Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Zemní zrcadlo - televize starých alchymistů

zrcadlo1S alchymií souvisí i pověsti o podivném vynálezu, který svými schopnostmi předčí moderní průmyslovou televizi. Ano, nejedná se o nic menšího, než o kouzelné zrcadlo. Zrcadlo rozmlouvající se zlou čarodějnicí patří mezi obvyklý inventář pohádek, jenže jihočeských a šumavských pohádkách se vyskytuje zcela zvláštní model - zemní (nebo také "černé") zrcadlo. A mnohé nasvědčuje, že pověst má velmi reálný podklad.

 

 

 

Na rozdíl od kouzelných zrcadel z běžných pohádek tohle neumělo jen vidět na dálku, ale umožňovalo také pohled do minulosti nebo do budoucnosti. Někdy dokonce dokázalo odhalit skrytý poklad. Jakou výhodu jeho služby znamenaly pro majitele, asi není třeba moc zdůrazňovat.

Tak například v jedné šumavské pohádce najde příslovečně chudý ale poctivý a pracovitý chasník zemní zrcadlo ve staré truhle, s jeho pomocí odčiní bezpráví, jaksi mimochodem si jím pomůže i k počátečnímu kapitálu pro své podnikání a k dívce svého srdce navrch. Zrcadlo se pak vrátí do země, z níž vzešlo...

 

Výstřední černokněžník

Až potud to vypadá jen jako záležitost pro folklority. Jenže o zemním zrcadle se zmiňují i seriózní historické prameny. Většina z nich ukazuje na zlatý věk alchymistů za vlády císaře Rudolfa II., a zejména na jednoho z nich - Angličana Johna Dee.

zrcadlo2

 

 

obr: John Dee a Edward Kelly hovoří s mrtvými. Dobová ilustrace

 

 

John Dee (1527 - 1609) byl anglický renesanční alchymista, okultista a mág, který společně se svým kolegou Edwardem Kellym (1555 - 1597) přicestoval na pražský dvůr Rudolfa II. Kelly tu prožil mnohá dobrodružství a stal se tak populární, že se jeho postava objevuje i ve známém filmu Císařův pekař. Naproti tomu Dee byl zřejmě tišší povahy - a nechybí ani podezření, že na Rudolfově dvoře působil jako anglický vyzvědač.

Dohromady to byla dost obskurní dvojice i na tehdejší dobu posedlou tajnými naukami poněkud nepřiměřeně: Dee toužil rozmlouvat z démony, ti však z nějakého důvodu poctili svou důvěrou pouze Kellyho. Ve svých radách však nezapomínali ani na Deeho: nařídili například Kellymu, aby si oba učenci vyměnili manželky... S Kellyho pomocí pak Dee dokonce sestavil jakousi příručku pro obcování s duchy.

Právě z pražského pobytu těchto svérázných Angličanů pocházejí první konkrétnější zprávy o zemním zrcadle. Měl to být kus vyleštěného onyxu (podle jiných údajů ale pouhého antracitu, tedy vlastně kvalitního černého uhlí) velký asi jako dlaň a zasazený v ozdobném držadle, který si Dee přivezl do Prahy ze svého předchozího působiště v Anglii. Říkal mu prý Speculum, nebo prostě jen Mirror - Zrcadlo. Jeho majitel prý díky němu mohl odposlouchávat cizí rozhovory a vidět na dálku.

Jak ale k němu Dee přišel, se neví - některé prameny pouze naznačují, že záhadný předmět mohl pocházet z některé americké předkolumbovské civilizace a do Anglie se dostal oklikou přes Španělsko. V mayské a aztécké mytologii se opravdu mluví o pomůckách se stejnými schopnostmi - říká se jim dýmající zrcadlo.

Na původ z Nového světa by mohla odkazovat i další pověst, podle které měl něco podobného v držení i slavný anglický pirát a pozdější admirál a vítěz nad Španěly Sir Francis Drake (1540 - 1596). Tento Deeho a Kellyho rodák žijící ve stejné době jako oni, prý měl zrcadlo prozrazující polohu nepřátelských lodí.

Přitom "suchozemský" čaroděj Dee může mít s námořním pirátem Drakem společného víc, než se na první pohled zdá. Stejně jako mnoho jiných renesančních učenců i John Dee byl polyhistor a vynikal také v geografii a astronomii. Zanechal spisy věnované objevným výpravám do zámoří a někteří jejich velitelé se u něj učili metodám astronomické navigace a kreslení map. Navíc byl Dee členem královské rady, která Drakea na jeho slavnou výpravu  poslala.

Opravdu jen náhoda? Nechybí ale ani názor, že zrcadlo mohlo předtím být ve vlastnictví samotného Rogera Bacona – středověkého mnicha, který ve svých spisech popisoval letadla, automobily a ponorky…

 

Stopa končí ve 20. století

Pražský pobyt povedené dvojice představoval jednu dlouhou sérii skandálů, a tak jich brzy začal mít dost i jinak tolerantní císař Rudolf II. Opatrný Dee se stačil ještě včas vypařit a po krátkém působení na jihočeských rožmberských panstvích se vrátil do Anglie. Sebevědomého Kellyho však jeho šťastná hvězda definitivně opustila. Byl uvězněn a po několika nezdařených pokusech o útěk skončil svůj život v českém vězení.

- - - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress  

- - - - - - - - - - - - - - -

V této chvíli se stopa zemního zrcadla ztrácí - ale jenom nakrátko. Zdá se totiž, že neodjelo se svým původním majitelem, ale zůstalo v Čechách.

Když byl John Dee nucen opustit pražský císařský dvůr, ujal se ho Vilém z Rožmberka, který sám měl k alchymii vřelý vztah. Anglického učence usadil na svých jihočeských panstvích a umožnil mu pokračovat v esoterických výzkumech. V březnu 1587 tedy Dee přijel do Třeboně i se svou ženou a nějaký čas tam provozoval své černokněžnické praktiky. I Vilémovi ale s ním brzy došla trpělivost a už roku 1589 se ho zbavil. Dee pak odešel zpět do rodné Anglie. Vše ale nasvědčuje tomu, že jeho černé zrcadlo tu zůstalo.

Stopa tohoto podivného předmětu se totiž po Deeho odchodu ztrácí jen na krátko. Znovu se objevuje v jihočeském Krumlově, kde má být vyobrazeno na stěně tzv. Maškarního sálu zdejšího zámku. Jedna z postav tu totiž drží předmět, který by mohl být zemním zrcadlem. Krumlov byl od roku 1601 ve vlastnictví Rudolfa II., vše tedy do sebe pěkně zapadá: zemní zrcadlo mohl císař dostat od Deeho či Kellyho (nebo mu je nechat zabavit). Původní majitel však zřejmě nepřibalil návod k použití, císař si s podivným předmětem nevěděl rady až jej znechuceně odložil a nechal uskladnit v Krumlově.

zrcadlo3

 

 

obr: Obsidiánové zrcadlo ve sbírkách Britského muzea. V předkolumbovských kulturách Ameriky se takové předměty používali při magii

 

 

Stejně tak je ale možné, že zemní zrcadlo přivezl do jižních Čech sám Dee a teprve tady o něj nějakým způsobem přišel. Před císařem totiž vlastnili město právě Rožmberkové, včetně Viléma. Teprve jeho zadlužený nástupce Petr Vok musel město prodat. Není ostatně bez zajímavosti, že Krumlov měl svou vlastní alchymistickou tradici. Laboratoř zde neprovozoval nikdo menší než proslulý stavitel rybníků Jakub Krčín.

Možností, jak se zrcadlo (nebo alespoň povědomí o jeho schopnostech) mohlo do jižních Čech dostat, je ještě víc. Dee a Kelly pobývali nějaký čas také v Třeboni, kde předvedli několik svých oblíbených kousků. Je možné, že mezi nimi byla i manipulace s kusem vyleštěného černého kamene - a že na diváky udělala dojem. Přitom spojení Třeboně s geniálním rybníkářem Krčínem se nabízí skoro samo.

V každém případě ale zanechal podivuhodný předmět na českém jihu ještě jednu stopu. Podle místních pověstí se měl dědit z generace na generaci v jedné měšťanské rodině ve Vimperku. Společně se zrcadlem si měli její členové předávat i znalosti, jak s ním zacházet, aby fungovalo k plné spokojenosti. Této fázi kariéry zemního zrcadla možná vděčíme za vznik několika místních pohádek, v nichž hraje hlavní roli.

Poslední zpráva o tomto předmětu není nijak stará - pochází ještě z počátku 20. století. Tehdy jej prý vlastnil jeden vimperský sedlář. Mimochodem, i Vimperk patříval Rožmberkům, Viléma nevyjímaje. Pak ale stopa definitivně mizí. I tak ale je nezvykle dlouhá: od objevení se předmětu v Praze k posledním pověstem ze Šumavy lze sledovat jeho pouť Čechami (nebo českým folklórem) přibližně tři staletí.

Jedno černé zrcadlo ale dokonce prokazatelně existuje i dnes, bohužel však nikoliv u nás. Jde o předmět vyrobený z černého leštěného obsidiánu inckého původu, který v současnosti vlastní British Museum. Odborní pracovníci muzea předpokládají, že by skutečně mohlo jít o předmět, jehož majitelem byl John Dee. Jisté však je jen to, že v dlouhé řadě jeho vlastníků figuroval také britský politik, historik a sběratel Horace Walpole (1717 - 1779). Podle jeho záznamů ho získal roku 1771.

Jedno vysvětlení záhady černého zrcadla se tedy nabízí skoro samo: během éry velkých objevitelských výprav se do Evropy dostalo několik obsidiánových předmětů, které původní obyvatelé předkolumbovských říší používali k náboženským rituálům. Jeden z nich prostřednictvím mága Johna Dee doputoval až do Čech.

Opravdu to ale byl jen kus obyčejného sopečného kamene? Jedni soudí, že je stejně reálné jako zrcadlo v pohádce o zlé maceše, nanejvýš, že to byla pomůcka pro klamání prostých indiánů v předkolumbovských kulturách Střední Ameriky. Jiní ale věří, že šlo o technickou vymoženost nějaké dávné vyspělé kultury. A nechybí ani tací, kteří v zemním zrcadle vidí stopu po dávné návštěvě mimozemšťanů.

Jan A. Novák

obr: John Dee předvádí své kousky před královnou Alžbětou. Obraz od Henryho Gillarda Glindoniho (1852-1913)

 

Komentáře   

-1 #1 Gimpel 2014-05-08 18:56
Další interesantní materiál!
Dokonce i ideologicky nezávadný. ;-)

Co by k tomu asi měl Ahnenerbe? Kdyby ovšem....:-(
Citovat
+1 #2 j.a.n. 2014-05-08 19:27
Říká Vám něco jméno Kiesewetter? Ten by mohl vědět...
Citovat
0 #3 hulvath 2014-05-08 20:43
I Ludvik Soucek se v povidce Bily na tahu zminuje o "zrcadle z tellitu, ktere soustreduje myslenky a umoznuje do jiste miry i jasnovidctvi". Asi je tady koren veci : Zrcadlo samotne je nanic, kdyz nezname jak vest svuj energoinformacn i potencial, jinymi slovy zrcadlo je jen antena - ten prijimac a vysilac je clovek sam...
Citovat
-1 #4 Gimpel 2014-05-08 21:36
j.a.n. : pokud myslíte toho z nomenklatury, jak by řekl ten odporný, že :-), antisemitista Solženicyn, z konce let šedesátých,tak toliko mlhavě tuším, že snad exponent vojenské rozvědky, avšak ani v tomto jistoty nemám....

Natož abych mu dotaz položiti mohl.

Rovněž nevím co měly poválečné české složky konkrétně s Ahnenerbe.

Neřeknu třeba herr Emil Heinrich Klein ale toť zas zcela příběh jiný, že.
Citovat
-1 #5 Gimpel 2014-05-08 21:47
..... ,,Zrcadlo samotne je nanic, kdyz nezname jak vest svuj energoinformacn i potencial ''.....

Jjj,přesně takto si to představuji. Primární bude zejména nějaká energetická modulace, podobě jako třeba u telepatie, že asi něco kolem volné energie.....
Citovat
0 #6 j.a.n. 2014-05-09 08:20
To Gimpel: Myslím někoho jiného. Kiesewetter byl vedoucí oddělení Gestapa v Praze, které měl v popisu práce okultisty a spol. Tohle by bylo v popisu jeho práce. Úkoly Ahnenerbe byly trochu jiné
Citovat
-1 #7 Gimpel 2014-05-09 16:59
Hmmm,tak ten se mi nevybavil. :-(

Ahnenerbe, že tedy ústav heraldiky a výzkumu odkazu předků, měl řadu referátů včetně sociálního:-) a s širokým thematickým spektrem.
Například výzkum světového glaciálu, stejně jako třeba Tibet, et item........

Ahnenerbe, Thule, Wewelsburg - Vril,toť vše spolu souvisí minimálně v esoterické sphéře.

Stejně tak herr Kiesewetter nepochybně spadal buď to přímo pod herr Himmler, či nepřímo, tedy Ahnenerbe.


:-( Ještě dnes mne srdce bolí,když na fotce vidím rudou vlajku nad Berlin-em vláti. :-(
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack