VÝROČÍ: Poprvé přes jižní polární kruh
- Kategorie: Historie
- Vytvořeno 17. 1. 2013 9:19
Oceán v okolí Antarktidy patří k nejdivočejším místům naší planety: vichřice, vlny vysoké jako domy, ledovce... Přesto se sem už v 18. století odvážila malá dřevěná plachetnice. 17. ledna uplynulo přesně 240 let od chvíle, kdy lidé poprvé překročili jižní polární kruh.
Lod se jmenovala H.M.S. Resolution a velel jí kapitán James Cook, jeden z největších mořeplavců všech dob. Tohle byla jeho už druhá velká objevitelská cesta, při té první v letech 1768 až 1771 na lodi H.M.S. Endeavour důkladně prozkoumal a zmapoval velkou část jižního Pacifiku. Vědci výpravy při té příležitosti také 13. dubna 1769 na Tahiti pozorovali přechod Venuše přes Slunce.
Hledání bájné Terra Australis
James Cook se narodil 27. října 1727 jako druhé z 8 dětí zemědělského dělníka. Na moře nastoupil už ve 13 letech jako plavčík, i během tvrdé služby si ale našel čas na vzdělání a nakonec to dotáhl až k hodnosti důstojníka královského námořnictva, který vynikal zejména v kartografii.
Jeho talentu si všimli nadřízení a Admiralita jej začala pověřovat mapováním málo známých nebo zcela neprozkoumaných oblastí. Tato část jeho kariéry vyvrcholila již zmíněným velením na výzkumné cestě Endeavour.
obr: Kapitán James Cook, jeden z nevětších mořeplavců objevitelské éry, odvážný badatel a vynikajicí kartograf
Přestože Endeavour probádala pořádný kus jižního Pacifiku, pořád ještě definitivně nevyvrátila hypotézu, že se v této oblasti nachází další velký kontinent, bájná Jižní země Terra Australis. Roku 1772 proto Cook dostal od Admirality dvě lodě H.M.S. Resolution a H.M.S. Adventure, aby se pokusil tento problém vyřešit. Cook se plavil na Resolution, druhé lodi velel Tobias Frurneaux (1735-1781).
Resolution spustili na vodu roku 1770. Původně vozila náklad pod jinými jmény jako nákladní, později ji zakoupilo královské námořnictvo. Na Resolution (Odhodlání) ji překřtili až v prosinci 1771. Dřevěný trojstěžník byl dlouhý necelých 34 metrů a měl výtlak 462 tun. Pro srovnání: největší pražský parník Vyšehrad určený pro vyhlídkové plavby na Vltavě je skoro dvakrát tak dlouhý (62 metrů). Vyrazit s malou lodí bez motoru, radaru a moderních navigačních prostředků mezi ledovce tedy opravdu vyžadovalo pořádnou dávku Odhodlání.
Výprava vyrazila 13. července 1772, celkem bylo na obou lodích 193 mužů, včetně dvou dvanáctičlenných oddílů námořní pěchoty. Nechyběli ani přírodovědci a nadaný malíř Georg Foster (1754-1794), který výpravu dokonale zdokumentoval ve svých obrazech a kresbách.
Mezi ledovce
V listopadu 1772 obě lodi zamířily z jižního cípu Afriky na jih. Pronikaly stále hlouběji mezi plovoucí led, navigátoři zaznamenávali teplotu vzduchu i vody, mořské proudy a další údaje, přírodovědci zkoumali dosud neznámé druhy živočichů. Resolution překročila jižní polární kruh dopoledne 17. ledna 1773, aniž by posádka zaznamenala přítomnost pevniny. Cook pak pokračoval východním směrem, ale ani potom nenarazil na žádnou zemi.
obr: H.M.S. Resolution mezi ledovci za jižním polárním kruhem
Později se obě lodě navzájem oddělily a už se jim nepodařilo setkat. Resolution se pak ještě jednou pokusila proniknout hlouběji mezi led a 21. prosince 1773 znovu překročila jižní polární kruh. Muži krátce na to oslavili Vánoce a 26. ledna následujícího roku Cook dokonce na krátko spatřil zemi. "Zamířili jsme k ní, ale zmizela nám v mlze," zapsal do deníku.
V dalších letech se Cook pohyboval severněji a dál mapoval Pacifik. V Anglii Resolution přistála s obrovskou vědeckou kořistí 30. července 1775. Adventure měla méně štěstí: při pobytu na Novém Zélandu domorodci přepadli, pobili a snědli deset mužů posádky. Do Anglie se Furneaux vrátil už v červenci 1774.
Roku 1776 Cook znovu velel Resolution na další výzkumné výpravě. Není bez zajímavosti, že kormidelníkem byl William Bligh, který se později proslavil jako velitel vzbouřené fregaty Bounty. Cookova badatelská dráha se však touto cestou nešťastně uzavřela: 14. února 1779 jej zavraždili domorodci na Havajských ostrovech. Zemřel v něm nejen mimořádně schopný a odvážný badatel, ale také humanista a reformátor drsných metod zacházení s námořníky u tehdejšího válečného námořnictva.
Jan A. Novák
Psáno pro www.i60.cz