Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

SERIÁL: Tajemný vrch Ládví (5)

ladvi-a0I když na samotném temeni vrchu Ládví vypínajícím se nad pražským Prosekem se žádný dávný objekt objevit nepodařilo, v minulých dílech tohoto seriálu jsme viděli, že na strategických přístupových cestách k němu z obou stran takové stavby byly. A že křesťanské kostely nejspíš stojí na místech mnohem starších svatyň. Mohlo by se zdát, že tím naše pátrání po tajemstvích kopce Ládví končí, protože další indicie chybí. Ale možná přece jen ne tak docela. S proseckým kostelem sv. Václava se pojí ještě několik dalších záhad. A i ty naznačují, že tu v dobách jeho stavby působily jakési vlivy přetrvávající z pohanských časů: stěny kostela zdobí hákové kříže…

(předešlý díl seriálu) 

Hákový kříž si dnes většina lidí spojuje s Adolfem Hitlerem, nacisty a třetí říší. Kdybyste ale navštívili bohoslužbu v kostele sv. Václava na Proseku, uviděli byste je na jeho stěnách také a to v množství více než malém. Těžko však podezřívat románské stavitele ze sympatií k NSDAP - za zdejšími hákovými kříži se ukrývá další dosud nerozluštěné tajemství.

Symbol hákového kříže (svastika) se nenarodil v Hitlerově hnědém hnutí. Je nejspíš starý jako lidstvo samo, nejstarší znaky tohoto typu se vzácně nacházejí už na předmětech z mladší doby kamenné. Téměř explozivně se ale prakticky po celém světě rozšířila někdy na počátku doby bronzové.

ladvi05aa Zdá se, jakoby to nějak souviselo s přechodem lidstva na vyšší civilizační úroveň: v masovém měřítku se vynořila na scéně dějin společně se znalostí kovů, pokročilejšího zemědělství a dalších vymožeností, většinou jako symbol slunce, radosti, štěstí, tvořivé životní síly. 

 

obr:  Svastiky na zdi proseckého kostela.

Foto: archiv autora

 

 

Od té doby její obliba trvá. Můžeme ji vidět na nádobách, které vykopal Heinrich Schliemann v Tróji, na germánských kopích i slovanských výšivkách, na předmětech patřících severoamerickým Indiánům, v antickém Řecku a Římě, je k vidění i v mayských vykopávkách... Obzvlášť hojně dodnes používá v Indii, Číně a dalších asijských zemích.

Celosvětové rozšíření svastiky je samo o sobě velkou záhadou, protože nemá žádný přirozený vzor, ani nejde o některý ze základních geometrických tvarů jako přímka, kruh, kříž, čtverec.

"Jde o jeden z mála symbolů, který se v přírodě běžně nevyskytuje a je současně jednoduchý i upoutávající," napsal známý americký astronom, spisovatel a popularizátor vědy Carl Sagan.

A mezikontinentální spojení v době bronzové neexistovalo... nebo, že by?

Vědci, kteří se příliš odvážné hypotézy obvykle nemají moc rádi, se snažili najít nějaké krotší vysvětlení. Většinou se přitom uchylují k obloze, přesněji řečeno k té její části, která je k vidění na severní polokouli. Tvrdí, že hákový kříž je obrazem poloh souhvězdí Velkého vozu ve čtyřech ročních obdobích. Pokud je to pravda, pak si toho mohly všimnout jen kultury, které prováděly systematické a dlouhodobé pozorování oblohy - čímž se možná zase dostáváme k tajemným stavitelům megalitických observatoří...

Kde se ale vzaly svastiky v románském kostelíku uprostřed české kotliny?

 

Svatý Václav ve znamení hákového kříže

Křesťané sice hákový kříž také používali, ale jen krátce v počátcích svého hnutí. Vysvětluje se to tím, že za časů pronásledování ze strany římských císařů se jim hodil jako zástupný symbol Kristova kříže. Vyskytoval se tehdy také v prostředí některých raných sekt ve východní někdejší římské říše. To vše ale skončilo celá staletí před stavbou proseckého kostela. Svastika z církevního i světského umění Evropy ve středověku vymizela a dnes se k ní žádná z křesťanských církví svastice veřejně nehlásí - pohanský sluneční symbol musel být zapomenut. Pro přítomnost hákového kříže na Proseku se nenabízí oficiální vysvětlení.

Přitom kostel sv. Václava není jediným místem, kde se v tehdejších Čechách objevuje. Svastiky jsou také na výšivkách nalezených v relikviářovém hrobě sv. Ludmily (860-921), manželky přemyslovského knížete Bořivoje. Ludmila zřejmě pocházela ještě z pohanského prostředí, přesto hrála významnou roli při šíření křesťanství v Čechách a při vzniku českého státu. Svého vnuka sv. Václava, který má na příklonu Čechů k západnímu křestanství asi největší podíl, vychovala právě ona - a právě po něm se přece prosecký kostelík jmenuje. Václav i Ludmila zemřeli mučednickou smrtí z rukou nepřátel nové víry. Má to nějakou souvislost s hákovými kříži?

Prostor pro dohady je velký. Náhlé a - řečeno biologickým slovníkem - endemitní objevení svastiky v souvislosti s prvními křesťany a světci v panovnickém rodu románských Čech možná je jen podivuhodná náhoda. A nebo také může znamenat, že při christianizaci zdejšího prostoru a jeho nasměrování do západoevropského kulturního okruhu působily nějaké skrytější myšlenkové proudy, které dosud historické vědě unikají. První šiřitelé křesťanství také mohli symbol převzít od přemožených pohanů - třeba ze stejných důvodů, proč si přivlastňovali jejich svatá místa: aby se zmocnili jejich magické síly. V každém případě je výskyt svastik v těsné blízkosti nejtajemnějšího kopce uprostřed Čech velmi podezřelý.

(pokračování)

(předešlý díl seriálu)

Jan A. Novák

obr:  Románský kostel sv. Václava na Proseku. Foto: Jan A. Novák

You have no rights to post comments

Ze stejného soudku

 
Joomla Extension: by JoomlaShack.com