Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Dům pekelného doktora (1)

faust00

Faustův dům na pražském Karlově náměstí je jedním z míst, které hlavnímu městu propůjčují mystickou atmosféru kořeněnou dávnými záhadami. Skutečný doktor Faust tu nikdy nežil, navíc se o čest být jeho sídlem odedávna uchází i několik dalších pražských nemovitostí. Strašidelný starobylý dům na "Karláku" ale mezi nimi jednoznačně vede a svou starší konkurenci už skoro převálcoval.

 

 

 

O popularitu faustovské pověsti spojované s domem na Karlově náměstí se zřejmě nejvíc zasloužil Alois Jirásek jejím zvěčněním ve Starých pověstech českých. Na chvíli tu opustil svůj vlastenecký zápal a zabrousil do říše hororu, takže těch pár stránek z povinné četby nepochybně udělalo dojem na nejednoho školáka. Do Allana Edgara Poea sice měl jeho čítankový sloh daleko, ale i tak: "...smutno vanulo ze zahrady i ze stavení a divná úzkost z nich na lidi zrovna padala..."

Jirásek vypráví  o černě oděném doktoru Faustovi, který tu dělal divné pokusy za pomoci tajných knih a černé magie. Nakonec upsal duši ďáblu, takže ten s ním vyrazil díru do stropu (už jako dítěti mi to bylo divné; copak peklo není dole? ). Příběh ještě obohatil chudým studentem, který si po létech zpustlé a opuštěné stavení po Faustovi vybral jako levné ubytování, čímž se stal předchůdcem dnešních squatterů.

Našel tu věci, které by nás asi dneska už moc neudivily (pohyblivé schody, zpívající sochy, kliky z nichž sršely jiskry a dávaly rány...), a také Faustovo laboratorní vybavení i odbornou literaturu. V misce se ještě ke všemu každý den objevoval peníz, takže se tu cítil docela dobře. Jenže  po čase mu to přestalo stačit, a tak se po Faustově vzoru pustil do čarování. Konec si není těžké představit: čert přišel znovu. A zase stropem.

"Vše vypadalo, jako by tu někdo zápasil. A ve stropě! Černá díra zela volně, na jejím okraji skvrny, jakoby krev tam stříkala. Ne černá, ale svěží, nedávno prolitá."

Vedle Jiráska se ale o prvenství Faustova domu na Karlově náměstí mezi ostatními staveními s touto legendou postarali také američtí letci. Při náletu na Prahu 14. únoru 1945 jedna z bomb objekt zasáhla a díra ve stropě se znovu otevřela…

 

Náměstí strašidel

Pověst o Faustově domě podobnou Jiráskově verzi je možné číst i ve Starých pověstech pražských od Adolfa Weniga. Ve skutečnosti ale v obou případech zřejmě jde o moderní výtvor, protože starší literatura ji v souvislosti s tímto domem neuvádí.

faust01

 

obr.: Pověst o dr. Faustovi, který upsal duši ďáblu, je velmi stará a má mnoho podob

 

 

Ještě roku 1844 vydal básník Šebestián Hněvkovský (1770-1847) báseň Doktor Faust opatřenou i jakousi faktografickou předmluvou. Mluví v ní o několika pražských domech spojovaných s faustovskou legendou - zrovna dům na Karlově náměstí mezi nimi ale chybí.

To ovšem vůbec neznamená, že ve Faustově domě není důvod se bát. Lokalita byla odjakživa pro strašidelné pověsti jako stvořená: už za předkřesťanských časů tu prý byla svatyně bohyně smrti Morany, za což dnes vděčíme místnímu názvu a tramvajové zastávce Na Moráni. K celému Karlovu náměstí se váže řada pověstí nejen o tajných chodbách, ale také o přízracích, zjeveních a ďáblech. Po chodbách nemocnice prý občas chodívá mnich, který se upsal ďáblovi, aby mohl svést nevinnou dívku.

K jiným zdejším strašidlům patří například poustevník probodený dýkou, bezhlavý zahradník zabitý milencem jeho manželky, kvílící žena, která zemřela po zjištění, že její muž zabil jejího nápadníka a řada dalších neklidných duší. Přemístit do této na duchy bohaté lokality doktora Fausta z míst ohrožených moderní výstavbou proto dává smysl...

 

Magická přitažlivost

Samotná budova Faustova domu vznikla už dlouho před založením Nového Města, zřejmě jako zemanský dvůr. Některé prameny uvádějí, že ve 12. století tu byl vystavěn ohrazený dvorec (tzv. Slavošovský dvůr), který měl chránit strategicky významnou cestu mezi oběma mocenskými centry města - Pražským hradem a Vyšehradem.

faust02

 

obr: Faustův dům nebo také Mladotův palác odjakživa přitahoval alchymisty a další esoteriky všeho druhu

Foto: Jan A. Novák

 

 

Roku 1268 už tu byl skutečný palác, kde sídlili příslušníci moravské větve Přemyslovců (tzv. Opavský dům). Pozdější majitelé jej několikrát přestavovali, takže objekt obsahuje prvky od gotiky, přes renesanci a baroko až po klasicismus.

Historicky správnější označení je Mladotův palác (číslo popisné 502) podle rodu Mladotů ze Solopysk, kteří jej získali v 18. století. I ti ale mají určitou zásluhu na tom, že je objekt spojován s faustovskou legendou: příslušníci rodu se tu alchymií opravdu zabývali.

Nebyli zdaleka jediní. Prvním "doktorem Faustem" v jeho zdech mohl být jakýsi Václav Opavský, který se tu zabýval přírodními vědami už ve 14. století, kdy to zdaleka ještě nebylo v módě, tak jako za Rudolfových časů. Skutečným alchymistou byl také Jan Kopa z Raumenthalu, kterému objekt přestavěný na palác patřil v polovině 16. století.

Ani tím výčet alchymistů a jiných černokněžníků pobývajících ve zdech Faustova domu zdaleka nekončí - to místo mělo pro esoteriky všeho druhu jakousi magickou přitažlivost. Byly mezi nimi i takové alchymistické celebrity, jako třeba pověstný Edward Kelly.

Ke vzniku pověsti o Faustovi mohl přispět i jakýsi Fous, který tu prý kdysi provozoval kořenářství - a jako vedlejší výdělečnou činnost také travičství. I ten tu dodnes straší.

(pokračování)

Jan A. Novák

Psáno pro časopis Naše rodina

faust03

 

obr.: Karlovo náměstí, na němž Faustův dům stojí, působí mírumilovně, pověsti sem ale umisťují nápadně mnoho strašidelných historek a krvavých činů

Foto: Jan A. Novák

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Extension: from JoomlaShack