Novákoviny

Za otce moderního počítače bývá označován britský matematik Charles Babbage. Nechybí ale ani názor, že myšlenky mu dodala žena. A ne ledajaká. Dceru básníka lorda Byrona, vzdělanou a pohlednou komtesu Adu Lovelace mnozí bez nadsázky označují za prvního programátora

Narkomanka, matematička, gamblerka, počítačová vizionářka, neurotička, programátorka, hudebnice, básnířka - to všechno a mnoho dalšího byla Augusta Ada King hraběnka Lovelace. Není divu, že podle Betty Tooleové, autorky jejího životopisu, šlo o nejpitoresknější postavu celé počítačové historie. Ale nejen to.

"Osud Ady Lovelace mysticky resonuje s duchem naší digitální doby," tvrdí americký spisovatel Bruce Sterling, jeden ze zakladatelů kyberpunku. Nejspíš ho k tomu inspiroval i Adin následující výrok: "Počítače bude možné používat pro skládání hudby, grafickou a vědeckou práci". Dnes na tom není nic divného - jenže ona to publikovala roku 1843, kdy existovaly nanejvýš primitivní mechanické počítací strojky. Julesi Vernovi tehdy bylo 15 let a vědeckofantastické romány začal psát až o bezmála dvě desetiletí později. V žádném z nich se neobjevilo nic, co by se  podobalo počítači.

V nejlepší společnosti

Ada Lovelace se narodila 10. prosince 1815 a jejím otcem byl romantický básník lord Byron. Ada jej však nikdy neměla spatřit, protože její matka Annabela Millbanke s nevyrovnaným poetou vydržela sotva rok. Z obavy, že její dcera zdědila divokou povahu svého otce a ve snaze potlačit jakékoli básnické sklony, nechala Adu vzdělávat v matematice, která ji samotnou zajímala.

V té době, mohly ženy studovat pouze neformálně, a tak se Annabela postarala o to, aby se učiteli její dcery stali opravdu mimořádní lidé.

obr: Ada Lovelace - krásná a geniální. Jedna z nejpozoruhodnějších žen 19. století a přesto téměř zapomenutá.

Zejména dva z nich změnili její osud. William King, pozdější hrabě z Lovelace se s ní roku 1835 oženil. Mary Somerville byla svérázná literátka a vědkyně, která Adu seznámila s  řadou mimořádných osobností, mimo jiné i s Charlesem Babbagem.

Babbage (1791- 1871) by mohl sloužit jako pravzor  literárních potrhlých učenců: kromě počítání se věnoval biblickým zázrakům, zajímaly ho železniční stavby (z nich pak obzvlášť ho přitahovaly tunely), nesnášel pouliční hudebníky, takže sousedé mu je posílali pod okno. Počítal všechno, co mu padlo pod ruku - což ho údajně inspirovalo k povzdechu: "Kdyby tak Bůh dal a šlo tyto výpočty dělat s pomocí páry!" Tak se měl zrodit nápad na jeho první počítač, kterému říkal Difference Engine (Diferenční stroj).

Zájem vlády

Mechanicky kalkulátor navrhl už Leonardo da Vinci, nikdy jej ale nepostavil. Jednoduché mechanické kalkulačky se začaly objevovat v 17. a 18. století, Babbageho ctižádost ale směřovala mnohem výš. Chtěl postavit stroj, který by dokázal počítat složité výpočty vyžadující provádět řadu postupných nebo opakovaných kroků. To by  zrychlilo výpočetní práci, kterou tehdy prováděli lidé a odstranilo chyby, kterých se přitom nevyhnutelně dopouštěli.

Babbagemu se podařilo na vývoj a stavbu stroje získat prostředky od britské vlády, která ho chtěla uplatnit v dělostřelectvu a námořnictvu. Nejdříve pracoval na zařízení, kterému říkal Difference Engine (Diferenční stroj), ale aniž by jej dokončil, rozhodl se pro dokonalejší model nazvaný Analytical Machine (Analytický stroj). Tehdy s ním vláda ztratila trpělivost a zastavila dotace - údajně jí Babbage do té doby stál tolik, co dvě bitevní lodě.

obr: Charles Babbage, podivín, který vymyslel základní strukturu počítačů. Ada pro něj psala programy a spolupracovala na konstrukci jeho stroje. 

Vynálezce přesto navrhl něco, co mělo základní prvky moderního počítače. Jen s těmi rozdíly, že procesoru říkal mlýn a paměti sklad, a že logické úkony neprováděly elektrony v polovodičových prvcích, ale pohyb ozubených kol. Především jej ale šlo programovat pomocí děrných štítků. Právě při tom se nejvíc uplatnila Ada Lovelace. Konkrétní podíl její práce na Babbageho vynálezu je ale stále předmětem dohadů.

První programátorka

Ada poznala Babbageho zřejmě už roku 1834, kdy údajně navštívila jednu z jeho přednášek. Dlouho si jen psali a teprve o deset let později ji vynálezce vyzval, aby do angličtiny přeložila francouzský zápis jeho diskuse s italskými matematiky. Udělala ale ještě něco navíc: opatřila jej vlastními poznámkami, které byly třikrát delší než původní text. Babbage při jejich čtení s údivem zjistil, že dokonale pochopila podstatu Analytického stroje a v mnohém jeho myšlenky i předběhla. Tak začala jejich několikaletá intenzívní spolupráce, která skončila až její předčasnou smrtí.

Dnes se považuje za jisté, že Ada pro Analytický stroj vymýšlela metody  programování a že napsala program pro výpočet tzv. Bernoulliho čísel. Nepochybně je tedy prvním člověkem, který kdy vytvořil počítačový program. Tento její skutek však došel ocenění až roku 1979, kdy po ní byl pojmenován pokročilý programovací jazyk Ada používaný v armádě USA.

Adal Lovelace také stojí za vynálezem větvení programu a využití podprogramů, což jsou metody, které se používají stále. Někteří autoři ale věří, že se podílela přímo na konstrukci Analytického stroje.

obr: Babbageův Diference Engine

Připisována je jí především metoda výměny pracovních válců, nelze ale vyloučit, že je autorkou i dalších prvků stroje. Z jejích textů je přinejmenším zřejmé, že chápala podstatu počítačové techniky a možnosti využití počítačů mnohem lépe než sám Babbage.

Její nadšení pro konstrukci revolučního vynálezu se ale projevovalo i jinak. Sháněla pro Babbageho peníze (jedním ze štědrých sponzorů Analytického stroje byl Adin manžel), starala se o finanční hospodaření "vývojářského týmu" a snažila se popularizovat jejich práci.

Dcera lorda Byrona ovšem nebyla a ani nemohla být jednoduchý člověk. Kromě  literárních vloh po otci zdědila i nevyrovnanou a přecitlivělou povahu. Od dětství trpěla chorobami, které se projevily poruchami vidění  a ochrnutím - dnes se má za to, že šlo o projevy těžkých neuróz. Tehdejší léčba spočívala v podávání alkoholu a opiátů, a tak se  z Ady  stala narkomanka.

Předmětem sporů je i její nezřízená sázkařská vášeň. Podle některých pramenů gamblerství pochytila od manžela, který byl milovníkem koňských dostihů. Nechybí ale ani tvrzení, že tak chtěla vydělat na další vývoj Analytického stroje - nebo naopak, že jej s Babbagem stavěli především proto, aby vyhrávali v hazardních hrách.

Posmrtná sláva

Ada Lovelace zemřela na rakovinu dělohy 27. listopadu 1852 - ve stejném věku jako její otec. Přála si být pohřbena vedle něj, přestože se nikdy nesetkali. Tím současně skončil i první pokus o sestrojení moderního počítače.

Babbage zbavený Adiny pomoci i finančních zdrojů se stáhl do ústraní a upadl v zapomenutí. Postavil ještě alespoň zjednodušenou verzi Diferenčního stroje (Diference Engine II), ale nikoho to nezajímalo.

obr: Ada Lovelace na fotografii z roku 1850, dva roky před smrtí

Kromě několika knih na jiná témata (včetně ekonomiky a organizace pracovního procesu) po něm zůstala jen hromada dílů nedokončených počítačů, plány Analytického stroje - a především Adiny články, které tento revoluční výtvor dokázaly přiblížit obyčejným smrtelníkům.

Možná i díky ní proto myšlenka tak docela nezapadla. Už Babbageho syn Henry se pokusil ze zbytků po otci sestavit dochované díly Analytického stroje. Dal sice dohromady jen část mlýna-procesoru bez paměti a dalších prvků, ta však byla funkční. Skutečný zájem o Babbageho však nastal až v polovině 20. století, kdy se začaly rodit první moderní počítače. Kompletní repliku Diferenčního stroje se podařilo zhotovit až roku 1991 - a bezchybně pracovala. Už dřív také skupina nadšenců dokázala, že i zjednodušená verze Analytického stroje je plně funkční. Na plnohodnotnou podobu obsahující desetitisíce součástek si ale dodnes nikdo netroufl.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářsjké noviny / Víkend

You have no rights to post comments