Novákoviny

Na území České republiky prokazatelně žili pravěcí lidé už před milionem let – ve středním Povltaví se ale trvalejší osídlení začalo objevovat až když lidé poznali možnost zpracování a využívání kovů. Tehdy naopak začala být zdejší krajina mimořádně atraktivní. Nejen díky nalezištím zlata a dalších kovů ale také díky Vltavě, která představovala dopravní tepnu vhodnou pro dálkový obchod s těmito produkty.

 Počínaje 4. tisíciletím se tu vystřídalo několik kultur, z nichž nejvíc památek v kraji zanechala kultura knovízská. Nejmocnější sídlo předhistorické doby zde ale vybudovali až Keltové, jejichž velkolepé sídliště na Hrazanech je vůbec nejvýznamnější prehistorickou archeologickou památkou kraje. Po Keltech se území zase záhadně vylidnilo a zůstalo prakticky neobydlené až do příchodu Slovanů. Ale nepředbíhejme - a vraťme se do časů, kdy v divokém a pustém okolí Vltavy teprve začaly vznikat první skromné osady.

Outsideři pravěku

Významnější památky na lidské osídlení ve Středním Povltaví pocházejí až z období známého jako doba měděná (eneolit), kdy už lidé kromě kamenných nástrojů začali používat i první kov - měď. V kraji se během této epochy objevují sídliště, keramika a další nálezy pocházející od kultury, které archeologové říkají chamská. Ta existovala přibližně mezi roky 3200 až 2800 př. n. l. a její vznik vědci kladou do okolí města Cham v dnešním Německu. U nás se rozšířila v západních Čechách a právě podél středního toku Vltavy.

obr: Eneolitické hradiště Malé kolo ve středním Povltaví nedaleko Nalžovického podhájí. Nejvýraznější upomínkou jeho existence jsou zbytky příkopů a valů

Foto: Jan A. Novák

Pro své nepočetné a slabě osídlené osady si lidé chamské kultury vybírali vrcholky kopců a skalní ostrožny, v jejichž okolí obyvatelé pásli svá zvířata. Znali už ale také měď, možná ji uměli zpracovávat a nejspíš se účastnili i dálkového obchodu. Jeden z důkazů pochází také ze Středního Povltaví: u Dublovic na Sedčansku byla nalezena měděná sekyrka z tohoto období, jejíž složení materiálu prozradilo, že surovina nejspíš pocházela ze středního Slovenska.

Vše nasvědčuje tomu, že obyvatelé chamských sídlišť byli velmi chudí - i na dobu v níž žili. V českém prostoru se tato kultura vyvíjela paralelně se známější, rozšířenější a patrně i po všech stránkách úspěšnější kulturou řivnáčskou, která si zabrala úrodnější oblasti české kotliny.

Nejvýznamnější lokalitou s nálezy chamské kultury ve Středním Povltaví je hradiště známé jako Malé nebo Dolní Kolo u Nalžovického Podhájí. Nachází se na skalní ostrožně nad ústím potoka Cholínská strouha do Vltavy. Z jižní a severní strany před nepřáteli chránily strmé svahy vysoké až 60 metrů.

Otazníky zůstávají

Dnes tu jsou na Malém Kole k vidění nápadné valy a příkopy, ty však vznikly až ve středověku, kdy tu na místě někdejšího pravěkého sídliště postavili tvrz. Její stavitelé staré opevnění buď zničili nebo zabudovali do svého, takže o jeho přesné podobě existují jen dohady. Zdá se ale pravděpodobné, že lidé chamské kultury své sídlo opevnili přinejmenším z východu a severovýchodu, odkud bylo snadno přístupné.

obr: Zbytky hradiště porušila stavba středověké tvrze. Kolem pravěkého osídlení na tomto místě existuje celá řada nejasností

Foto: Jan A. Novák

Zprávy o tom, že u Nalžovického Podhájí existují stopy po pravěkém osídlení, se začaly objevovat v archeologické literatuře už na konci 19. století. Krátce po druhé světové válce na Malém Kole kopal amatérský badatel MUDr. Bohuš Kareš. Objevy, které při tom učinil, pak přiměly Libuši Jansovou (1904-1996) z tehdejšího Státního archeologického ústavu, aby se na lokalitu podívala podrobněji. Její výzkum zde probíhal od července do září roku 1950 a dodnes zůstal jedinou ucelenější vědeckou prací věnující se tomuto pravěkému sídlišti.

Doktorka Jansová při výzkumu odkryla půdorysy pěti pravěkých obydlí - malých zahloubených chat, některých i se zbytky ohnišť. Z rozlohy a uspořádání hradiště usoudila, že jich tu nemohlo být víc než 7 nebo 8. Vědci tu také našli velké množství úlomků keramiky. Podle některých pozdějších analýz, by některé z nich mohly patřit i jiným kulturám. Porušení lokality středověkými staviteli, ale nedovoluje přesnější závěry - a díky tomu ani nevíme, proč a jak zdejší osídlení zaniklo.

Nálezy z Malého Kola na první pohled nejsou nijak oslnivé. Představují ale nejstarší a nejucelenější důkaz o trvalém osídlení Středního Povltaví, protože zbytek objevů z té doby zde tvoří jen ojedinělé nálezy. Teprve další výzkum by mohl ukázat, jestli tehdy lidé žili nejen na Malém Kole, nebo i na jiných místech kraje.

Jan A Novák

You have no rights to post comments