Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Štíhlá venuše z kraje uhlí

landek

O Věstonické venuši se učí už školní děti, a tak se díky svým kyprým tvarům stala téměř synonymem obezity. Totéž platí o většině paleolitických ženských plastik - ale ne o všech. Jednu z mála výjimek představuje tzv. Landecká venuše nalezená u Ostravy, která pochází z období zvaného grevettién (-28 až -21 tisíc let).

Z mnoha nálezů po celé Evropě je zřejmé, že pro gravettiénské lovce mělo mimořádný mystický význam rudé barvivo. Také při průzkumu pravěkého sídliště na Landeku u Ostravy byly objeveny rudé plochy vytvořené z drceného krevele. Mnohé nasvědčuje tomu, že právě v nich se odehrávaly jakési magické rituály.

Poblíž jedné z těchto ploch nalezl v červenci 1953 tehdejší vedoucí vykopávek na Landeku Bohuslav Klíma sošku ženy z krevele, která se stala známá pod označením Landecká (nebo též Petřkovická venuše). Jedná se o světový unikát - na rozdíl od většiny ostatních gravettiénských sošek žen nemá nápadně plnoštíhlé tvary (jako například známější Věstonická venuše), ale o velmi štíhlou, téměř kubistickou postavu. Byla vysoká 46 milimetrů a ležela v zemi roztříštěná na tři kusy.

Lovci mamutů a hořící kámen

Landecká venuše nemá hlavu a odborníci na pravěké umění se domnívají, že ji nikdy neměla. Na rozdíl od jiných venuší zřejmě nebyla symbolem ženské plodnosti, ale představovala mladou štíhlou dívku. Neobvyklý je i materiál: zatímco většina paleolitických plastik je z kostí nebo kamene, zde umělec použil krevel, tedy železnou rudu. Svým způsobem tedy jde o podobný unikát, jako mnohem slavnější Věstonická venuše, která je také zhotovena z netradiční suroviny. V jejím případě si umělec dokonce připravil zvláštní směs, kterou pak vypálil v ohni - jde zřejmě o vůbec nejstarší keramiku na světě.

landek1

Společně s Landeckou venuší Klíma našel ještě torzo další sošky z téhož materiálu a kus krevele s jakýmisi vrypy. Stáří nálezů bylo určeno na přibližně 23 tisíc let. Dnes je unikátní soška trvale umístěna v Archeologickém ústavu v Brně.

 

obr: Landecká (nebo též petřkovická) venuše je unikát hned z několika důvodů: na rozdíl od většiny paleolitických plastik žen nemá zvýrazněné druhotné pohlavní znaky a není  zhotovena z kosti, ale z krevele

 

Není přitom vyloučené, že už pravěké lovce do krajiny v okolí dnešní Ostravy přitahovalo kromě zvěře i její nerostné bohatství. Dalším překvapujícím výsledkem archeologického výzkumu totiž byl nález uhlí i jeho zkoksovatělých zbytků ve zdejších pravěkých ohništích. Analýza prokázala, že pochází ze zdejších uhelných slojí, které v oblasti Landeku vycházely na povrch. Otázku, zda používání uhlí jako zdroje tepla bylo cílevědomé nebo jen nahodilé zatím není možné přesvědčivě zodpovědět. Sotva lze ale předpokládat, že lidé, kteří projevili tolik průkopnického talentu v mnoha jiných oborech, by si nevšimli užitečných vlastností hořícího kamene. V každém případě je jisté, že zdejší lovci mamutů byli první lidé této planety, kteří začali energii ukrytou v uhlí využívat.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

landek2

 

obr: Místo nálezu landecké venuše je dnes součástí Muzea OKD

Komentáře   

0 #1 j.a.n. 2014-07-03 18:16
Jen pro upřesnění: byla nalezena 14. července 1953
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates by JoomlaShack