Novákoviny

Máloco určuje podobu dnešního světa tak jako automobil. V úterý 29. ledna uplynulo 127 let od chvíle, kdy na něj německý vynálezce Karl Benz získal patent. O komerční úspěch se ale musela postarat jeho žena Bertha, která s prototypem podnikla průkopnickou cestou. Teprve díky její odvážné stokilometrové jízdě začal svět brát automobil vážně.

Málokdo ví, že první automobil vznikl už v 18. století - a opravdu jezdil. Roku 1770 předvedl francouzský vynálezce Nicolas Cugnot dva a půltunové parou poháněné monstrum určené pro přepravu těžkých děl. Způsobil s ním také první dopravní nehodu, když pobořil hřbitovní zed, protože jeho vůz měl trochu nedořešené řízení. Později se ukázalo, že parní stroj se na silnice moc nehodí a automobil musel čekat více než jedno století na nějaký lehčí a lépe regulovatelný motor.

"S ní vše dostalo křídla"

Když se vynálezce automobilu 25. listopadu 1844 narodil, jmenoval se nějaký čas Vaillant, protože strojvůdce Johann Benz si jeho matku Josephine Vaillant vzal teprve o rok později. Ještě ke všemu si Johann otcovství moc neužil - sotva uplynul další rok, zahynul při železničním neštěstí. Teprve tehdy malého Karla na jeho počest přejmenovali na Benze.

obr: Bertha Benz. Do Benzova vynalézání vnasla praktického ducha a postarala se i o reklamu. "S ní všechno dostalo křídla a stalo se skutečností," napsal Carl Benz

Navzdory tragédii si syn zamiloval lokomotivy a samohyby vůbec. Navíc mu Josephina umožnila získat dobré vzdělání, které završil inženýrským studiem na prestižní Universität Karsruhe.

Myšlenkou sestrojit vůz poháněný spalovacím motorem se Benz údajně začal zabývat už jako student a vášnivý cyklista, nejdřív ale bylo nutné se něčím živit. Roku 1871 společně s jakýmsi Augustem Ritterem v Manhaimu založil mechanickou dílnu, podniku se ale moc nedařilo.

Zatímco Benz dával před podnikáním přednost vynalézání, Ritter dělal dluhy. Do hry proto vstoupila Karlova energická snoubenka Bertha Ringer (1849-1944), která vykoupila Ritterův podíl, zaplatila dluhy - a v červenci 1872 se stala paní Benzovou.

Bertha (na rozdíl od mnoha jiných manželek) nepokládala manželovo vynalézání za ztracený čas. Naopak usoudila, že podniku by mohly úspěšné patenty pomoct se odrazit ode dna. Karl tak získal větší prostor pro své konstruktérské aktivity.

Později o své ženě napsal: "S ní vše, co až dosud bylo pouhým snem, dostalo okamžitě křídla a stalo se skutečností".

Od páry k benzínu

Devatenácté století se nenazývá stoletím páry pro nic za nic: parní stroj úplně změnil tvář světa. Jenže byl těžký, málo účinný, vyžadoval velké zásoby paliva i vody a neustálou obsluhu. V továrnách - a s přimhouřením oka i na lokomotivách - to ještě šlo, pro pohon něčeho menšího se ale nehodil. Elektrický motor sice vypadal nadějně, jenže nebyly k dispozici lehké zdroje napětí. Nejsou ostatně dodnes.

obr: Carl Benz (uprostřed za volantem) s rodinou a spolupracovníky na jednom ze svých prvních automobilů

V druhé polovině století se proto vynálezci zaměřili na vývoj spalovacího motoru, který by se obešel bez ztrátového převodu energie prostřednictvím ohřívané vody. Princip byl od počátku jasný: půjde o výbušný motor, kdy na píst už netlačí vodní pára, ale exploze paliva přímo ve válci.

Mnohem méně jasno ale bylo v tom, jaké palivo by to mělo být. Nechyběly ani fantastické patenty, v nichž motor poháněl střelný prach. Vznikla i řada plznových motorů - první patent podal už roku 1786 Phillipe Lebon, první fungující samohyb na tomto principu postavil roku 1807 Isaac de Rivaz. Plynové motory také postupně dostaly všechny základní prvky motorů benzínových: elektrické zapalování, podobu dvoutaktu i čtyřtaktu. Jenže plyn měl stejné nectnosti jako elektřina: nešlo ho účinně skladovat.

Zájem se proto postupně přenesl na hořlavé kapaliny získávané destilací ropy - petrolej a především benzin. Jejich vývojem se od konce 70. let zabývali němečtí vynálezci Wilhelm Maybach (1846-1929) a Gotlieb Daimler (1834-1900). Právě ti roku 1885 zkonstruovali první karburátor, jednoduché zařízení, které umí z benzinu udělat plyn. Nezahálel ani Carl Benz, který už roku 1879 získal patent na vlastní dvoutaktní benzinový motor. Maybach a Daimler tou dobou postavili motorové kolo, Benz ale mířil výš: chtěl zkonstruovat skutečný prakticky použitelný motorový vůz.

Báječná žena na rachotícím stroji

Benzův první automobil spatřil světlo světa koncem roku 1885. Byla to vlastně jen tříkolka, ale - na rozdíl od tehdejších pokusů motorizovat koňský kočár - od počátku konstruovaná s ohledem na to, že ji bude pohánět benzinový motor. A tak se v ní poprvé objevila celá řada prvků, které mají automobily dodnes: regulace rychlosti plynovou přípustí, zapalovací svíčka, akumulátor, spojka, řazení rychlostí, nebo chladič. Karl Benz si proto nechal vůz patentovat - a patent nese datum 29. ledna 1886. Před 127 lety se tedy narodil první skutečný automobil.

obr: S nevyzkoušeným prototypem podnikla Bertha odvážnou stokilometrovou testovací jízdu. Po cestě sama prováděla opravy a vymýšlela vylepšení stroje. Záběr z filmu o Carlu Benzovi a jeho ženě

Krátké předváděcí jízdy ale na publikum neudělaly velký dojem. Benz byl vynálezce, marketing ho nezajímal, a tak usoudil, že stačí, když bude stroj dál vylepšovat. Moc nechybělo, aby se jeho vůz přiřadil k dlouhé řadě zajímavých a přesto zapomenutých vynálezů.

Do věci se opět musela vložit paní Bertha. Aniž by manželovi něco řekla, 5. srpna 1888 vzala své dva syny, naložila je na sedátko tříkolky a vyrazila s nevyzkoušeným vozem z Mannheimu ke své matce do 106 kilometrů vzdáleného Pforzheimu. Že neumí řídit, neřešila - to tehdy neuměl nikdo. Horší to bylo s palivem, protože benzínová čerpadla u silnic nestála. Bertha proto pohonné hmoty cestou nakupovala u lékárníků. Do Pforzheimu dorazila téhož dne večer - a pro případ, že by se manžel sháněl po autu či dětech, mu poslala telegram. Druhý den se stejným způsobem po trochu jiné trase (přes Heidelberg) dopravila zpět.

Berthina výprava byla vůbec první jízdou automobilem hodnou toho označení, protože předtím pokusné prototypy urazily jen velmi krátké vzdálenosti. Prvním řidičem světa tak vlastně byla žena. Praktická Bertha také ještě během jízdy přišla na některá významná vylepšení vozu a u vesnických kovářů je hned nechávala realizovat.

Roku 2008 byla trasa, kterou ujela, pojmenována Bertha Benz Memorial Route a začleněna mezi tématické turistické stezky evropského průmyslového dědictví. Před lékárnou ve Wieslochu, kde si onoho dne koupila benzin, dnes stojí monument připomínající, že tady byla první čerpací stanice na světě.

Berthina památka ale míří i do budoucnosti automobilismu: od roku 2011 se na její trase koná Bertha Benz Challenge - závod vozů s alternativními druhy pohonu. Má ukázat, že vynález Karla Benze přežije i palivo, které nese jeho jméno a jehož zdroje se tenčí.

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

You have no rights to post comments