Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Strach z dronů: mezi ostražitostí a paranoiou

dr2smBez většího zájmu nedávno proběhla médii stručná zpráva, že u letiště Heathrow se srazilo letadlo s igelitovým sáčkem. Na první pohled opravdu nic pozoruhodného - jenže šlo o výsledek vyšetřování údajné srážky s dronem, která naopak o pár týdnů dřív vzbudila velký rozruch.

 

"To, s čím se letadlo srazilo, nebyl dron," uvedl na tiskové konferenci po vyšetření incidentu ministr dopravy Robert Goodwil. "Informace o dronu pocházela z tweetu místní policie, další vyšetřování ale nic takového nepotvrdilo. Na letadle nebyly sebemenší stopy po srážce. Domníváme se, že nejspíš šlo o igelitový sáček nebo něco podobného."

Přesto se novináři ptali, jak budou letadla chráněna před drony řízenými teroristy. Ministr odpověděl: "Současná opatření jsou zcela dostačující. Pro teroristy je mnohem jednodušší a levnější zaútočit na letiště na zemi s kufrem plným výbušnin."

 

Válka s igelitovým sáčkem

Příběh začal 17. dubna, když se Airbus A320 patřící British Airways na cestě z Ženevy blížil k letišti Heathrow. Nad Richmond Park v jihozápadním Londýně ve výšce 1700 stop (přibližně 540 metrů, tedy vysoko nad povolenou hranicí dostupu bezpilotních prostředků ve Velké Británii) oznámil jeden z pilotů řídící věži, že stroj se srazil s dronem.

kvadro3

 

 

obr: Tenhle incident dron určitě nezavinil - stopy krve prozrazují ptáka. Srážky s opeřenci jsou přitom podstatně pravděpodobnější než srážky s běžně dostupnými drony

 

 

 

Ostraha letiště okamžitě zahájila vyšetřování a do světa se rozletěly zprávy o srážce letadla s dronem, úvahy o teroristech nebo lehkomyslných hazardérech, připomínaly se tresty za létání s drony v blízkosti letišť nebo v nepovolené výšce (ve Velké Británii to je 122 metrů a za porušení hrozí až 5 let vězení). Následovalo volání po ještě přísnějších pravidlech a tvrdších testech.

Média také při té příležitosti přinášela obsáhlé přehledy předešlých "blízkých setkání" letadel s drony (nikdy o srážce) v okolí Heathrow - nebo s něčím, co bylo za drony označeno. Například zpráva z 22. září 2015 mluví o "stříbrném dronu, který měl ve středu cosi podobného balónu", zpráva z 30. září téhož roku o "bezpilotní helikoptéře". Rozruch v mnohém připomínal někdejší horečky UFO - a stejně do ztracena i skončil. Zůstal po něm jen ještě silnější strach veřejnosti z dronů.

A ten stále sílí. Zatímco člověk, který si na louce pouští model letadla, se setká nanejvýš se shovívavou zvědavostí, s multikoptérou už musí počítat i s nějakým tím "mělo by se to zakázat". Ani výhrůžky střelbou nejsou výjimkou - v internetových diskusích pod články o dronech dokonce leckdy převažují. Přestože drony ještě nikoho nezabily (pochopitelně kromě vojenských, což je ovšem úplně jiná kategorie strojů). Titíž lidé se přitom nebojí myslivců a včel, kteří ročně způsobí řadu úmrtí - o řidičích ani nemluvě.

 

Daň ze zbytečného strachu

Nejběžnější obecná představa o útoku dronem je, že stroj naložený výbušninami nenápadně přiletí někam, kde je hodně lidí a tam exploduje. Laik sledující úžasné kousky kvadrokoptér na YouTube si ale neuvědomuje, že malé, obratné a tiché drony, které je předvádějí, mají nosnost v řádu dekagramů a dolet sotva stovky metrů.

Naproti tomu multikoptéry schopné unést profesionální kameru (a tedy řádově kilogramy výbušniny) stojí statisíce až miliony korun, jsou velké asi jako pračka - a ve vzduchu přibližně stejně nenápadné. Neumí je postavit každý, takže pachatelé by zanechali mnohem víc stop než organizátoři sebevražedných atentátů. Existují desítky nesrovnatelně levnějších a efektivnějších způsobů jak zabít co nejvíc lidí.

Stejné je to s hrozbou útoku na letadla. Stroj letící ve výšce 10 kilometrů rychlostí 900 km/h je pro jakýkoliv dron poháněný vrtulemi nedostupný. Ale i v okolí letiště by se operátor dronu musel strefit do ústí motoru nebo jiné zranitelné části. Vzhledem k vzájemné rychlosti obou strojů je to s běžně dostupnými multikoptérami nemožné.

 

droneweb

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

TIP:

Pokud se o drony zajímáte, nebo už nějaký máte, navštivte náš nový web Droneweb.cz. Najdete tu aktuality za světa dronů, recenze, návody, údaje o legislativě  a řadu dalších cenných informací

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

 

 

Zbývá jen možnost kombinace lidské hlouposti a nešťastné náhody, kdy nezodpovědný majitel hračky bude létat poblíž letiště - ale to je samozřejmě přísně zakázané. Pro ostrahu letišť by představoval přibližně stejný problém, jako maniaci, kteří se snažili oslňovat piloty laserovými ukazovátky - shodou okolností velmi často opět na Heathrow.

Rozšířená je také představa, že drony budou lidi špehovat. S jejich pomocí opravdu jde vyfotografovat sousedku u bazénu - ale to je také asi tak všechno. Limity jsou stejné jako u dopravy výbušnin: buď je stroj malý a nenápadný, ale ve vzduchu dlouho nevydrží (případný mikrofon navíc ohlušuje těsné sousedství motorů), nebo je tak velký a drahý, že se dá snadno nahradit mnohem efektivnějšími sledovacími prostředky.

Zdálo by se tedy, že strach z dronů (a vůbec snadné šíření fobií všeho druhu v dnešní společnosti) by mohl zajímat nanejvýš psychology a sociology - jenže má i další efekty. Podobně jako třeba v případě geopatogenních zón podnikavci nabízejí zaručené metody jak drony "sundat z oblohy" (včetně tak absurdních, jako nasazení dravců, nebo velkých dronů se sítěmi) a atmosféra strachu jim otevírá dveře i účty.

Úředníkům a politikům zase umožňuje vytvářet další místa a další fondy - a bez odporu vydávat předpisy, které rozvoj slibného oboru dusí. Například v ČR i pouhý zájemce pro použití multikoptéry pro vlastní potřebu zaplatí úřadům jen za správní poplatky 14 400 Kč (a to je jen část z řady dalších povinných plateb za certifikaci stroje, za povinné pojištění atd.). V neposlední řadě to také umožňuje už zavedeným subjektům provozujícím drony stěžovat nové konkurenci vstup do svého revíru.

 

Jan A. Novák

psáno pro časopis Ekonom

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Tutorial: by JoomlaShack