Novákoviny

Pro jedny životní styl až závislost, pro jiné zhoubný mor - v každém případě jeden z nejvýraznějších fenoménů posledního desetiletí. I české prezidentské volby ukázaly, že s Facebookem se musí počítat. V prvních dnech února uplynulo 9 let od chvíle, kdy se ze studentského nápadu změnil v realitu.

Když režisér David Fincher natočil film The Social Network o zakladateli Facebooku Marku Zuckerbergovi, živá předloha hlavního hrdiny n scénář zhodnotila slovy: "Z filmu to vypadá, že jsem síť založil jen proto, abych mohl balit holky. Oni prostě nedokáží pochopit, že někdo něco dělá jen pro radost z vymýšlení."

Věc, která Zuckerbergovi dělala radost, mu doslova explodovala pod rukama. V říjnu 2008 měl Facebook už 150 milionů uživatelů po celém světě, v říjnu lonského roku dosáhl jedné miliardy. A další stále přibývají.

"Narodil se nový internet," komentoval úspěch Facebooku časopis Fortune. "Už nespojuje lidi s webem, ale lidi s lidmi."

"Jestli se má někdo stát novým Billem Gatesem, pak Mark Zuckerberg k tomu má nejblíž," řekl pro časopis Rolling Stone bývalý předseda Harvardu Lawrence Summers.

"Větší voyeuři, než jsem si myslel"

Mark Elliot Zuckerberg se narodil 14. května 1984, jeho otec byl zubař, matka psychiatr, oba židovského původu. Spolužáci ze střední školy v Ardsley (New York) si ho pamatují, jako nevšedně nadaného studenta s mnoha zájmy od astronomie až po starověké jazyky. Jen tak mimochodem se mezi ně časem zařadily také počítače - a ty začaly pomalu převládat. V programování se stal Zuckerberg natolik dobrý, že dostal nabídku práce i od Microsoftu. Tehdy ještě dal přednost studiu na Harvardu, kde se v září 2002 zapsal na přednášky z psychologie a kybernetiky.

obr: Mark Zuckerberg

Záliba v programování Zuckerberga neopustila ani na koleji. V druhém ročníku napsal kod pro web, na kterém mohli studenti hrát svéráznou hru, při níž hodnotili obrázků svých spolužáků (a především spolužaček). Jmenovalo se to Facemash a i když do Facebooku měl tenhle web dost daleko, prvky sociální sítě už obsahoval.Úspěch byl obrovský a Mark si z toho vzal ponaučení: "Lidi jsou mnohem větší voyeuři, než bych si předtím dokázal představit," řekl o Facemash později.

Úspěch Facemash Zuckerbergovi nešel z hlavy a během ledna 2004 vymyslel systém, který nazval thefacebook. Na webovou adresu facebook.com ho umístil 4. února. Prvním posláním bylo umožnit vzájemné poznávání a komunikaci studentů na Harvardu. Jednou z inspirací mohly být studentské adresáře běžně provozované na mnoha amerických školách. Ten, který fungoval na Zuckerbergově předuniverzitní přípravce Phillip Exeter Academy se sice jmenoval The Photo Adress Book, studenti mu ale říkali The Facebook...

I Facebook měl nečekaný ohlas. Zpočátku byla sociální síť omezená jen na Harward, Zuckerberg společně se svými spolubydlícími na koleji Eduardo Saverinem, Dustinem Moskowitzem, Andrewem McCollumem a Chrisem Hughesem, ji ale rychle rozšiřovali. Už v březnu se zapojila také Yale a Stanford, krátce na to byly propojené všechny univerzity v USA a Kanadě.

Ruská spojka

V červnu 2004 Zuckerberg opustil Harvard a společně s Moskowitzem přesídlil do Palo Alto v Kalifornii. O rok později sehnali počáteční kapitál 200 000 dolarů a založili společnost pojmenovanou podle domény, na níž svou síť provozovali. V únoru 2006 Facebook začaly používat i komerční subjekty a od srpna se mohla připojovat veřejnost. V květnu 2012 společnost Facebook Inc. za velké pozornosti médií vstoupila na burzu. Dnes má přes 4 tisíce zaměstnanců a celková aktiva ve výši 6,3 miliardy dolarů.

Zatímco se do víru Facebooku denně vrhají tisíce nových uživatelů, mnozí komentátoři pořád ještě nevěří v komerční potenciál sociální sítě. Jiní varují před ztrátou soukromí a životem v náhražkové virtuální komunitě, stranou pozornosti ale kupodivu zůstávají některé zajímavé aspekty dnešní vlastnické struktury Facebook Inc. Jedním z významných podílníků je společnost Digital Sky Technologies s 10 procenty akcí, jejíž hlavní postavou je Rus Jurij Milner. Podle Financial Times se na organizaci transakce mezi Facebookem a DST osobně podílel ruský miliardář uzbeckého původu Alisher Usmanov, ocelářský oligarcha, předseda společnosti Gasprominvestholding ovládající plynařskou společnost Gasprom. Podle Financial Times má blízko ke kremelskému vládci a někdejšímu rozvětčíkovi Vladimiru Putinovi. Ve spojení se sítí nahlížející do soukromí více než miliardy lidí a téměř pravidelně obviňovanou z neoprávněného shromaždování osobních dat to vyvolává nepříjemné otazníky.

První ruská investice do Facebooku přišla v květnu 2009, kdy DST za 240 milionů dolarů získal podíl 1,6 procent. Už tehdy The New York Times upozornil, že DST chce dál skupovat akcie Facebooku rozptýlené mezi malými vlastníky, především mezi jeho současnými i bývalými zaměstnanci. To se také stalo. "Jejich nabídka byla: kupujeme všechno co máte," řekl agentuře Reuters jeden z oslovených.

Oficiální mluvčí DST Usmanovu osobní účast na transakci s Facebookem nepotvrdil. Časopis Forbes však tvrdí, že ji má "ze zdrojů blízkých DST".

Ať už je to jak chce, o Facebooku platí totéž co o ohni: je to dobrý sluha, ale zlý pán. Nabízí obrovské možnosti pro společenské aktivity i podnikání, kdo si ho ale pustí do soukromí, mohl by se dočkat nepříjemných překvapení.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

You have no rights to post comments