Novákoviny

Do Alexandra Dubčeka po listopadu 89 mnozí vkládali velké naděje – chtě nechtě to byla nejznámější politická osobnost té doby. Zda jim mohl, či nemohl dostát, to už se nikdy nedovíme, protože za ne zcela jasných okolností zemřel při dopravní nehodě. V místě, které má tak špatnou pověst, že se mu začalo říkat „kilometr smrti“. Nešťastná náhoda, hra tajných služeb, nebo síly, které nejsou z tohoto světa?

Na smrtelné nehodě Alexandra Dubčeka, k níž došlo na 88. kilometru dálnice D1 u Humpolce 1. září 1992, by zdánlivě nebylo nic divného - řidiči zdejších politiků jsou svou bezohledností a počtem nehod pověstní. Na stejném místě však o hodinu později havaroval německý kamion. Místo známé jako kilometr smrti si na své konto může připsat také havárii herce Petra Haničince, politika Miroslava Macka a především neobvykle velké množství dalších řidičů méně známých jmen.

Oficiálně byla příčinou Dubčekovy nehody nepřiměřená rychlost a mokrý povrch vozovky. "Jsou zde na první pohled nezřetelné vyježděné pásy v povrchu vozovky, které jsou zvlášť nebezpečné za deště," uvedli v této souvislosti lékaři z nemocnice v Humpolci. Pak je ovšem s podivem, že toto nebezpečné místo není ani mnoho let po Dubčekově smrti opraveno, zatímco jinak je dálnice D1 pro samé rekonstrukce jedním velkým a nikdy nedokončeným staveništěm.

Záhadologové tvrdí, že nehody na tomto místě má na svědomí geopatogenní zóna. Ve spolupráci s časopisem Ano místo navštívil a prověřil promovaný geolog a člen plzeňského Klubu psychotroniky a UFO Vítězslav Kryštof z Plzně. Našli geologickou poruchu, která na 88. kilometru dálnici šikmo protíná. Již při stavbě zde bylo údajně nalezeno také nebohaté ložisko uranu. Členové klubu vyjádřili názor, že na řidičovy ruce svírající volant má geopatogenní zóna podobný vliv jako při držení virgule: vede k mimovolným pohybům, které při souhře dalších okolností (mokro, nepřiměřená rychlost) mohou způsobit havárii.

Ať už šlo o geopatogenní zónu či vyjeté koleje, nelze vyloučit, že někomu tyto okolnosti přišly velmi vhod. Vedení slovenské sociálně demokratické strany žádalo přešetření případu, protože některá svědectví naznačovala cizí zavinění. V době havárie byl zavražděn i polský premiér Piotr Jaroszewitz, který se údajně měl společně s Dubčekem v Moskvě zúčastnit slyšení o kriminálních praktikách KGB. Jiní poukazovali na skutečnost, že jedině "první muž pražského jara" měl (navzdory všem svým politickým nedostatkům) dostatek charismatu, aby zabránil rozdělení státu - a tak musel jít z cesty. Doslova.

"Alexandr Dubček komunikoval s lékaři a jeho fyzický stav byl překvapivě dobrý," řekl po krátce po nehodě primář chirurgického oddělení nemocnice v Humpolci. Přesto tento tehdy nejslavnější politik poválečného Československa o dva měsíce později zemřel. Cizí zavinění se samozřejmě neprokázalo.

Geopatogenní zóny zůstávají předmětem sporů. Vědci se o jejich existenci a případné podstatě ještě nedohodli: podle jedněch neexistují, podle jiných jde o elektrické či gravitační anomálie, souhru více vlivů nebo dosud neznámé síly. Mezi tím se ovšem záhady chopili podnikavci, kteří vám zónu (samozřejmě vedoucí přímo pod vaší postelí) nejen odhalí, ale vzápětí také za poplatek přiměřený hrozícímu nebezpečí pohotově zneškodní. Nyní se zdá, že jev zaujal i právníky. Přesto je zatím asi pořád ještě lepší jezdit rozumně, než spoléhat na to, že tvrzením o geopatogenní zóně vás dostanou z průšvihu.

Jan A. Novák

Psáno pro knihu Putování po největších záhadách Slovenska (nakladatel však tuto kapitolu nezařadil)

You have no rights to post comments