Novákoviny

Na fetišismu zdánlivě není nic magického, někteří odborníci ostatně soudí, že fetišisté jsme vlastně všichni: většina z nás jen má za fetiš osobu opačného pohlaví a přiměřeného věku. Významný psychiatr Vladimír Vondráček ve své knize "Fantastické a magické z hlediska psychiatrie", však popisuje případ, ze kterého trochu běhá mráz po zádech. Šlo o ženu z Prahy, pro níž byla sexuálním fetišem řeka Vltava. Ta ji přitahovala tak intenzívně, že se v ní koupala i v zim?, což v časech před vybudováním přehrad znamenalo každodenní prosekávání ledu.
K orgasmu jí stačil pouhý dotyk vody na zádech - ale jen v této řece. Jiné toky nefungovaly, což nepochopitelným způsobem ověřily i vědecké pokusy, při nichž žena nevěděla k jaké řece ji badatelé přivezli.

Odborníci úchylku nazvali potamofilie, láska k řece. Ale ani tím ještě záhady případu nekončí. Žena věřila, že pochází z vesmíru: narodila se na planetě Merkur, kde žili tvorové s koňskými hlavami, jimž říkala pespiči. Sama se považovala za samici pespiče a toužila po souložích s hřebci. Jde o úchylku sice také zajímavou, ale podstatně běžnější než potamofilie, které se říká hipofilie - jenže právě její kombinací s potamofilií docházíme k nejpodivnější pointě celého případu: kůň je spojován s vodou v mnoha starobylých mýtech. Antické báje z něj dělají zvíře boha moří Poseidona, okřídlený Pegas byl jeho synem - to ale mentálně poněkud zaostalá a nepříliš vzdělaná milovnice Vltavy a hřebců sotva mohla vědět. Možná, že se tak skrz hlubiny podivného světa jejího podvědomí dostáváme k hlubinám času, kdy se rodily archetypální mýty provázející celou naši civilizaci. Co ale tehdy spojilo koně s vodním živlem, to už se asi nedovíme.

Jan A. Novák

You have no rights to post comments