Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Pověry o soukromí na internetu

soukromi

Některé věci jsou samy o sobě tak trochu nesmyslem, v kombinaci s jinými nesmysly se ale jejich nesmyslnost nějakým mystickým způsobem sečte a ony svou existenci jaksi recipročně zdůvodní. Je to tak trochu i případ tabletů a Facebooku: když máte tablet, můžete facebookovat víc než s netbookem, což zpětně zase vede k dalšímu boomu tabletů, to pak k ještě větší posedlosti Facebookem - a tak pořád dokola. V zajetí sociální sítě se pak snadno může stát, že na sebe prozradíte i to, co vás později může mrzet (příklady si raděj domyslete sami).

Takže se nám začínají množit také mudrcové varující před přílišnou otevřeností na internetu. Jistě, opatrnost je vždycky na místě - ale někteří z nich umějí opravdu pobavit.

"Kterýkoliv personalista místo studia životopisu jednoduše nadatluje do Googlu jméno adepta a hned zná jeho internetovou minulost," dočetl jsem se tuhle na jednom z oněch webů, které se tváří, že vědí o internetu úplně všechno. Samozřejmě pak nechybělo nenápadné upozornění na firmu, která vás kompromitujícího břímě internetové minulosti za pakatel zbaví, což slabomyslnost úvodního tvrzení poněkud ospravedlnilo. Pokud ale špatně skrytou reklamu přece jen přehlédnete a navíc internet nepatří zrovna k vašemu každodennímu chlebu, chápu, že se můžete polekat. Představa Velkého Bratra ukrývajícího se v Síti opravdu není zrovna dvakrát příjemná.

Takže spěchám s ujištěním, že to je naprostý nesmysl. No, schválně si to zkuste: vžijte se do role zmíněného internetového kádrováka a zadejte Googlu svoje jméno. Troufám si tvrdit, že se neobjeví nic a pokud něco, tak to nejspíš nebudete vy - aspoň nejste-li skutečná celebrita. Kolikrát nenajdete ani lidi, kteří jsou poměrně známí - a když, tak pár nic neříkajících údajů, obvykle těch, které dotyční poskytli sami, například do firemního rejstříku, v rámci reklamy, webu školy, vědeckého pracoviště, nějakého projektu... A jestli se navíc ještě jmenujete nějak jako Josef Svoboda nebo Jan Novák (vím o čem mluvím), tak se onen hypotetický personalista dřív ze zoufalství oběsí, než zjistí, který z oněch stovek Janů Nováků je ten pravý.

Připusťme ale, že zvědavý kádrovák je vytrvalý a počítačově zručný a skutečně vyhrabe nějaké pikantní facebookové informace. Pořád si ale nedovedu nějak představit, k čemu mu bude zjištění, že jste se na nějaké párty pěkně zřídili, s kým jste něco měli a kdo vás naopak nechtěl, že jste v mládí žrali Simpsonovy a Michaela Jacksona, nebo co si myslíte o své tchýni. Zato si ale dovedu představit, že s firmou, která má potřebu se takto šťourat v soukromí zaměstnanců, bych asi nechtěl mít nic společného – ze všeho nejméně pak pracovní poměr.

Takže ano: jestli máte nezletilé děti vybavené notebookem nebo tabletem, poučte je (třeba společně s přednáškou o chráněném sexu), že není dobré dávat na internet čísla bankovních účtů a údaje o tom, kam rodiče schovávají šperky. Ale časy, kdy bude potřeba se bát internetových kádrováků, ještě pořád nenastaly. Tedy alespoň pokud nepatříte k těm zoufalcům, kteří se natáčejí pro YouTube jak si sedíc na kopírce svého zaměstnavatele pořizují snímky krajiny regio glutealis lidově zvané prdel. Těm ovšem tak jako tak není pomoci.

Jan A. Novák

Psáno pro Futurum.cz

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Tutorial: by JoomlaShack