Kelly (1555-1597), aby vytáhli peníze z důvěřivého Rudolfa II. O Johnu Dee je navíc známo, že se za pomoci Kellyho pokoušel sestavit slovník pro komunikaci s démony a duchy.

Názor, že rukopis je jen bezobsažná čmáranice, například razil před několika lety britský britský badatel Gordon Rugg z Keele University.

"Vždycky se myslelo, že by vymyšlení nesmyslného textu s touto strukturou zabralo nějakému šílenému alchymistovi roky. Pachatel ale mohl použít jednoduchou šifrovací mřížku." tvrdil Rugg. "S touhle jednoduchou pomůckou bych napsal Voynichův rukopis za tři měsíce."

obr: Pramen věčného mládí? 

Ruggs se domníval, že něco takového mohl spáchat jen Edward Kelly - podvodný alchymista na dvoře Rudolfa II., kterého u nás zpopularizoval film Císařův pekař.

"Jestli je Voynichův rukopis jen bouda na důvěřivce, pak je Kelley jedním z předních kandidátů na autorství," tvrdil také přední britský odborník na středověkou literaturu Philip Neal.

Hypotézu o autorství Edwarda Kellyho nebo jeho kumpána Johna Dee ale poněkud torpédovalo nedávné zveřejnění výsledků radiokarbonové analýzy - záhadný text vznikl dřív, než se oba pánové narodili. Lze namítnout že tito nebo jiní podvodníci mohli použít starý pergamen, protože Hodginsovo datování se týkalo materiálu, nikoliv inkoustu. Jenže proč by to dělali? Radiouhlíkové ani jiné datovací metody se nemusel obávat, protože ta byla vzdálenou budoucností. Falsifikátor by si sháněním velkého množství  sto let starého pergamenu jen zbytečně komplikoval život.

Datování zpochybnilo i bezprostřední autorství Rogera Bacona.  Pořád ještě ale nevylučuje, že se může jednat o opis nějakého jeho díla, což byla před vynálezem knihtisku běžná praxe..

Voynichovu rukopisu se také do značné míry podobají výtvory lidí provozujících tzv. automatické psaní nebo kreslení. Tyto osoby v jakémsi transu vytvářejí texty (někdy i v umělém jazyce a "zašifrované"), nebo kreslí fantastické světy a objekty, aniž by o to vědomě usilovaly.

Podvodu nebo výplodu chorého mozku ale neodpovídá ani složitá a přitom zřejmě sofistikovaná struktura textu. Na přibližně 240 stránkách (původně jich zřejmě bylo 272) je 170 000 znaků sestavených do 25 000 skupin, patrně slov. Opakuje se zde 20 až 30 znaků, což na pohled přibližně odpovídá počtu písmen v evropských abecedách - jenže některé jiné znaky se vyskytují třeba jen jednou nebo dvakrát v celém rukopisu. Neobvyklé je také to, že tu prakticky nejsou "slova" o více než deseti znacích a jen vzácně mají jeden nebo dva znaky. Statistická analýza odhalila i další odlišnosti. Také proto převládá názor, že jde o umělý jazyk. Někteří kryptografové navíc tvrdí, že autor použil několik metod šifrování, které během psaní obměňoval.

Nepřekvapí proto, že v souvislosti s Voynichovým rukopisem se objevují stále nově teorie - a že některé jsou i dost odvážné. Například ta, která tvrdí, že jde o test inteligence lidstva...

Jan A. Novák

UPOZORNĚNÍ: O Voynichově rukopisu se dočtete také v knize Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Pokud ji neseženete u svého knihkupce, je možné ji objednat zde:

http://eshop.alpress.cz/index.php?page=detail&item=9788073628048