Za tajemstvím sluneční svatyně v Čakovicích
- Kategorie: Cesty za záhadami
- Vytvořeno 27. 2. 2014 10:57
Záhadné pravěké chrámy si obvykle spojujeme s exotickými zeměmi, přesto se za romantikou ve stylu Indiana Jonese můžeme vypravit i u nás. Dokonce v hlavním městě metrem nebo městským autobusem - třeba do pražské části Čakovice. Nad nevšedním archeologickým nálezem z 50. let minulého století se dodnes vznáší řada nezodpovězených otázek.
Roku 1954 narazili dělníci při stavbě čakovického stadionu v zemi na zbytky jakéhosi zjevně velmi starého objektu. Zavolali archeology a výzkumu se ujal Bohumil Soudský, významný vědec s mezinárodní pověstí, který později úspěšně působil i ve Francii. Výsledkem vykopávek bylo něco, co nemá na českém území obdoby - a co vzápětí zmizelo ze světa za poněkud zvláštních okolností.
Pod staveništěm stadionu se nacházel dokonalý kruh o průměru 17 metrů, který vymezovala dvojice úzkých příkopů. Uvnitř kruhu, ale mimo jeho střed, ležel velký pískovcový kámen. Bohumil Soudský tehdy usoudil, že jde o jakousi svatyni, v níž mohlo být uctíváno slunce, protože symbol kruhu byl ve starých kulturách vyhrazen právě jemu.
obr: Kostrové nálezy z období knovízské kultury
Foto: P. Velemínský
Objekt patřil takzvané knovízské kultuře, což byl lid, který žil ve středních Čechách během doby bronzové, přibližně mezi lety 1300 a 1050 př. n. l. Uměli sice velmi dobře zpracovávat kovy, současně ale měli i z našeho pohledu trochu zvláštní gurmetské sklony: pojídali své bližní. Prozradily to na ně kostry, které nebyly pohřbeny v jejich typických žárových hrobech s bohatou výbavou, ale povalovaly se volně často s roztříštěnými kostmi. Tedy společnost, o kterou není moc co stát.
Psát samozřejmě neuměli, takže o tom, čemu věřili, co a jak uctívali, se vědci jen dohadují. Proto i domněnka o sluneční svatyni je pouhá spekulace, i když poměrně pravděpodobná.
Že se o dávném lidu knovízské kultury nedochovalo moc informací, je celkem pochopitelná. Méně pochopitelné ale je, že se toho moc nedochovalo ani o Soudského výzkumu v Čakovicích. Zmizel i sám kámen nalezený v kruhu. A tak o něm jedni mluví jako o menhiru a zobrazují jej jako několikametrovou štíhlou stélu, podle jiných šlo o obyčejný balvan velký sotva metr, který se sem mohl dostat i náhodně.
Někteří vědci dokonce zpochybňují i tvrzení, že kruh představoval svatyni - podle nich mohlo to mohly být základy později zničené mohyly nebo cokoliv jiného. Indicií je málo a podstatná část těch, které přežily tisíciletí, se ztratily v naší době...
- - - - - - - - - - -
UPOZORNĚNÍ:
Víc o nálezu a dalších pravěkých památkách v této oblasti najdete v knize Hory a kopce opředené tajemstvím, kterou vydalo nakladatelství Alpress
- - - - - - - - - - -
Přesto se později ukázalo, že dnešní Čakovice kdysi zřejmě opravdu byly významným místem. Roku 2008 se jen asi sto metrů od původního kruhu našly tři další skoro stejné jako ten první. Kolem nich se nacházely tři desítky žárových hrobů lidu knovízské kultury. Některé byly docela bohatě vystrojené, naproti tomu uvnitř kruhů vědci neobjevili nic, co by pomohlo odhalit tajemství jejich účelu.
Dnes se dá k místu, kde kdysi možná byla sluneční svatyně, dorazit metrem a autobusem. Sice tam už žádné památky na dávnou minulost nenajdete, o to víc ale můžete popustit uzdu fantazii. V Čakovicích je ale možné si také prohlédnout zámeček s parkem a pak odtud vyrazit na romantický vrch Ládví. Na jeho druhé straně, v Dolních Chabrech je další záhadná památka na minulost: menhir v Ládevské ulici.
Jan A. Novák
