Desatero elektronického paranoika
- Kategorie: Informatika a média
- Vytvořeno 3. 7. 2013 11:10
Aféra PRISM přilila další olej do ohně diskusí kolem soukromí v digitálním světě. Nejspíš zbytečně, protože to, proč databáze Facebooku, Google a dalších informačních společností zajímají americké tajné služby, právě tyhle firmy dělají už dávno. Opravdu vám nepřišlo divné, že když píšete o svém pejskovi, tak mail pohotově nabídne reklamu na nejlepší psí pochoutky? No, a někteří lidé se místo pejsků zajímají třeba o trinitrotoluen - už Limonádový Joe moudře pravil, že někdo má rád holky a jiný zase...
Pokud na trinitrotoluen nejste, tak se dá předpokládat, že vaše soukromá data spíš vynese a zneužije krtek z databáze komerční společnosti, než ze státní tajné služby - zatímco Edward Snowdon má dost důvodů se bát o krk, ajťák, který si někde zkopíruje kus soukromé firemní databáze zas tak moc neriskuje. Je tedy větší pravděpodobnost, že vás kvůli milence začne vydírat propuštěný zaměstnanec nějaké privátní společnosti, než agent FBI.
Ostatně osobní data neshromažduje jen Facebook, Google nebo Apple; databázi údajů o zákaznících si dnes dělá kdekdo a třeba z takových informací o letenkách se dá také vyčíst docela hodně. Což neznamená, že není čeho se bát. Spíš to znamená, že bát jste se měli už dávno. Tedy, ani ne tak se bát, jako spíš se podle toho zařídit.
Jak?
obr: Směje se Barackova parta právě vašemu mailu milence? Skoro určitě ne.
Tady je deset zásad, které rizika pohybu v informatické džungli sice úplně neodstraní, ale aspoň zmenší.
1. "Jsem slušňák, nemám co tajit". Slušňáctví vám nikdo nebere, ale divili byste se, co všechno se dá zneužít. Úplně stačí, když někdo ví, že váš životní standard není tak docela průměrný - takových, kteří by vás s tím průměrem zase rádi srovnali (většinou ve prospěch své kapsy), se vždycky najde dost. Ti také jistě uvítají aktuální sdělení, kde se zrovna nacházíte, čím se zabýváte a co hodláte dělat v nejbližších dnech. A už úplný nerozum je dávat do elektronického prostoru informace o dětech a dalších členech rodiny.
2. Svěřovat se deníčku je pošetilé, svěřovat se Facebooku je hloupé. Některé facebookové profily jsou takového rázu, že udělat z nich psychologický portrét autora by dokázal i amatér - a nepochybujte o tom, že existují programy, které to zvládnou na mnohem vyšší úrovni. S psychologickým portrétem se dá dál pracovat...a když se pak stanete objektem přesně cílené reklamní kampaně, je to ještě ten nejméně škodlivý druh vymývání mozků, na který jste si zavařili. Pokuste se o tom poučit i své děti, které jsou v tomto směru obzvlášť zranitelné.
3. Přátelé - skuteční i internetoví. Někteří mají nebezpečný sklon dávat na sociální sítě úplně všechno nejen o sobě (to je koneckonců jejich problém), ale i o každém, kdo se kolem nich mihne. Takové je dobře upozornit, že o to nestojíte. A v horším případě je od soukromých informací odstřihnout.
4. Nebezpečné jsou cookies a podobné funkce v počítači. Když čas od času tyhle věci vymažete (včetně historie hledání atd.), nic nezkazíte, ale ochrání vás to jen od útoků na váš počítač. Dá se předpokládat, že údaje o vašem pohybu světem webu jsou uložené i jinde.
5. Není jenom Facebook a maily, hodně například prozradí i frekvence hesel zadávaných do vyhledávačů.
6. Na druhou stranu, není to tak, že by někde byla složka s vaším jménem a pod ní všechno co děláte (alespoň pokud nejste zájmová osoba mimořádného významu). Většinu symptomů narušení soukromí, jako třeba reklama v mailech, obstarávají softwaroví roboti a k živému člověku se takové informace nejspíš nikdy nedostanou.
7. Výjimky z předchozího ale být mohou. Například při současných povodních se úřad při poskytování pomoci ptá na majetkové poměry žadatele. Dá se předpokládat, že totéž by dokázal časem zvládnout i šikovný program v příslušné databázi. A nejen při povodních...
8. Bod číslo 6 sice s výhradami platí pro soukromé osoby, ale podnikatel, živnostník atd. by si tím už tak jistý být neměl. Třeba pro takové finanční úřady se tu rýsují perspektivy, o jakým se daňovým kontrolorům mohlo donedávna jen zdát.
9. Aféra PRISM vrhá nové světlo na cloudová řešení, která právě podle postižených firem měla být největším hitem informatiky v příštích letech. Opravdu toužíte mít soukromá i firemní data schovaná u společnosti, která je tak ráda sdílí s tajnými službami - a kdoví s kým ještě?
10. Svět se změnil a dnes v něm každý majitel mobilu, iPadu, počítače, zanechává mnohem víc stop než v časech předdigitálních. Jediné absolutní řešení je ty přístroje nemít a s tím se asi většina jejich uživatelů nesrovná. Takže nezbude než se smířit s tím, že soukromí už není a asi nikdy nebude jako dřív. A podle toho žít i pracovat.
Jan A. Novák
Psáno pro Ekonom