Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Středověký mnich popsal automobily a letadla

bacon1Označení středověku za dobu temna sice není úplně přesné, ve srovnání s antikou však poznání skutečně postupovalo pomaleji. Přesto existovala neuvěřitelná výjimka: už ve 13. století žil člověk, který tvrdil, že planety obíhají kolem Slunce a psal o autech a letadlech. V době, kdy se "učenost" posuzovala podle schopnosti citovat Aristotela, Platóna a církevních autorit, učil, že jediný možný způsob objektivního ověření vědecké myšlenky je experiment. Ale nejen to: předpověděl auta, letadla , ponorky a mnoho dalších tehdy neuvěřitelných věcí.

 

 

"Vozy mohou být postaveny tak, že se obejdou bez zvířat a budou se pohybovat velkou rychlostí... Mohou být rovněž sestrojena letadla, kde člověk bude sedět uprostřed stroje, poháněného zdrojem síly..." To tvrdil v spisu Epistola de Secretis Operibus mnich Roger Bacon před více než sedmi stoletími - a příliš proto nepřekvapuje, že si tím zadělal na  problémy s církví.

V jiné části své práce naznačuje i prameny, které ho inspirovaly: "Před starou dobou mohly být vyráběny létací aparáty..." O jakou dobu šlo, to si nechal pro sebe. 

 

Pravdu odhalí jen experiment

Učený františkán se ale nespokojoval jen s odvážnými prognózami a narážkami na ztracené civilizace. Sám prováděl vědecké experimenty a nebál se je předvádět svým žákům. Veřejně například demonstroval schopnosti zvětšovacího skla, sestrojil brýle a předpověděl vynález teleskopu.

Bacon2

 

 

obr: Roger Bacon na staré rytině. Existuje několik jeho vyobrazení, na každém však vypadá úplně jinak. Jeho skutečnou podobu zřejmě nezachycuje žádný z nich

 

 

Jeho největší přínos pro moderní vědu však spočívá v důrazu na ověření hypotézy experimentem. V jeho osobě tak věda poprvé překonala antickou úroveň, kdy většina velkých filosofů naopak považovala dokazování svých myšlenek pokusem nebo dokonce jejich praktické využití za bezmála nedůstojné a ponižující.

Požadavek opakovaného pokusu, při němž se za stejných přesně definovaných podmínek docílí stejného výsledku je (a nepochybně navždy bude) právě tím, co definitivně oddělilo skutečnou vědu od pavědy a mystiky.

Někteří historikové vědy také soudí, že Bacon znal střelný prach, který se na evropských válčištích začal objevovat krátce po jeho působení. Není bez zajímavosti, že vynález střelného prachu bývá připisován jinému františkánovi, Bertholdu Schwarzovi, o němž však historie nic bližšího neví a mnozí odborníci soudí, že jde o neexistující postavu - možná vymyšlenou právě podle Bacona.

Roger Bacon ve svých spisech udivuje i dalšími podivuhodnými znalostmi. Zkonstruoval cameru obscuru, která je pravzorem dnešních fotoaparátů, věděl, že Země obíhá kolem Slunce, že hoření je reakce některých látek se složkami vzduchu, již tehdy navrhoval reformu juliánského kalendáře, který se stále více rozcházel s astronomickým časem.

Soudobé legendy mu přiřkly i další podivné vynálezy, například robota v podobě trpaslíka nebo mluvící hlavu. Už Baconovi současníci mu přezdívali Doctor Mirabilis - Zázračný doktor.

- - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ: 

Víc o Rogeru Baconovi a dalších znalostech, které předběhly svou dobu,  se dočtete v knize Záhadné vynálezy, kterou vydalo nakladatelství Alpress. Pokud ji nenajdete v knihkupectví, můžete ji objednat zde

- - - - - - - - - - -

 

Zázračný doktor

Roger Bacon se narodil v Anglii někdy kolem roku 1214. Studoval filosofii v Paříži, kde na něj zapůsobili další velcí učenci té doby. Někteří odborníci soudí, že jejich prostřednictvím se zde seznámil s arabskou vědou, která začala do Evropy pronikat díky navrátilcům z křížových výprav.

bacon3

 

 

obr: Roger Bacon je podle některých hypotéz také autorem takzvaného Voynichova rukopisu. Záhadný středověký text napsaný tajným písmem v neznámém jazyce se objevil v rudolfinské Praze a dodnes se jej nepodařilo rozluštit. Ilustrace zobrazují neznámé rostliny, podivná zařízení, astronomické motivy a další podivné výjevy

 

 

Možná právě v antických, indických a čínských kořenech arabské učenosti spočívá tajemství Baconových neobyčejných znalostí. Nelze ale ani vyloučit, že čerpal ze zdrojů nám neznámých - někteří záhadologové mluví o vědění zaniklých civilizací.

Jeho současníci ovšem měli pro podobné vědomosti často jiné vysvětlení: pakt s ďáblem.

Později Bacon přednášel v Oxfordu. Do františkánského řádu vstoupil patrně roku 1257 a o deset let později začal sepisovat své první práce. Ve spisech Opus maius, Opus minus a Opus tertium již zaznívají jeho myšlenky o nutnosti studovat přírodu prostřednictvím vlastního pozorování a experimentu.

To se tehdejším scholastikům samozřejmě moc nelíbilo, stejně jako pověsti o pekelné protekci. A tak mu generál františkánského řádu Jerome z Ascoli umožnil čtrnáctiletý pobyt v klidu vězeňské cely. Rogerovy práce četl sám papež Clement IV, který mu sice byl celkem přátelsky nakloněn, pohříchu však záhy zemřel.

Navzdory problémům ze strany církevních kruhů stačil Bacon do své smrti 11. června 1294 sepsat ještě řadu dalších odvážných traktátů. Zabývá se v nich vším možným, od matematiky až po agronomii a to často v překvapivě moderní podobě. Zde také kritizuje tehdejší přístup ke vzdělání a vědě.

"Byl to první člověk moderní doby," řekl o něm spisovatel H. G. Wells, zatímco jiní jej charakterizují jako muže, který se omylem narodil o pár století dřív. Jeho neuvěřitelné znalosti však dodnes představují jednu z největších záhad středověku.

 

Jan A. Novák

obr: Z díla Rogera Bacona

 

Komentáře   

+2 #1 Miloš Novák 2014-02-10 08:36
Navzdory problémům ze strany církevních kruhů stačil Bacon do své smrti 11. června 1994 sepsat

Datu úmrtí v r. 1994 ??? pozurohodné , nebo překlep ?
Citovat
+1 #2 j.a.n. 2014-02-10 09:04
Překlep. Děkuji za upozornění. Už jsem to opravil
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Extension: by JoomlaShack