Novákoviny

Před bezmála půldruhým stoletím napsal Jules Verne román Robur Dobyvatel, v němž se spolu potýkají zastánci létajících strojů lehčích než vzduch a těžších než vzduch. Nyní se schyluje k pokračování bitvy. Roli pokrokového, ale poněkud výstředního Robura chce sehrát Facebook, zatímco zpátečnickým přívržem balónů bude Google...

Na Facebooku je kromě jiného zajímavé i to, že se můžete seznámit s lidmi, s nimiž byste v normálním životě vůbec nepřišli do styku. Občas to jsou docela slušní exoti - ale pokud vám nestačí ani ti, co zatím máte, tak možná už brzy se nabídka exotů ještě rozšíří. Internetovým světem totiž jdou zvěsti, podle nichž Zuckerbergovu společnosti trápí pomyšlení, kolik nešťastníků v pralesích, pouštích a prériích se pořád ještě nemůže připojit, aby se stali našimi friendy.

obr: Start jednoho z bezpilotních letadel společnosti Titan Aerospace. Facebook si od nich slibuje pokrytí signálem i v dosud nepřístupných oblestech

Foto: Titan Aerospace

Facebook chce problém vyřešit s velkorysostí sobě vlastní: pořídí si firmu vyrábějící bezpilotní letadla (tzv. drony) poháněné solární energií, které vydrží ve vzduchu až pět let bez údržby. Jejich prostřednictvím pak umožní se zaregistrovat i lidem řešícím zatím spíš problém, jestli je na ulovení vačice k večeři lepší luk nebo foukačka. Pro ty z facebookových přátel, kteří se ustavičně dožadují tipů na občerstvovací podniky, jistě půjde o zajímavé zpestření nabídky..

Firmě, o jejíž akvizici Facebooku jde, se jmenuje Titan Aerospace a v segmentu dronů  působí od roku 2012, což je v rychle se rozvíjejícím oboru  docela hodně. Specializuje se především na tzv. atmosatelity - drony pohybující se ve velkých výškách, které díky solárním panelům mají extrémní výdrž. Mohou tak být lacinější variantou komunikačních satelitů. Uvádí se, že za Titan Aerospace má Facebook dát 60 milionů dolarů - a pro začátek si pořídí 11 000 modelů typu Solara 60 schopných operovat ve výšce přibližně 22 kilometrů.

Snaha rozšířit internet do pustiny vypadá na první pohled bizarně, tím spíš překvapí, že úplně stejnou starost mají i šéfové Google. Jen s tím rozdílem, že v souboji strojů těžších než vzduch a lehčích než vzduch se vrátili do časů raných děl Julese Verna a sáhli po balónech.

Jejich projekt s názvem Loon vypadá jakoby vypadl z románu Pět neděl v balóně - a všechno nasvědčuje tomu, že je myšlen smrtelně vážně, protože jej podrobně popisují i oficiální stránky Google. Nechybí ani působivý slogan: "Taky si myslíte, že internet představuje globální komunitu? Chyba: dvě třetinu populace k němu pořád ještě nemají přístup."

obr: Takovými balóny chce dobýt stratosféru společnost Google v rámci projektu Loom

Foto: Google

Nešťastné dvě třetiny lidstva tedy mají spasit balóny pohybující se ve výškách okolo 20 kilometrů (asi dvakrát výš než proudová dopravní letadla a ve čtvrtině výšky dráhy Mezinárodní kosmické stanice). Nebudou sice mít vlastní pohon, půjde však ovládat výšku letu.

Autoři projektu přitom doufají, že pomocí nalezení toho správného vzdušného proudu je bude možné řídit. Google tvrdí, že má softwarový algorytmus zajišťující pohyb balónů žádoucím směrem. Obal s héliem bude mít po naplnění průměr asi 15 metrů a výšku 20 metrů, tedy rozměry městského činžáku.

Užitečným nákladem - stejně jako u facebookových dronů - bude retranslační stanice pokrývající signálem plochu o průměru 40 kilometrů. Charakteristiky přenosu mají být podobné jako u sítí 3G. Počet balónů Google neuvádí, je ale zřejmé, že k pokrytí oněch "dvou třetin populace" by to bylo docela hodně. Každý stroj je napájený solárními panely (maximální výkon 100 W), noční provoz zajistí malý lithiový akumulátor. Ve stratosféře vydrží asi 100 dní, pak automaticky odpustí plyn a přistane k provedení nutné údržby. Pro případ havárie je užitečná zátěž opatřena padákem.

Útok internetových gigantů na stratosféru budí zvědavost, protože komerční model takového počinu je poněkud nejasný. Kritikové (mezi něž patří i Bill Gates) upozorňují, že internet sotva zaujme lidi, kteří řeší problém hladu, pitné vody a malárie. Jiní ale soudí, že vzhledem k dramatickým proměnám třetího světa to z dlouhodobého hlediska nemusí být špatná strategie - a když nic jiného, tak systém pomůže aspoň v případě krizových situací.

Jan A. Novák

Psáno pro Ekonom

You have no rights to post comments