Novákoviny

Ruiny nejstaršího kamenného chrámu světa stojí v jihovýchodním Turecku poblíž syrských hranic: archeologové určili jejich stáří na 11,5 tisíciletí. Asi je jen náhoda, že lokalita se nachází nepříliš daleko od Araratu - hory, na níž šťastně přistál Noemův obří koráb po potopě světa. Přinejmenším podivné ale je, že ruiny Göbekli Tepe pocházejí z doby, která nápadně přesně odpovídá Platonovu datování zkázy Atlantidy. Za pozornost stojí i to, že v téže době a ve stejné oblasti začala takzvaná neolitická revoluce, během níž lidé radikálně změnili způsob obživy: z lovců se stali zemědělci. Zvláštní je i jméno lokality: Göbekli Tepe v turečtině znamená "hora pupku", přeneseně "hora středu".

Všechno to do sebe zapadá až podivuhodně: vody opadly, nebezpečná mise korábu uprchlíků ze zničené země napříč zdivočelými vodami skončila. Posádka vztyčila chrám jako poděkování za záchranu a začala učit barbarské obyvatelstvo obdělávat půdu. Ve stejné části světa se pak objevilo první stálé zděné sídliště světa (Catalhöyük) a první kamenné město světa (Jericho)...

Opusťme ale spekulace a vraťme se zpět do reality. Göbekli Tepe leží v oblasti tureckého Kurdistanu, která je sice nesmírně bohatá na archeologické památky, současně ale také politicky dost neklidná. Ne každý archeolog je dobrodruh typu Indiana Jonese, a tak si teprve v polovině 60. let minulého století americká výprava všimla, že se tu nacházejí zbytky nějakých staveb. Na podrobnější výzkum nebyl čas a vědci usoudili, že jde o památku na byzantskou éru - tedy časy, které jsou v této kolébce nejstarších kultur až trestuhodně pozdní a nezajímavé.

Civilizace z ničeho

Až roku 1994 sem zavítali pracovníci istanbulské pobočky Německého archeologického institutu. Po provedení základního průzkumu zjistili, že mají před sebou světový unikát: stavbu pocházející z nejranějších fází neolitu, z doby, kdy by tak složitý a výstavný komplex ani neměl existovat. Vykopávky prováděné v následujících letech archeology z několika německých institucí přinášely jedno překvapení za druhým.

obr: Göbekli Tepe, dnešní stav. Komplikovaná stavba vznikla z ničeho v záhadném období na přelomu paleolitu a neolitu

K nejstarším objektům v chrámu patřily vztyčené menhiry, které měly na horní straně ještě kamenný překlad na způsob písmene "T". Některé dosahovaly až třímetrové výšky. Na rozdíl od klasických hrubých menhirů pozdějších dob měly tyto kameny pečlivě opracovaný povrch s reliéfy zvířat (lišky, lvi, divocí vepři, skot, kachny, hadi), hmyzu (pavouci a mravenci) a vzácně i lidských postav. Někdy jde o složité, pro nás však nepochopitelné kompozice: skupina ptáků se zahnutými zobáky, z nichž jeden má nad křídlem jakousi kouli a několik obdélníkových předmětů, zatímco pod ním jsou štíři...

Na některých kamenech je zřetelně vidět, že tato výzdoba byla později úmyslně odstraněna. Kolem menhirů stojí masivní zdi z nasucho skládaných kamenů. Zatím byla odkryta jen menší část komplexu, rekonstrukce však ukazují uskupení menhirů obklopená kruhovými zdmi, v některých případech i dvojitými. Některé kamenné pilíře jsou do obvodových zdí částečně zapuštěny. Radiokarbonová metoda bezpečně prokázala, že nejstarší vrstvy tohoto chrámu vznikaly před 11 500 lety. V přibližně stejné době vznikla podobná stavba také v blízkém Nevali Cori.

Chrám v Göbekli Tepe byl užíván a průběžně přestavován půldruhého tisíciletí, teprve někdy po roce 8000 př. n. l. jej lidé opustili. Nikoliv však za obvyklého ničení, či ponechání svému osudu: ještě před svým odchodem stavbu důkladně zasypali hlínou. Nelze se zbavit pocitu, že jejich motivem bylo zanechat památku vzdáleným potomkům...

Dobře, to je jen fantazie - ale hypotézy archeologů zatím také občas mají problémy se zjištěnými fakty. Chrám je nejčastěji vydáván za místo uctívání mrtvých předků, přestože tu nebyl nalezen jediný hrob a jediná lidská kost. Autoři těchto hypotéz to nejčastěji vysvětlují takzvanými nebeskými pohřby (o nebožtíka se postarají ptáci), nebo nadějí, že mrtví jsou pod menhiry. Podivné opuštění stavby pak přičítají jakési náboženské reformě: tvrdí, že když návštěvníci chrámu začali chovat domácí zvířectvo, ve vší úctě se rozloučili s idoly divokých tvorů.

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - 

TIP:

Text je ukázkou z knihy Největší záhady Středomoří, kterou vydalo nakladatelství Albatros Media/XYZ

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

No, konec konců, i to je jedna z možností. Přesto v souvislosti s Göbekli Tepe zůstává řada neobjasněných záhad. Základní otázka ale zní: Proč se barbarští lovci divoké zvěře z ničeho nic přiměli k vybudování technicky náročné stavby s působivou uměleckou výzdobou?

A aby těm záhadám nebyl konec: na druhé straně turecko-syrské hranice byla v této oblasti nalezena i nejstarší známá nástěnná malba. Kresba z lokality poblíž vesnice Djade al-Mughara zabírá asi dva čtvereční metry nedávno odhalené neolitické zdi a je překvapivě moderní.

"Klidně by to mohl namalovat Paul Klee," řekl pro agenturu Reuters Eric Coqueugniot z Francouzského národního střediska pro vědecký výzkum.

Stáří? Snad by nás už ani nemělo překvapit, že je zhruba stejné jako u Göbekli Tepe a Nevali Cori. Stejné jako Platonové datování zkázy Atlantidy. Stejné jako čas náhlých klimatických změn, neolitické revoluce a počátku zemědělství.

Ano: podivuhodná kresba vznikla před přibližně 11 500 lety...

Jan A. Novák

You have no rights to post comments