Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Vojtěch Lanna: podnikání křtěné Vltavou

vojtech adalbert lannaV první polovině 19. století nic nenasvědčovalo tomu, že česká kotlina už o pár desetiletí později bude mít nejrozvinutější průmysl v habsburské monarchii. Jedním z podnikatelů, kteří na tom měli rozhodující zásluhu, byl Vojtěch (Adalbert) Lanna z Českých Budějovic. Průmyslovou revoluci do Čech přiváděl především po Vltavě a Labi, o jejichž splavnění se zasloužil.

 Rod Lannů přišel do Čech z Rakouské Solné Komory - první v řadě byl Tadeáš, který se v Budějovicích usadil koncem 18. století. Své podnikání založil na tehdy nejvýkonnějším dopravním prostředku, kterým až do nástupu železnice byly lodě. Lanna je začal stavět ve vlastní loděnici a využil je pro svérázný obchodní model: nakupoval zboží dovážené povozy z Rakouska nebo z širšího okolí Českých Budějovic, především sůl a grafit. Tím pak naplnil své čluny a nechal se proudem Vltavy unášet do vnitrozemí Čech nebo do Německa. Na vhodném místě pak všechno rozprodal - nejen náklad, ale i lodě, nebo aspoň dřevo, z něhož byly zhotoveny. A samozřejmě se při tom nevyhýbal ani tradičnímu vltavskému vorařství.

 

Učednická léta

lanna, rodný důmJeho syn, který se narodil 23. dubna 1805, se ve skutečnosti jmenoval Adalbert, u nás je ale známější pod počeštěnou podobou svého jména Vojtěch. Spíš než křestní jméno, ale mělo pro jeho další život význam to, že byl téměř doslova křtěný Vltavou. Vyrůstal v těsném kontaktu s řekou i s čilým obchodním životem, který na ní a kolem ní tehdy pulsoval. Na přání otce se od dětství podílel na životě firmy, od stavby lodí a sestavování vorů až po plavby po řece. Všechno se mu jednou mělo hodit.

 

obr: Rodný dům Vojtěcha Lanny.

 

Otec si také přál, aby jeho budoucí nástupce ve vedení firmy měl dobré technické vzdělání. Adalbert ovšem zřejmě na život svázaný se školním řádem moc nebyl. Vystudoval sice gymnázium a v patnácti letech se dostal na pražskou polytechniku, už po třech letech ji ale opustil, údajně pro spory s profesory.

Vrátil se k firmě svého otce, který zřejmě ze synova studijního neúspěchu nedělal žádnou tragédii. Mladý Lanna dostával stále více volnosti při podnikání a obzvlášť jej lákaly plavby na vorech. Ve dvaceti letech sestavil svůj první vlastní vor, naložil ho nákladem (nezanedbatelnou část prý představovalo budějovické pivo) a vyrazil s ním až do Hamburku.

Po smrti svého otce v roce 1828 se Vojtěch Lanna stal loďmistrem a krátce na to převzal celý podnik. Rychle k němu přikoupil pilu a další výrobny a začal se rozhlížet, kam napře své úsilí dál.

 

Od vorů k parníkům

Říční plavba vždy byla páteří Lannova podnikání, rozhodně se ale nehodlal omezovat jen na ní. Vynikal neobyčejně širokým rozhledem a schopností rychle kombinovat věci zdánlivě velmi vzdálené. Podle svědectví, které zanechal jeho současník arcivévoda Štěpán "jest Lanna v jedné osobě statkářem, podnikatelem, vodohospodářem, inženýrem, stavitelem, obchodníkem i loďařem... a také dobrodincem mnoha tisíc lidí, s nimiž nejedná jako s pouhou pracovní silou, ale jako otec".

bohemia, lanna, parník, VltavaPrvní Lannovou snahou bylo zlepšit splavnost toků, po nichž se jeho zboží dopravovalo. Má zásluhu na úpravách koryt Vltavy, Labe, Lužnice, Nežárky a Blanice. K řekám samozřejmě patří mosty, proto roku 1841 nechal v Praze postavit řetězový Most Františka Josefa. Jeho dílem je také někdejší Podolský most, který je dnes k vidění jako restaurovaná technická památka na Lužnici.

 

obr: Lanna se velmi zasloužil o splavnění Vltavy a Labe. Konstrukce prvního českého parníku Bohemia je mu však připisována mylně.

 

Lannovy regulace říčních toků přímo umožnily vznik a rozvoj komerční paroplavby v Čechách. Rozhodující byly zejména jeho zásahy na Labi v letech 1833 až 1836 provedené na objednávku českého stavebního gubernia, které otevřely cestu do Čech pro německé parolodě. Některé zdroje mylně uvádějí, že se Lanna také nějakým způsobem podílel na prvním v Čechách vyrobeném parníku, kolesové Bohemii. Ve skutečnosti však tuto loď podle anglických plánů ve své karlínské loděnici postavil Angličan Ruston. Firma Lanna ale provozovala jiné parníky a později vlastnila celou flotilu těchto plavidel.

 

Uhlobaron, železář a pán železnice

Už v letech 1827 až 1828 Vojtěch Lanna prosadil a zorganizoval prodloužení legendární koněspřežné dráhy z Lince do Českých Budějovic - samozřejmě tak aby končila až u skladů jeho firmy. Vždy mu šlo o to, aby na "jeho" vodní cestu navazovaly všechny dostupné suchozemské trasy vedoucí ke zdrojům surovin i k zákazníkům.

lanna, konespřežná dráha, Linec-České BudějoviceLanna nezůstal jen u vody. Údajně bylo jeho tajným snem najít v okolí Budějovic kvalitní uhlí, příroda mu ale v tomto ohledu vstříc nevyšla. Později si to vynahradil v míře více než vrchovaté. Roku 1846 ho Jan Váně, jeden z objevitelů kladenských uhelných slojí, zlákal k podnikání v této oblasti. O dva roky později se společně s bratry Kleinovými stal spolumajitelem Kladenského kamenouhelného těžířstva, které se rozhodujícím způsobem podílelo na tehdejším dolování.

 

obr: Doprava soli na konespřežné dráze z Lince do Českých Budějovic

 

A nebyl by to ani Lanna, aby se nerozmáchl ještě dál: roku 1854 na Kladensku se svými společníky založil Vojtěšskou huť a roku 1857 Pražskou železářskou společnost. Při té příležitosti se vypravil na dlouhodobou studijní cestu do Anglie, která tehdy stála na špici světového hutnictví a železářství.

Kladenské podniky, v nichž měl Lanna podíl, se také angažovaly v konečném zprovoznění historicky významné, ale v době svého vzniku velmi problémové Buštěhradské dráhy. Ani v tomto případě ale někdejší vorař nepouštěl ze zřetele řeku, na níž se narodil: prosazoval, aby vznikla i železnice z Kladna do Kralup nad Vltavou.

Výroba železa a železnice byly investičně mimořádně náročné a Lannovi začalo ubývat sil. V pozdějších letech postupně stahoval své aktivity z Kladenska a Prahy zpět do Jižních Čech. Zemřel 15. ledna 1866. Má hrob na Olšanském hřbitově v Praze.

 

 Čtyři generace Lannů

vojtěch lanna s rodinou, lanna familyPo zakladateli Tadeášovi a budovateli Adalbertovi/Vojtěchovi nastoupil do vedení firmy Lanna další Vojtěch. Rozhodně nenaplnil vžité klišé, podle něhož třetí generace rodové jmění promrhá. Vojtěch rytíř Lanna (29. 5. 1836 - 31. 1. 1909) naopak dál rozvíjel otcovy aktivity. Mezi jeho významné počiny patří například úprava pražských přístavů. Proslul také jako milovník a mecenáš umění a na rozdíl od svého otce se nevyhýbal ani politice - byl členem panské sněmovny. Díky tomu se dočkal šlechtického titulu, který byl nesplněným přáním Vojtěcha I.

 

obr: Vojtěch Lanna se synem a manželkou roku 1842

 

Třetím Vojtěchem a čtvrtým v generačním pořadí Lannů v Čechách byl Vojtěch František Josef (1868-1921). Po slibném začátku však později kvůli nemoci firmu rozprodal. Ta jako akciová společnost s názvem Lanna ASS přesto přežila až do znárodnění v roce 1948.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny/Víkend

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack