Novákoviny

Počasí už se konečně podobá jaru a chuť vyrazit k záhadným místům naší země roste. Jedním z takových míst jsou i takzvané kounovské kamenné řady nedaleko Rakovníka. Do monumentálních rozměrů Stonehenge či jiných západoevropských megalitý mají daleko, právě proto je nyní nejlepší čas k jejich návštěvě - v létě se mezi mlázím hledají mnohem hůř.

Mezi Rakovníkem a Louny leží vysočina poskládaná z podivných hor s rovnými plošinami místo vrcholů. Jednou z nich je i Rovina - stolová hora výrazně vyvýšená nad okolní terén, ohraničená na všech stranách strmými srázy, které poskytují daleký výhled do krajiny. Na východním konci vyvýšené pláně jsou stopy dávných terénních úprav, snad valů, na opačném konci rovněž zbytky jakýchsi zemních prací a ve srázech drobné lomy, štoly, propadliny. A uprostřed, v místech, kde je Rovina paradoxně nejužší, se nalézá jedna z velkých záhad minulosti naší země - kounovské kamenné řady.

Účel neznámý

Téměř ztracené v hustém mlází se od jednoho okraje plošiny k druhému severojižním směrem táhnou dlouhé řady kamenů nejrůznějších velikostí. Řad je čtrnáct (alespoň těch, které se dochovaly) a nejdelší je dlouhá 350 metrů.

 Vše ale nasvědčuje tomu, že jde o torzo kdysi většího objektu. Navzdory mnoha důkladným výzkumům se u kamenných řad, ani v jejich širším okolí nenalezlo nic, co by o nich mohlo něco bližšího prozradit.

obr: Jedna z kounovských řad. Většina řad představuje pouhé torzo, protože mnoho kamenů bylo v minulosti odvezeno nebo rozvaleno. O vzniku a účelu objektu existuje celá řada hypotéz, žádnou se však nepodařilo prokázat

Foto: Jan A. Novák

Staré zprávy kamenné řady vůbec nezmiňují. Poprvé se zmínka o jakýchsi kamenných objektech na Rovině objevuje až v roce 1937. Teorií o účelu objektu a jeho stavitelích je nepřeberné množství. Od těch nejskeptičtějších, které tvrdí, že jde o ohraničení středověkých polí, přes takové, které až dojímají zoufalou snahou autorů držet se za každou cenu při zemi, jako třeba hypotéza o závodních drahách (vítajících nešťastné závodníky strmým srázem místo cíle) až po nejromantičtější, operující (tak jako jinde ve světě) s dávnými astronauty.

Všeobecně nejrozšířenější je teorie o tom, že se jednalo - stejně jako patrně i ve Stonehenge a jiných podobných objektech - o jakousi pravěkou astronomickou observatoř a kalendář. Severojižní orientace kamenných řad astronomickou motivaci jejich tvůrců přímo sugeruje. Amatérští badatelé pomocí přímek proložených největšími a nejnápadnějšími kameny našli i další astronomické směry, například východy a západy Slunce v obdobích slunovratu a další.

Tato teorie má méně slabin, než ty ostatní, a proto je také nejvíce přijímána. Nelze však přehlédnout, že slabiny má. Jednou z nich je to, že astronomické směry vyznačuje jen pár kamenů z celkového obrovského množství.

Jak se tam dostat

Ke kounovským řadám se nejlépe dostanete z Mutějovic, kde je také železniční zastávka na trati Rakovník - Louny. Žlutá značka vás odtud zavede strmým stoupáním až na temeno Roviny. Tam narazíte na naučnou stezku, která vás provede po nejzajímavějších místech záhadného objektu. Její zastavení mají i tabule s pěknými (i když někdy trochu odvážnými) kresbami znázorňujícími předpokládanou původní podobu kamenných řad.

Rovina ovšem disponuje i dalšími pozoruhodnostmi, například nalezišti zkamenělin z dob, kdy zde bylo mořské dno (odtud pocházejí i zbytky nefalšovaných českých žraloků), již zmíněné pravěké hradiště, nebo barokní kostelík svatého Vojtěcha.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments