Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Na Boubín za magickými bylinami

boubin0Nejvyšší horou Šumavy je sice bavorský Groisser Arber (Velký Javor) s 1456 metry nadmořské výšky a nejvyšším českým vrcholem je zase Plechý s 1378 metry, ale nejpopulárnější je bezesporu Boubín. A to i navzdory skutečnosti, že na české straně hranice, je v pořadí výšky až pátý. Za popularitu vděčí především své majestátní podobě, pralesu na svých úbočích a také pověstem, které o něm odedávna kolovaly.

 

 

Boubínský prales je zřejmě jedním z posledních zbytků lesního porostu, jaká před deseti tisíci lety pokrýval většinu Evropy. Do nitra Šumavy v okolí Boubína ale lidské aktivity nedosáhly - zlato se tu nevyskytovalo a zemské obchodní cesty se svými strážnými hrady a královskými městy vedly jinudy. V těsné blízkosti Boubín zřejmě ve středověku sice míjela vimperská větev takzvané Zlaté stezky (její zbytky jsou v blízkosti Kubovy Hutě patrné dodnes) a nechyběly ani pokusy o rýžování zlata v přilehlých potocích, ale do hlubokých lesů kolem se odvažovali jen pašeráci.

Největší nebezpečí pro prales na Boubíně představovala těžba dřeva, zvlášť když v nedaleké Kubově huti vyrostla sklárna, kde se jím topilo v pecích a byl vybudován Schwarzenberský kanál pro plavení kmenů z nedostupných částí Šumavy k Dunaji.

boubin1

 

 

obr: Do hlubokých šumavských lesů se dlouho odvažovali jen pašeráci

Foto: Jan A. Novák

 

 

Dokončili ho roku 1822 a jeho délka dosáhla úctyhodných 44 kilometrů. Přímo na Boubíně dokonce vzniklo umělé jezírko pro vylepšování průtoků v okolních tocích při plavení, ale prales přesto zůstal ušetřen.

Mimořádné hodnoty zbytků původního lesa na svazích Boubína si jako první všiml lesmistr vimperských lesů schwarzenberského panství Josef John (1802-1871). Na jeho popud kníže Jan Adolf II. Schwarzenberg roku 1858 rozhodl o vynětí 144 hektarů pralesa z obhospodařovaného lesa a jeho ponechání v přírodním stavu.

"Pro věčné časy lesní oddíly, co zbytkové někdejších pralesů budou zachovány a za prales ustanoveny. Zde se nesmí žádné dříví porážet a vůbec žádná práce vykonávat a jest nyní sám sobě úplně ponechán," napsal při té příležitosti moudrý pan kníže.

Později byl prales ještě rozšířen o ochranné pásmo a oplocen, aby návštěvníci svými kroky neničili podrost a neměnili půdní podmínky. Dnes mohou turisté nejzajímavější místa pralesa obdivovat z naučné stezky, která vede podél jeho současné hranice. Národní rezervací se stal roku 1933 po zestátnění Boubína a v roce 1955 byl rozšířen na dnešní plochu 666 hektarů.

Mnohé stromy tu dosahují výšky okolo 40 metrů a stáří tří až čtyř století - rostly tedy už v době, kdy se odehrála bělohorská bitva, zuřila třicetiletá válka, žil Jan Amos Komenský... Největší zdejší atrakci dlouho představoval Král smrků vysoký 57 metrů, tedy jako Petřínská rozhledna v Praze. Padl stářím 4. prosince 1970 ve věku 440 let.

 

Tajemná bylina martagon

Boubín je v psané historii poprvé připomínán roku 1355, kdy se o něm zmiňuje jedna z darovacích listin Karla IV. Staročeši hoře říkali Búbín, což sice možná připomíná bubáky, ale ve skutečnosti spíš pochází ze slova boubel jako narážka na oblý tvar hory, nebo od osobního jména Buba (Bubův vrch).

Mattioli1

 

 

obr: Slavný renesanční botanik Jan Mattioli hledal na Boubíně tajemnou bylinu martagon

 

 

Výklady jsou ale poněkud nejisté, protože název byl v latinsky psaných listinách v podobě "Bubyn" a slovanská verze představuje pozdní vysvětlení, možná podbarvené vlasteneckým cítěním obrozeneckých historiků. Němci hoře říkali Koboberg, podle Kubovy Hutě.

Podobnost mezi jmény Kuba a Buba je nápadná, takže mohlo jít o tutéž osobu. Národnostní řevnivost na obou stranách ale způsobila, že tato velmi pravděpodobná verze je ostentativně přehlížena. Teprve v nové době se německý název hory změnil na kratší a pohodlnější Kubani.

Boubín zřejmě byl vyhlášeným místem výskytu čarodějných a léčivých bylin. Když se rožmberský lékař, bylinkář a včelař Jan Mattioli (zemřel 1591) roku 1578 stal osobním lékařem Viléma z Rožmberka, okamžitě toho využil k výpravě na pověstnou horu.

Zanechal o tom dopis, v němž říká: "Hned jsem na pánu mým vyprosil, chtíc Boubín spatřiti a nějaké koření na něm hledati, což jsem také učinil a dne včerejšího až na vrchu i všudy okolo něho jsem chodil... Bedlivě jsem tam šetřil maje zprávu o jednom koření i bylině martagon jménem..."

Co byla bylina martagon se bohužel už asi nedovíme, jisté ale je, že staří bylinkáři nepřičítali léčivou moc jen rostlině samotné, ale i času jejího sběru a lokalitě z níž pochází. Boubín zřejmě byl z tohoto hlediska hodnocen mimořádně kladně.

K Boubínu se vztahuje také pověst o mocném čaroději jménem Žídek. Projevoval se hřměním na úbočí hory, uměl ale i léčit a dělat zázraky, takže byl považován za jednoho z nejmocnějších černokněžníků v zemi. A to i navzdory svému jménu, které nám nejspíš připadá spíš legrační, než strašlivé.

 

kopce-smx- - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Hory a kopce opředené tajemstvím, kterou vydalo nakladatelství Alpress

 

- - - - - - - - - - - 

 

Znalci Keltů ale jsou jiného názoru: podle nich má jít o zkomoleninu keltský slov "aes - shied", což znamená něco jako mocnost hory a jde o jeden z mnoha výrazů keltského uctívání kopců, s nímž se tu budeme setkávat častěji. Pokud je to pravda, tak Boubín v minulosti byl něčím víc než jen pustým kopcem porostlým pralesem. Není to ostatně jediná pověst, která nám to sugeruje.

 

Poklady a vojsko v podzemí

Přestože Boubín vypadá jako poslední zbytek lidmi nikdy neobhospodařované krajiny, některé pověsti kolem něj jakoby naznačovaly něco jiného. Podle jedné z nich tu prý kdysi stálo Obrovo hradiště - podivné město, které se z jakéhosi důvodu propadlo do země. Tam jeho poklady zůstaly dodnes. Hoří u nich věčný oheň, jenže jeho světlo by případnému vetřelci moc nepomohlo, protože zlato a drahé kameny hlídá devítihlavý drak.

boubin2

 

 

 

obr: Šumava ukrývá i mnohá tajemství dávné i nedávné minulosti

Foto: Jan A. Novák

 

 

V jiných pověstech ho ve strážní funkci zastupuje pes chrlící z tlamy oheň nebo lev. Podzemní chodba mají vést z Boubína na sousední horu Bobík, nebo až do Vimperka.

Dobře, to jsou jen pověsti, výplody lidové fantazie, jak tvrdí skeptikové. Ale kronikář Václav Hájek z Libočan, na kterého budeme v této knize narážet často, říká něco podobného a dokonce zdejší hradiště přímo připisuje Keltům, o nichž má na svou dobu udivující znalosti: "Markvart (tj. keltský náčelník dnes známý jako Marobud)...obrátil se k Černému lesu. Tu mnoho lidu jeho do něj odstoupilo a on rozváživ své neštěstí opustil své hrady... také Boubín, jehož pustina dodnes na jedné vysoké hoře stojí."

Myslel tím Boubín, na první pohled to je přinejmenším nejisté, jenže existují i další podivné indicie. V Boubíně například má podle pověstí spát také české rytířské vojsko, které pod velením svatého Václava vyrazí do boje, až bude království nejhůř. Ano, jako v Blaníku. Jenže blaník leží v srdci české kotliny s převážně slovanským osídlením, zatímco Šumavu obývali Němci. Pokud tedy oddíl v nitru Boubína není partyzánský výsadek, tak to nedává smysl. Vše nasvědčuje tomu, že jde o úpravu nějaké starší legendy, nejspíš keltské.

Proč ale tady, na místě, kde po Keltech nejsou žádné stopy? Nápadná je podobnost jména Obrův hrad a poměrně nedaleké keltské lokality Obří hrad. Může to být jen prostá záměna - ale nemusí. Keltové nejspíš uctívali některá místa i bez toho, aby na nich zanechávali památky na svou přítomnost. Je dokonce možné, že pro ně posvátný okrsek představovalo celé horstvo, nebo jeho vybraná část. Každopádně by si problém dávnější minulosti hory zasloužil větší pozornost.

 

boubin3Jak se tam dostat

Nejbližším výchozím bodem pro výlet na Boubín je Kubova Huť, kam se dá dojet vlakem nebo autem. Zdejší železniční stanice v nadmořské výšce 995 m je nejvýše položeným nádražím v České republice. Na vrchol odtud míří modrá značka a několik dalších cest, ne všechny ale bývají otevřené. Proto je dobré se před cestou o situaci informovat, nejlépe na webových stránkách Správy Národního parku Šumava. Roku 2005 byla nově otevřena fialová trasa značená v terénu šipkami, která navazuje na modrou značku z Kubovy Hutě. Vzdálenější přístupy na Boubín jsou ze Šumavských Hoštic po žluté turistické značce a z Vimperka po zelené.

Na vrcholu Boubína je rozhledna vysoká 21 metrů s výborným výhledem. Za dobré viditelnosti z ní jsou vidět i vrcholky Alp. Přístup na ní je otevřený jen od 1. dubna do 30. listopadu.

Na vrcholu Boubína je rovněž pamětní kámen připomínající návštěvu kardinála Friedricha von Schwarzenberga na tomto místě roku 1867. Byl to výkon o to obdivuhodnější, že tehdy neexistovaly značené turistické trasy, o GPS ani nemluvě.

Na hoře je také naučná stezka Boubínský prales se zastávkami na nejzajímavějších místech této unikátní lokality. Začíná u umělého jezírka, které bylo vybudováno roku 1836 kvůli plavení dřeva.

 

název: Boubín (Kubany)

nejvyšší bod: 1362 m n m.

souřadnice GPS: 48o59°28"N, 13o49°06"E

kde se nachází: Šumava

další blízké kopce: Obří hrad

zajímavosti v okolí: zámek Vimperk

východisko k výletu: Kubova Huť

 

Jan A. Novák

Komentáře   

0 #1 Baba Jagga 2014-07-30 19:23
Martagon je druhové jméno od lilie. Lilium Martagon je Lilie zlatohlavá, neboli zlatohlávek.
Jinak moc děkuji, článek je hodně poučný.
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Ze stejného soudku

 
Joomla Templates: by JoomlaShack