Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tipy na cesty za záhadami: 5. Bezedná propast

hranic1

Bezedné propasti se zdánlivě vyskytují jen v pohádkách nebo literárních příměrech - jedna taková ale existuje doopravdy. A dokonce nikoliv na druhé straně zeměkoule, jak bývá u rarit zvykem, ale u nás. Konkrétně nedaleko města Hranice u řeky Bečvy. Říká se jí nejčastěji Hranická propast, dřív ji nazývali prostě Propast nebo také Gewatterloch (Kmotrova díra).

 

 

"Do té jámy, do níž bylo hrozno hleděti, která jako propast aneb peklo nějaké vyhlíží, metáni byli lidé na smrt odsouzení..." napsal roku 1586 zemský lékař moravského markrabství Tomáš Jordán z Klazenburgu. Byla to asi dost nepříjemná smrt - po bezmála sedmdesátimetrovém pádu nešťastníci končili ve vodách jezírka nacházejícího se dole.

Tomáš Jordán také jako první naznačil, že s jeho dnem zřejmě není něco v pořádku. Zmiňuje se o muži, "kterýž za své mladosti se v jezírku potápěl, protože byl dobrý plavec a chtěl jeho dna dosáhnouti. To se mu však nepodařilo".

hranic2

 

obr: Hranická propast

Foto: Jan A.Novák 

 

Moderní doba na bezedné propasti odmítala uvěřit a roku 1903 se zdálo, že pohádce je konec. Hranický učitel Josef Šindel spustil z hladiny jezírka olovnici, která se zastavila v hloubce 36 metrů. Jenže roku 1961 přišlo překvapení: amatérský potápěč Jiří Pogoda zjistil, že dno není ani ve 40 metrech šachta ubíhala dál do temné hlubiny šikmo pod skalnatou stěnu. Ze zdánlivě bezvýznamné louže se stala výzva - která ale dodnes odolává všem pokusům o odhalení tajemství . Moderní dýchací přístroje už umožnily sestup až do hloubky 170 metrů, dálkově ovládané stroje ještě o 35 metrů hlouběji, ale ani tam dno nebylo. Propast dál zůstala bezednou.

- - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

 Podrobněji se můžete s Hranickou propastí, dramatickou historií pokusuů o její zmapování i dalšími záhadnými místy naší země seznámit v knize Tajemné Česko,  kterou vydalo nakladatelství XYZ

 

Pokud ji nenajdete u Vašeho knihkupce, lze ji objednat zde.

- - - - - - - - - - -

 

Mezitím podrobnější geologický průzkum ukázal, že kras v okolí Hranic není obyčejný, ale má hned dvě u nás neobvyklé zvláštnosti. Zdejší krasové vrstvy jsou nejen velmi staré (vznikly z usazenin devonského moře, které se tu rozlévalo před více než tři sta padesáti milióny let) a velmi hluboké. Z toho vyplývají i možné rozměry propasti. Odborníci předpokládají, že díky geologické stavbě se může dno nacházet třeba i 800 metrů hluboko.

Ještě větší zdejší zvláštnost má na svědomí sopečná činnost. Z hlubin vyrazily teplé minerální vody obsahující vysoké procento oxidu uhličitého, pod tlakem se prodíraly trhlinami v horninách, které postupně rozšiřovaly, až na několika místech vyrazily na povrch. Vytvořily tak nejen bezednou propast, ale další unikát: Zbrašovské aragonitové jeskyně, ležící na druhém břehu Bečvy. V nich kdysi - v obdobích s čilejší vulkanickou aktivitou - tryskaly horké minerální vody z gejzírových krápníků, které jsou světovým unikátem.

Společně s vodou z hlubin tryskal i jedovatý oxid uhličitý s příměsí sirovodíku. Uniká tu dodnes a v některých částech jeskyň tvoří neviditelná jezera, o to zrádnější, že jejich hladina se mění v závislosti na atmosférickém tlaku a dalších okolnostech. Jméno jedné partie "Jeskyně smrti" není žádná básnická nadsázka. Právě zde, v neviditelné plynové pasti kdysi zahynul jeden z objevitelů těchto jeskyň, Čeněk Chromý.

Jan A. Novák

 

Souřadnice GPS:

49°31′55,2″ N, 17°45′2,8″ E

 

Jak se tam dostat: Z Hranic údolím Bečvy proti proudu k vlakové zastávce Teplice nad Bečvou. Odtud vede k propasti naučná stezka Hůrka a červená turistická značka.

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates from JoomlaShack