Novákoviny

Záhadné archeologické nálezy v jeskyni Býčí skála a v krasové trhlině na Bacíně (viz dál) se zatím nedaří vysvětlit. Když chce matematik vyřešit rovnici, převádí na společného jmenovatele. Pokud se tedy chceme pokusit o pochopení tajemství Býčí skály a Bacína, musíme také hledat společného jmenovatele - najít lokality, které s ním spojují určité nápadné prvky. Takovou může být třeba mnohem méně známý Krumlovský les, který je ovšem také velmi podivný.

Čím víc takových společných jmenovatelů najdeme, tím lépe. V tomto případě jím může být třeba podzemí, mrtví lidé, násilí, obětiny, obrovský časový rozsah používání místa od paleolitu až téměř k počátkům psané historie (i dál)... ale především ona zdánlivá nesmyslnost, neuchopitelnost myšlenkovými postupy člověka moderní doby.

Strategická surovina pravěku

Jako první se samozřejmě vybaví Býčí skála, existují ale i další lokality s těmito atributy. Jednou z velkých záhad související také s podzemím je lokalita známá jako Krumlovský les. Při bližším seznámení s ní s údivem zjistíme, že všichni "společní jmenovatelé" Bacína a Býčí skály se nacházejí i tady.

obr: Pravěké nástroje z rohovce

K Býčí skále se přitom vracíme i v prostoru, protože tohle záhadné místo leží jižně od Brna poblíž Moravského Krumlova - nejbližší obcí jsou Vedrovice. Svůj význam může mít také to, že lokalita je na dohled o Pálavských vrchů, které tvoří nápadnou dominantu jižní Moravy a už od časů lovců mamutů (Věstonice) představují jakési krystalizační centrum dávných kultur.

V Krumlovském lese se od doby kamenné těžil rohovec, který představoval něco jako strategickou surovinu epochy, která ještě neznala kovy - mimořádně tvrdá hornina se používala na výrobu prakticky všech druhů nástrojů i zbraní. Kvůli těžbě rohovce se tu dokonce razily šachty hluboké až 8 metrů, kámen se tu rovnou zpracovával a produkty se exportovaly na velké vzdálenosti.

Takový produkčně - exportní komplex sice poněkud převyšuje obecnou představu o primitivech doby kamenné, ale pořád ještě na tom není nic záhadného. Podivné je teprve to, že se stejnou intenzitou zde práce pokračovala i v době bronzové a dokonce ještě na počátku doby železné, kdy pazourky ani jiné nástroje doby kamenné nikdo nepotřeboval. V období halštatu (tedy éry do níž spadá i nález z Býčí skály) tu výroba rohovcových artefaktů dokonce vyvrcholila.

Podivná výroba s přestávkami trvala přibližně sedm a půl tisíciletí, což je o dvě tisíciletí víc než období, které nás dělí od stavby Chufevovy Velké pyramidy v Gize. Dovedete si představit, že po tak dlouhé období by - dejme tomu - v Mladé Boleslavi vyráběli automobily jen proto, aby je skladovali na hromadách za továrnou?

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Text je ukázkou z knihy Tajemné podzemí na našem území, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

V případě Krumlovského lesa se produkce skutečně hromadila na haldách poblíž šachet, kde ji také archeologové našli. Odborníci soudí, že kamenných nástrojů a polotovarů k jejich výrobě tu leží ne miliony, ale spíš miliardy. V době, kdy jednoduché osevní postupy sotva stačily na uživení populace, se tu plýtvalo energií a pracovní silou v měřítku, jaké si ani nedovedeme představit.

Vstupy do pekla

Tím ale záhady Krumlovského lesa zdaleka nekončí. Už by nás asi ani nemělo překvapit, že oblast těžby je spojená s celou řadou pověstí, jejichž hrdiny jsou čerti. Sídlili v těžebních šachtách, v nichž prostý lid viděl vstupy do pekla - ještě uvidíme, že svým způsobem oprávněně. Z hlubin se ozývalo kvílení hříšných duší, které tam pekelníci trestali za nepravosti na tomto světě. Duše byly také zakleté v kamenech, které se tu nacházejí. Přišel na to jeden mlynář, který si z takového balvanu chtěl udělat mlýnský kámen, ten se mu ale rozpadl pod rukama a vyletěly z něj bílé holubice.

obr: Jedna z pravěkých šachet v Krumlovském lese

Foto: Pete Topping

Znovu vidíme, že v pověsti je složitým způsobem zakódovaná skutečná historie: podstatou lokality opravdu byla práce s kamenem a skoro jistě se tu provozovaly i předkřesťanské rituály - z křesťanského hlediska tedy šlo o jakousi místní pobočku pekla. V členité krajině je množství skalek a uskupení velkých balvanů, z nichž mnohé jsou podobné menhirům. Pravděpodobně byly uměle přemístěné a některé i opracované; nechybí názor, že jde o falické symboly, podle jiných to jsou lidské hlavy. Další na sobě mají vyryté jednoduché obrazce, snad magického významu.

A jako vrchol všeho tu roku 2002 archeologové na dně jedné z šachet v hloubce pěti metrů našli ženské kostry s podobnými znaky brutálního zacházení, jakými se vyznačovaly lidské ostatky z moravské Býčí skály a z Uzávěrové jeskyně v Českém krasu. A stejně jako na Bacíně, také tady se našla i keramika pocházející z doby křesťanského středověku.

Snah o vysvětlení nálezové situace je hodně: zbytečná práce jako jakýsi ventil uvolňující napětí ve společnosti, práce jako posvátný rituál, nebo organizace zdánlivě nesmyslných aktivit jen proto, aby vládnoucí vrstva udržela v chodu donucovací aparát i v obdobích, kdy nebylo třeba vykonávat polní práce nebo válčit. Což připomíná snahu stejným způsobem vysvětlovat i budování megalitických objektů a dalších nevysvětlitelně megalomanských staveb dávné minulosti. Koneckonců i nad mnoha činnostmi dnešní zdánlivě racionální civilizace asi budou archeologové příštích časů stát s nevěřícím údivem.

Ale jediné, co můžeme říct s jistotou, je, že do hlav lidí minulých věků nevidíme. A nejspíš ani nikdy neuvidíme, protože lidská společenství se nápadně často udržují v chodu principy, které s racionálním uvažováním mají jen málo společného.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments