Novákoviny

Nedaleko Dobříše poblíž obory Aglaia se nachází podivný prastarý objekt, který by jistě zaujal i samotného Ericha von Dänikena i další lovce záhad. Nápadný a pracně zbudovaný elipsovitý val obklopený vodním příkopem neohraničuje žádné stavby a zjevně nemá ani obranný charakter. Přestože tabulka umístěná na lokalitě tu léta vytrvale hlásá, že jde o slovanské hradiště, skutečný smysl a původ prastarého objektu stále z?stává velkým tajemstvím. Má stavba něco společného s neméně tajemnými ringvaly ležícími na mnoha místech střední Evropy? Nebo dokonce s kruhovými megalitickými stavbami typu henge? Nevíme - ale rozhodně není na škodu věc prozkoumat přímo na místě.

 

 

Na podrobnějších mapách je lokalita uvedena pod názvem Obora. Z Dobříše se sem lze dostat po silnici z centra města, nebo po lesní cestě od židovského hřbitova. Záhadný objekt najdete v těsném sousedství návrší s hájovnou. To je také důvodem oprávněného podezření, že val nikdy nesloužil k obraně - jeho obráncům by odtud bylo vidět přímo do talířů (kdyby nějaké měli), stejně jako z dalších kopců v bezprostřední blízkosti.

 

Hradiště, které nejde bránit

 

obr: Velmi zjednodušené schéma, které jsem pořídil při jedné z prvních návštěv kruhu. Černé obdélníky vlevo jsou domky u vodního příkopu, chybí zakreslení silnice vedoucí kolem domků a hájovny.

Kresba: Jan A. Novák

 

Val tedy neleží na vrcholku kopce ohraničeného pokud možno co nejstrmnějšími srázy, jako každé spořádané hradiště, ale v mělkém údolí, kde by účinná obrana byla dost problematická. Má tvar elipsy, jejíž delší osa měří asi 60 metrů a je orientovaná zhruba severojižním směrem. Kratší osa elipsy má délku přibližně 40 metrů. Valy jsou na několika místech proražené či porušené stavbami patřícími k usedlostem zdejší polosamoty, větší část je však velmi dobře zachovalá a dosahuje výšky několika metrů.

Ještě pozoruhodnější součástí objektu je vodní příkop, který valy lemuje. V severní části je již zanesený, jižní část však má stále ještě šířku několika metrů a zachovalou hráz, která tak vlastně tvoří další vnější val. Uvnitř elipsy není vůbec nic a patrně zde nikdy žádné významné stavby ani nebyly.

 - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Podrobněji se můžete s dobříšským kruhem a dalšími záhadnými místy naší země seznámit v knize Tajemné Česko, kterou vydalo nakladatelství XYZ

Pokud ji nenajdete u Vašeho knihkupce, lze ji objednat zde.

- - - - - - - - - -  

Smysl objektu je tedy záhadou, a odborná literatura o něm decentně mlčí. Pouze turistická tabule visící opodál valů tvrdí, že se jedná o slovanské opevněné hradiště. Pokud však dvojitý val u Dobříše vůbec připomíná něco ze slovanského světa, tak spíš některé kultovní objekty. Jde zejména o posvátné okrsky a obětiště obehnané nízkými valy, nebo příkopy, jejichž oválný tvar snad měl vyjadřovat vesmírný prostor. Většinou se však jednalo o nevýrazné náspy s průměrem jen o málo větším než 10 metrů. V příkopech také nebyla voda, ale většinou zde hořely obětní ohně. Objekty tohoto druhu jsou známé především ze vzdálených oblastí východní Evropy. Mnohé tedy naznačuje, že slovanský původ oválu u Dobříše je jen plodem vlasteneckého zápalu romantických buditelů.

 

Kněží, astronomové nebo astronauté?

Stavba u Dobříše není osamocená. Pokud něco opravdu připomíná, pak spíše než slovanské objekty to jsou neméně záhadné ringvaly nacházející se například na Chebsku. I tam jde o kruhové hradby chránící prázdný prostor. Mezi archeology a historiky převládá názor, že sloužily jako útočiště pro pocestné podél významných obchodních stezek. I to však je sporné, protože ringvaly jsou rozmístěny náhodně a často v jakýchsi shlucích. Většina jich je také menších než dobříšský objekt a bez vodního příkopu.

 

obr: Uvnitř valu nic není - a zřejmě nikdy ani nic nebylo. Jeho poloha pod svahem obranné funkci také nenasvědčuje.

Foto: Jan A. Novák

 

Jinou paralelu můžeme najít až v relativně vzdálené Británii. Vícenásobné valy a příkopy ohraničují i proslulé britské megalitické stavby typu "henge". Například známý kruhový megalitický objekt u Avebury měl rovněž dvojitý val, přitom příkop mezi valy byl původně několik metrů hluboký. U britských henge je dnes již obecně uznáváno, že zde lze vysledovat astronomické prvky - objekty nepochybně měly nějaký vztah k vesmíru.

Valy u Dobříše zdaleka nejsou jediným místem tohoto typu u nás, které naznačuje souvislosti se záhadnou megalitickou kulturou západní Evropy. Někteří archeologové soudí, že jako megalitické svatyně či observatoře typu "henge" by bylo možno brát i kruhové útvary u Horního Metelska v západních Čechách. Nechybí ale ani odvážnější hypotézy. Podle archeoastronautické teorie byl dvojitý val z tmavé zeminy vyplněný lesklou vodní hladinou nápadný při pohledu z výšky a sloužil proto pro orientaci posádkám nějakých létajících strojů... Myšlenku rozmístění podobných objektů podle významných linií rozpracoval i sám Erich von Däniken ve své knize Doba kamenná byla jiná a dobříšský val do ní docela dobře zapadá - aniž by o něm věděl. V každém případě by si toto místo zasloužilo podrobný a fundovaný výzkum.

 

Jan A. Novák

Psáno pro časopis Mezi lomy

 

obr.: Panoramatický pohled složený ze čtyř fotografií.

Foto: Jan A. Novák 

 

 

   

 

 

Jak se tam dostat

Autem: Přijíždíme-li do Dobříše od Prahy, za nádražím uhneme vpravo ulicí Za Pivovarem. Na křižovatce na hrázi rybníka Papež opět vpravo ulicí Rukavičkářská a hned za rybníkem vlevo ulicí nad Papežem. Ta se posléze změní v ulici K Vlašce a nakonec v silnici, která nás zavede až k samotě Obora, za níž se kruh nachází.

Pěšky: Od nádraží na hráz rybníka Papež, dál ulicí Rukavičkářská až do místa zvaného Na Větrníku. Tam je pozoruhodný židovský hřbitov a odtud zelená turistická značka příjemnou lesní cestou až k Oboře.

- -

Souřadnice GPS:  49° 48' 4,053" N 14°10' 15,619" E

 

 

 

 

Zvětšit mapu

 

You have no rights to post comments