Novákoviny

Zlověstný průvod divoce pomalovaných válečníků se pomalu pohyboval mezi rozeklanými skalami v nichž zely černé jícny jeskyň. Vpředu šel šaman a jeho pomocníci rytmicky bušící do bubnů, uprostřed oběť omámená bylinami a pro jistotu ještě s pouty na rukou, zbytek kmene se táhl vzadu. Když došli k temnému otvoru v zemi na vrcholu hory, průvod se zastavil...

Muži s bubny zrychlili rytmus a kouzelník začal vydávat neartikulované skřeky, které ostatní muži podmalovávali vlčím vytím. Tempo úderů zvolna rostlo, řev z desítek hrdel sílil, šaman se svíjel v epileptickém tanci - a pak najednou jeho ústy změněným hlasem promluvil podzemní démon. Muž ukázal na svázanou oběť, vzduchem se mihly kamenné nože a palice, do výšky vystříkla krev. Kmen se vrh na ještě teplé tělo a rozsápal ho na kusy. Každý se pro sebe snažil urvat co největší sousto, protože tak velký podíl síly zajatého protivníka přejde na něj.

Brzy zůstaly jen roztříštěné kosti. Kouzelník je posbíral a s hrdelním mumláním vhodil do propasti. Démon byl uspokojen...

Tajemství skalní průrvy

Nejvyšší kopec v Českém krasu Bacín zdánlivě není nijak zvlášť výrazný, ani tak vyhlášený jako jiné legendární hory a vrchy u nás. Teprve poměrně nedávno se ukázalo, že jde o jednu z nejpodivnějších svatyní, jaké se v Čechách nacházejí. Udivující je je nejen její stáří, ale snad ještě víc doba, po jakou byla v provozu: nejméně 12 tisíc let.

obr: Bacín se vypíná nad Vinařicemi v Českém krasu. Na první pohled vypadá nenápadně, na jeho vrcholu ale návštěvník najde překvapení...

Foto: Jan A. Novák

Kultovních míst, které se něčím takovým mohou pochlubit, není příliš mnoho ani v celosvětovém měřítku - připomeňme, že i turecký Göbekli Tepe poblíž Araratu, který je považován za jednu z nejstarších svatyní lidstva, je přibližně stejně starý a ještě ke všemu netrval dlouho.

Archeologické nálezy také nevylučují, že tu v některých obdobích docházelo i k lidským obětem a současně dokládají, že jakési rituály se zde odehrávaly ještě na samém počátku novověku. O to podivnější je, že v souvislosti s Bacínem prakticky neexistují žádné výrazné mýty, pověsti, legendy... Stojíme před něčím, čemu nerozumíme - a trochu z toho mrazí.

Bacín tvoří prvohorní vápence, které tu takovým tím decentně středočeským způsobem zkrasovatěly - takže nenajdete žádné strašlivé propasti, desítky kilometrů dlouhá podzemní bludiště a mohutné řeky vyvěrající ze skal. Jen sem tam nějaká ta jeskyňka, trhlina mezi útesy, propástka.

Na vrcholu Bacína se krasové jevy projevily zvláštním způsobem: je tu široká mísovitě tvarovaná planina, jakýsi přírodní amfiteátr lemovaný krasovými skalkami a sem tam ozvláštněný závrty - místy, kudy se dešťová voda propadá do neznámého podzemí. Jeden z nich se zřejmě zanesl nepropustným jílem, a tak je tu po většinu roku i malé jezírko.

Charakteristika Českého krasu poznamenala i zdejší jeskyňáře - zatímco jinde se spouštějí do gigantických jícnů a celé dny bloudí temným neznámem, tady si musí jeskyně často vykopat. Jen odstranění nánosů totiž skýtá šanci na průnik někam, kde ještě nestanula lidská noha. A tak se roku 1988 skupina jeskyňářů z tetínské speleologické skupiny pustila také do odstraňování výplně krasové pukliny na vrcholu Bacína. Místo očekávaného průchodu do volných prostor, ale narazili na lidské kosti a starobylou keramiku. Nezbylo než zavolat archeology. Nálezy se ukázaly být tak zajímavé, že vědci kromě samotné trhliny během následujících několika let důkladně prozkoumali i větší část vrcholu kopce v jejím širším okolí. A nestačili se divit.

- - - - - - - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Hory a kopce opředené tajemstvím, kterou vydalo nakladatelství Alpress

- - - - - - - - - - - - - - - - -

Nejstarší stopy po pobytu člověka nalezené na Bacíně představovaly kamenné nástroje neandrtálců pocházející z doby před stovkou tisíciletí. Ještě víc ale archeology zaujaly lidské kosti, jejichž stáří se pomocí radiouhlíkové metody podařilo stanovit na 10 600 až 11 150 let - což je jen tak mimochodem doba poměrně blízká té, do které antický filosof Platon klad zkázu Atlantidy (přibližně 11 500 let). Tehdy se na Zemi stalo hodně divných věcí: zastavil se Golfský proud, dlouhé období oteplování přerušil chladnější klimatický výkyv, kterému klimatologové a archeologové říkají dryas, mořská hladina nakrátko přestala stoupat, ožily mnohé sopky po celé planetě...

Oběti podzemním silám

Krajina Českého krasu tehdy připomínala sibiřskou tajgu. Lidé, kteří ostatky jednoho ze svých druhů uložili do krasové trhliny, se tu tehdy živili jako lovci a sběrači, možná i pastevci. Později odešli, ale skalní průrva přesto nebyla zapomenuta. O čtyři tisíciletí později ke starým kostem někdo přidal kamennou sekyrku, k té za dalších tisíc let přibyla nádoba kultury šňůrové keramiky. Lidské ostatky i hliněné nádoby sem dávali také lidé knovízské kultury na přelomu druhého a prvního tisíciletí před naším letopočtem.

obr: Skalní trhlina na vrcholu Bacína sloužila tisíce let jako obětiště. Zdejší kult zřejmě souvisel s uctíváním lůna Matky Země

foto: Jan A. Novák

Nálezové okolnosti naznačují, že při ukládání narazili na to, co tu nechali jejich dávní předchůdci, pietně nález zase zakryli hlínou a své mrtvé nechali o 30 centimetrů výš. Tak bychom mohli pokračovat dál: doba železná, pohanští Slované... - a nakonec keramika až z přelomu 16. a 17. století, tedy doby, kdy už Evropa znala Ameriku a astronomové zjišťovali, jestli Země obíhá kolem Slunce nebo naopak.

Důvod uložení ostatků a předmětů ve skalní dutině není jasný. Převažuje názor, že šlo o jakýsi rituál, možná pohřební, možná to ale byly oběti nadpřirozeným silám. Vzhledem k nálezovým okolnostem mohly nějak souviset s podzemními silami, s lůnem Matky Země, s podsvětím..., ale to jsou jen dohady. Bacínská průrva mlčí - neříká ani ano, ani ne, nedokládá, ani nevyvrací. V poměrně blízkém okolí ale byly učiněny i výmluvnější objevy - a z některých jde hrůza.

Vladimír Stárka v publikaci Český kras říká: "V malé uzávěrové jeskyni v Císařské rokli jeskyňáři nalezli kosterní pozůstatky ženy, kterou prozkoumal archeolog S. Vencl. Žena byla ubita a byla jí odříznuta ruka. Podobně otřesný nález pochází z propástky na Tobolském vrchu, kde byly nalezeny pozůstatky několika koster."

Atmosféra v Císařské rokli je většinou tísnivá sama o sobě. Když si tam ještě k tomu představíte, že tu kdysi někdo surově vraždil lidi určené k obětování nadpřirozeným silám a provozoval kultovní lidojedství, není vám tam moc dobře. A uvědomíte si, že naše doba nevzdory své uspěchanosti a mnoha dalším neduhům není zas tak špatná, jak tvrdí ti, kdo si pohanskou minulost rádi idealizují. Že něco jako pokrok přece jen existuje...

Ty nejmladší nálezy na Bacíně jsou svým způsobem nejpodivnější: těžko předpokládat, že někdo šel na Bacín zahazovat starý džbán. Mohl v kraji nějaký kult nebo pověra přetrvat tak dlouho? Víc by mohly naznačit místní legendy - jenže těch je kupodivu velmi málo.

Démoni s kulatou hlavou

Už jsme se zmínili, že pověsti týkající se Bacína, jsou na kopec s tak dlouhou magickou tradicí neobvykle skromné. Je to o to podivnější, že na mnoha jiných takových lokalitách lidová tradice zvláštním způsobem uchovala vzpomínku na kultury, které tu byly stovky a tisíce let před tou naší.

obr: Vrcholová část Bacína má neobvyklé uspořádání. Je zde přírodní amfiteátr podobný kráteru, v jehož středu je jezírko, patrně ucpaný a zanesený krasový závrt. Trhlina je ve stěně amfiteátru

Foto: Jan A. Novák

Ani Bacín ale není tak docela bez působivých legend. Prý v jeho podzemí sídlí bytosti s malými neduživými těly a velkými hlavami, jejichž kůže umí měnit barvu. Trochu podezřelé je, že se tito démoni nápadně podobají mimozemšťanům z moderních fantastických filmů - ale hlavně, že se tyto pověsti objevily v ufologických časopisech až po archeologických nálezech, zatímco ve starších pramenech jsem po nich pátral marně.

Zvláštní je i to, že všechny tyto zdroje opisují jeden od druhého - slovo od slova. Jediná prokazatelně původní pověst mluví o poustevníkovi, který tu zkoušel čarovat a proto ho v Berouně strčili do vězení. Zřejmě nějaký břídil.

Nicméně novodobí lovci záhad tvrdí, že temeno Bacína vyzařuje silnou podzemní energii, což má být i skutečným důvodem existence svatyně. Roku 1999 tu dokonce jakási skupina zkoušela silou spojených myslí přivolat mimozemšťany náhodou se právě nacházející nad Šumavou, takže z kosmického hlediska co by kamenem dohodil. Kosmická loď se nenechala prosit a přiblížila se k Bacínu až na kilometr. Nikdo ji sice neviděl, všichni zúčastnění ale přítomnost mimozemské entity cítili. Některé dámy prý křičely hrůzou a ztrácely vědomí...

Snad je proto lepší, že na temeno kopce ani nevede žádná turisticky značená cesta. Hysterky někdy dají zabrat i pozemšťanům, natož pak mimozemšťanům, kteří nejsou zvyklí.

Jak se tam dostat

Do Všeradic jezdí vlak (trať Zadní Třebáň - Lochovice), odtud vede silnice do asi 3 kilometry vzdálených Vinařic, kam lze také dojet autem. Odtud se můžete vydat po silnici na Liteň (která je současně také zeleně značenou turistickou cestou) pod Bacín. Na samotný vrch žádná značená cesta nevede, ze silnice je to však jen pár set metrů.

Pokud budete pokračovat po zelené tímto směrem, dostanete se do Litně, kde je zámeček a židovský hřbitov. Opačným směrem vás zelená značka zavede pod masiv Kobyly a Zlatého koně (bohužel z velké části odtěžený velkolomem) s hradištěm Kotýz, proslulými Koněpruskými jeskyněmi, Aksamitovou bránou a dalšími pozoruhodnými krasovými útvary.

nejvyšší bod: 499 m n m.

souřadnice GPS: 49o53°48"N, 14o06°12"E

kde se nachází: Český kras

zajímavosti v okolí: Koněpruské jeskyně, Karlštejn

východisko k výletu: Vinařice

Jan A. Novák

You have no rights to post comments