Novákoviny

Jednu z největších záhad světových moří představuje osud plachetnice Mary Celeste, kterou nalezla posádky brigy Dei Gratia opuštěnou uprostřed Atlantiku. Od podivné tragédie uplynulo už téměř půldruhého století, aniž by se podařilo objasnit osud posádky nešťastné lodi.

V době osudné plavby patřila Mary Celeste akciové společnosti James Winchester and Co., jejímž podílníkem byl i Benjamin Briggs. Ten s ní také tentokrát poprvé (a naposled) vyplul jako kapitán. Předtím jí velel Albert Richardson, kterého však společnost odvolala pro příliš hazardní vedení lodi. Richardson na lodi zůstal v hodnosti prvního důstojníka.

Opevněná kajuta

V poledne 4. prosince 1872 spatřila hlídka anglické brigy Dei Gratia malý dvoustěžník. Kapitán David Morehouse v něm poznal loď svého přítele Benjamina Briggse, brigantinu Mary Celeste. Na první pohled bylo zřejmé, že ji nikdo neřídí - posádka beze stopy zmizela.

obr: Brigantina Mary Celeste. Lodí, které se ztrartí beze stopy, je hodně, ale z této neporušené plachetnice  za nejasných okolností zmizela jen posádka

Dobová kresba

Morehouse poslal na palubu opuštěné lodi navigačního důstojníka Olivera Deveaua, který nalezl věci, nad nimiž si dodnes lámou hlavu všichni milovníci záhad.

Kromě potrhaných plachet a chybějícího kusu zábradlí byla Mary Celeste v pořádku. Na palubě ležel kryt předního nákladového prostoru, v němž se převalovalo trochu vody - nikoliv však tolik, aby to loď ohrožovalo. Mary Celeste vezla čistý líh, rektifikát pro výrobu koňaku. Všech tisíc sedm set soudků bylo v pořádku, jen u jednoho chyběla asi třetina obsahu. Lodní kompas ležel na palubě, odtržený od svého stojanu a rozbitý.

Největší překvapení však na Deveaua čekala v kajutách posádky. Všechna okna zadní nástavby byla z nepochopitelných důvodů zakryta plachtovinou a zatlučena prkny. Na podlaze kajuty navigačního důstojníka ležel lodní deník otevřený na poslední straně. Text končil datem 24. listopadu 1872 a hovořil o tom, že Mary Celeste pluje na souřadnicích 36o 57° severní šířky a 27o 20° západní délky.

V zásuvkách byly peníze, šperky a další cenné věci. Chyběl jen záchranný člun a některé navigační pomůcky. V salónu našel Deveau břidlicovou tabulku a na ní zápis o poloze z 25. listopadu, tedy o den později než poslední zápis v lodním deníku. Loď tehdy plula kolem pobřeží ostrova Santa Maria v Azorském souostroví.

Záhadné rýhy

Posádka Dei Gratia dopravila Mary Celeste do Gibraltaru, kde se však místo odměny dočkala obvinění z námořního pirátství. Řadu měsíců trvající šetření nakonec k žádnému závěru nedošlo, odhalilo však mnoho faktů ještě záhadnějších, než objevil Deveau.

- - - - - - - - - - - - - - - - 

UPOZORNĚNÍ:

Víc o Mary Celeste i dalších záhadách oceánu najdete v knize Tajemství mořských hlubin, kterou vydalo nakladatelství XYZ/Albatros Media

- - - - - - - - - - - - - - - - 

Komise Admirality výslechem kapitánů plavidel plujících koncem listopadu v oblasti Azor především zjistila, že zde žádná bouře nebyla. Největší rozruch však způsobila břidlicová tabulka se souřadnicemi. Rozbor písma ukázal, že záznam nepořídil ani Briggs, ani Richardson, přestože v posádce pak už byli jen čtyři námořníci a kuchař, kteří navigaci nerozuměli...

Na tabulce byl ještě jeden drobný a nezřetelný nápis prokazatelně pořízený Richardsonem. Zněl: "Francisko, moje drahá a milovaná ženo..." Nic víc. Franciska Richardsonová byla jeho manželkou a současně dcerou majitele lodi.

Obhlídka trupu ukázala, že příčinou nepříliš významného pronikání vody do podpalubí bylo několik uvolněných plátů nové měděné obšívky. Současně však potápěč provádějící kontrolu zjistil, že se po obou stranách přídě půl metru nad čarou ponoru táhnou v měděném plechu asi dva metry dlouhé a několik centimetrů hluboké rýhy způsobené jakýmsi velmi ostrým předmětem...

Jako blesk z čistého nebe

Podkladem pro obvinění posádky Dei Gratia z pirátského přepadení Mary Celeste se staly hnědavé skvrny na starožitné šavli pod postelí kapitána Briggse. I tento chabý důkaz však padl, když se ukázalo, že jde o rez. Všechny zjištěné okolnosti nedávaly dohromady žádný smysl.

obr: Mary Celeste velel kapitán Benjamin Briggs. Na palubě byla i jeho žena a malá dcera. Ztratily se spolu s celou posádkou

Dobová fotografie

Nepodařilo se prokázat vzpouru, zešílení posádky v důsledku konzumace lihu z nákladu, ohrožení výbuchem ani další pracně vykonstruované hypotézy.

Jisté je jen to, že loď byla něčím ohrožována, s největší pravděpodobností však nikoliv bouří, ani piráty jdoucími po cennostech či nákladu. Na lodi do poslední chvíle probíhal normální život a pohroma nejspíš přišla jako blesk z čistého nebe - kapitánova manželka šila a dcerka si hrála, jak naznačoval šicí stroj a hračky v kajutě velitele.

Pak kdosi způsobil záhadné poškození obšívky pod čarou ponoru, odklopil a převrátil palubní poklopy, otevřel jeden soudek, aniž však projevil zájem o ostatní, poškodil plachtoví, změřil a zapsal polohu lodi - ale při tom se ani nedotkl peněz a cenných předmětů.

Posádka se opevnila v záďové nástavbě a nakonec nejspíš loď v panice opustila, nebo se o to alespoň pokusila.

Navzdory rozsáhlému pátrání na pobřeží Azor se po záchranném člunu ani posádce Mary Celeste nenalezla jediná stopa... Mary Celeste se tak stala jednou z podivně ztracených prvních lodí, jejichž tajemné osydy později daly základ pověstem o Bermudském trojúhelníku smrti

Jan A. Novák

Mary Celeste - základní údaje

spuštěna na vodu: 1861

domovský přístav: New York

výtlak: 282 BRT

délka: 33 m

ponor: 4,9 m

oplachtění: dvoustěžník, brigantina

You have no rights to post comments