Největší menhir světa
- Kategorie: Záhady
- Vytvořeno 24. 4. 2011 12:27
Tajemná kultura doby kamenné, která po sobě zanechala obrovské vztyčené kameny (menhiry), se nejvíc vyřádila na pobřeží Bretaně. Tam se také nachází největší známý menhir nazývaný El Grah nebo jen Gran Menhir.
Pojem "menhir" údajně vznikl z bretaňských slov "men" (kámen) a "hir" (dlouhý). O kameni El Grah to platí více než doslova - když ještě stál vztyčený a nerozlomený, dosahoval výšky p?es 20 metrů. Proč potřebovali "primitivní" pravěcí lidé vztyčit na mořském pobřeží kamennou jehlu vysokou jako moderní městský dům?
Největší menhir světa se nachází na pobřeží Atlantiku nedaleko obce Locmariaquer. Na rozdíl od mnoha jiných se nezachoval v původní vztyčené podobě - leží v trávě rozlomený na tři kusy. Podle místních obyvatel je kámen roztříštěný, protože do něj uhodil blesk, podle jiných zpráv jej zničilo zemětřesení v roce 1772.
Objem "velkého menhiru" 134 krychlových metrů odpovídá hmotnosti 250 tun (podle některých pramenů dokonce 360 tun).
obr: El Grah leží roztříštěný na tři části
Materiálem gigantického obelisku je bretaňská hrubozrnná žula, jejíž nejbližší známé ložisko leží ve vzdálenosti nejméně 4 kilometry od dnešní polohy menhiru. Na tuto vzdálenost tedy museli pravěcí lidé dopravit kamenný blok o hmotnosti těžkého tanku či lokomotivy. Nemluvě o tom, že žula je materiál, který v kamenictví patří mezi ty tvrdší a hůře opracovatelné.
Když kámen stál v původní poloze, musel být nápadný z velké dálky na zemi i na moři. Byl například ještě vyšší než žulový obelisk na nádvoří Pražského hradu, s velkými obtížemi vztyčený ve 20. letech minulého století.
El Grah zdaleka nepředstavuje ojedinělý výkřik pravěkého inženýrství. Málo se ví, že u obce Dol-deBretagne severně od Rennes je menhir jen o málo nižší, který navíc zůstal vcelku a ve vztyčené poloze. Jde o vůbec největší dochovaný menhir světa.
obr: Tajemné kamenné řady v Carnacu
Dříve se menhirům připisoval kultovní účel a nechyběly ani "freudovské" výklady, podle kterých jejich falický tvar měl být výrazem uctívání sil plodnosti. V posledních letech zase převládly hypotézy tvrdící, že kameny sloužily ke sledování pohybu nebeských těles.
Nápadná poloha gigantického menhiru (stejně jako mnoha dalších) na mořském pobřeží ale svádí i k domněnce, že měl funkci jakéhosi majáku. Někteří badatelé proto věří, že tvůrci megalitů byli také odvážnými mořeplavci, jak o tom svědčí rozšíření jejich staveb nejen po atlantickém a středomořském pobřeží, ale i podél řek ve vnitrozemí (u nás například kolem Ohře) a dokonce i na jiných kontinentech.
Jan A. Novák
psáno pro Hospodářské noviny
