Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Souhvězdí satelitů začalo zkoumat záhady slunečních bouří

mms1Sluneční bouře, jejíž částice zasáhly 17. března Zemi, není jen původce působivého divadla polárních září. Pro civilizaci čím dál víc závislou na komunikacích a dálkových přenosových sítích představují vrtochy naší mateřské hvězdy problém hrozící přerůst v katastrofu. Proto se na výzkum těchto jevů vynakládají velké částky. Jedním z takových podniků je právě zahájená mise čtveřice satelitů MMS.

 

Své místo na oběžné dráze ve čtvrtek 12. března úspěšně zaujaly americké satelity MMS (Magnetospheric Multiscale Spacecraft). Jeho úkolem bude studovat všechny projevy magnetického pole v okolí Země a jeho vztahy s energiemi přicházejícími ze Slunce. Na první pohled trochu nudné a čistě vědecké zadání - ve skutečnosti ale má význam pro každodenní život. Dokonce může pomoci předcházet katastrofám velkého rozsahu.

 

Hrozba ze Slunce

Malou ukázku Slunce předvedlo roku 1859. Tehdy už měli astronomové k dispozici dobré dalekohledy, a tak mohli poprvé v historii spatřit na Slunci gigantickou explozi, která směrem k Zemi vyvrhla obrovský oblak elektricky nabité plazmy. V září se střetl s magnetosférou a polární záře se rozzářily od pólů až k tropům.

mms2

 

 

obr: při magnetických bouřích na Slunci se uvolňují obrovská množství energie. Pokud zasáhnou Zemi, mohou nastat problémy

 

 

Ptáci zpívali celou noc, protože se zdálo, že slunce ani nezapadlo. Elektrorozvodné sítě ještě neexistovaly, a tak to odnesl pouze telegraf: mezi dráty docházelo ke zkratům a telegrafisté dostávali elektrické údery.

Sluneční bouře z roku 1989 sice byla slabší, zato ale zasáhla civilizaci, která už měla složitou energetickou a komunikační infrastrukturu. Způsobila výpadek rozvodné sítě v kanadské provincii Quebec, po němž následoval dominový efekt a black out trvající 8 hodin. Život se zastavil, tisíce lidí uvízly ve výtazích a v dopravních zácpách. Celkové škody za těch několik málo hodin dosáhly více než 10 milionů dolarů.

Událost z roku 1859 dostala pojmenování Carrington Super Flare (Carringtonova sluneční supererupce) podle Richarda Carringtona, britského astronoma, který jev spatřil a popsal jako první. Moderní studie tvrdí, že jeho síla se rovnala explozi deseti miliard jaderných pum.

Kdyby se odehrála dnes, pohybovaly by se škody mezi 0,6 až 2,6 biliony dolarů. Jen v USA by podle odhadů bez proudu zůstalo na 130 miliónů lidí. Postihly by distribuci pitné vody, topení, odpadní systémy, telekomunikace i dopravu. Pravděpodobnost, že k tomu dojde do roku 2022, vědci odhadují na 12 procent.

"Dopady by mohly vést k potenciální ztrátě vládní kontroly nad situací," uvedla studie americké Národní akademie z roku 2009.

 

Miliardová mise

Jedním z hlavních úkolů satelitu MMS proto bude zkoumání tzv. magnetické rekonekce (přepojení magnetických siločar někdy též označované jako magnetický zkrat). Dochází k němu, když se k sobě v prostředí plazmatu přiblíží dvě oblasti magnetického pole s opačně orientovanými siločarami. Vznikne přechodová oblast (tzv. difúzní region), v níž sice poklesne intenzita magnetického pole, tečou jí ale velké proudy, které zde plazma ohřejí na vysoké teploty. Vznikají přitom útvary s vlastním magnetickým polem, jimž se říká plazmoidy a výtrysky plazmatu.

mms3

 

 

obr: Čtveřice satelitů MMS letí ve formaci, aby mohla zkoumat prostorové rozložení magnetických polí

 

 

Nejvýrazněji se tento jev projevuje na Slunci výrony koronární hmoty (Coronar Mass Ejection, CME). Při nich vznikne horký oblak zářící hmoty s vlastním magnetickým polem, který letí napříč sluneční soustavou. Pokud zasáhne Zemi, způsobí anomální polární záře, magnetické bouře - a také problémy v telekomunikacích a rozvodných soustavách.

Střet CME s magnetosférou Země přitom vytváří další difúzní regiony, které mohou být zdrojem mnoha dosud neprozkoumaných jevů - nechybí ani názory, že některá UFO a další neobjasněné fenomény v atmosféře mají s magnetickými anomáliemi něco společného. Pokud se Země navíc srazí s velmi intenzívním CME, dochází k dramatickým projevům, jakými se vyznačovala Carringtonova sluneční bouře roku 1859.

Satelity MMS jsou jedním z prostředků, které mimo jiné umožní nebezpečí prozkoumat a naučit se mu přecházet. Hlavním úkolem mise je přinést detaily právě o jevech souvisejících s přepojením magnetických siločar.

Čtveřici totožných strojů, z nichž každý váží více než tunu, vynesl do vesmíru jediný nosič Atlas V 421. Po eliptické dráze, jejíž nejvzdálenější bod se nachází až téměř na poloviční cestě k Měsíci, letí ve formaci připomínající pyramidu, což umožní mapovat prostorové rozložení magnetického pole. Mise přišla na 1, 1 miliardu dolarů a navazuje na úspěšný projekt Cluster Evropské kosmické agentury, který plní podobné úkoly.

"Už nám nejde jen o to pozorovat to, čemu se říká kosmické počasí," komentoval úspěšné zahájení letu vědecký vedoucí projektu Jim Burch. "Teď chceme prozkoumat přímo rekonekci, která toto počasí vytváří."

 

Jan A. Novák

Psáno pro nakl. Economia

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack