Novákoviny

Americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla je jednou z největších postav historie elektrotechniky. Překonal Thomase Edisona, předešel Rentgena i Marconiho, jeho vynálezy úplně změnily svět - a přesto pak byl pohřben v zampomění. Mnohé z jeho aktivit dodnes představují záhadu. Patří mezi ně i údajná komunikace s mimozemšťany.

 

V roce 1891 Tesla získal občanství USA a na Páté avenue v New Yorku si vybudoval dobře zařízenou laboratoř. Ta v roce 1895 za nevyjasněných okolností shořela a v jejích troskách zůstala převážná část jeho přístrojů i dokumentace. Bohatí sponzoři však Teslu neopustili, navíc v té době měl dost peněz ze svých patentů, které odkoupil podnikatel George Westinghouse. Záhy se tedy začal věnovat ještě velkorysejším projektům.

 

 

Pán blesků

V květnu Tesla 1899 přesunul své aktivity do hor poblíž Colorado Springs. Tady uprostřed pusté náhorní planiny, v nadmořské výšce bezmála dvou tisíc metrů začal budovat komplex, kterému dominovala vysoká věž s velkou mosaznou koulí na špici.

Podle některých autorů nemusí být náhoda, že lokalita ležící v nadmořské výšce převyšující českou nejvyšší horu Sněžku se vyznačuje výraznou geomagnetickou anomálií.

 

obr: Teslova pokusná stanice v Colorado Springs. Efekty, které doprovázely její provoz, vyvolávaly mezi okolním obyvatelstvem posvátnou hrůzu

 

 

Dnes v Colorado Springs sídlí nejen mnohé firmy z oblasti hi-tech podnikání, ale také řídící centrum satelitního navigačního systému GPS a velitelství kosmické obrany NORAD. Mnozí věří, že zdejší aktivity armády mají něco společného i s mysteriózním projektem HAARP.

Po příchodu do Colorado Springs Tesla tvrdil, že jeho cílem je uskutečnit vysílání na Světovou výstavu v Paříži. Vše ale naznačuje, že brzy tu jeho pozornost upoutalo něco úplně jiného. Když vysílač pracoval, objevovaly se na hromosvodech budov v okruhu desítek kilometrů blesky a ohnivé oblouky.

Elektřina sršela z hran a hrotů všech kovových předmětů a na prérii se plašili koně, protože mezi konci jejich podkov přeskakovaly jiskry. Drobné blesky se objevovaly i ve šlépějích chodců a lidé se brzy naučili obcházet stanici v uctivé vzdálenosti. Ale vytrvalému ohlušujícímu hřmění, které se nad věží ozývalo, stejně neunikli - bylo jej slyšet na vzdálenost mnoha kilometrů.

- - - - - - - - - - - -

UPOZORNĚNÍ:

Text je ukázkou z knihy Tunguzský meteorit - záhada na víc než jedno století.  Víc informací o ní najdete zde. V knihkupectvích už asi nebude, lze ji ale ještě objednat na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

- - - - - - - - - - - -

 

Za nocí ožívalo nebe nad pustou náhorní planinou barevnými elektrickými obrazci připomínajícími polární záři protkanou ohňostroji jisker a blesků. Jednoho dne odkudsi přiletělo velké hejno motýlů a vytvořilo nad anténou divoce rotující vír...

Asi nikdy se už nedozvíme, co všechno vlastně Tesla v coloradské pustině doopravdy dělal.

 

 

Ve spojení s vesmírem

Jenom malým nahlédnutím do té méně veřejné části činnosti stanice by mohlo být i Teslovo prohlášení, že zachytil šifrované zprávy pocházející z kosmu. "Pokud se Mars pokoušel dostat do spojení se Zemí, pak by to Země měla vědět, " řekl prý novinářům. "Budeme moci vysílat signály na Mars a Venuši, a také je odtamtud přijímat," dodal. Nikdy si nepotrpěl na halasnou reklamu a jestliže toto řekl, pak za několika lakonickými větami byl přinejmenším konkrétní záměr. K této myšlence se pak po celý život vracel.

 

obr: Nikola Tesla. Tvrdil o sobě, že vidí ve tmě, slabé zvuky slyšel přes několik zdí, i složitý stroj si dokázal představit bez nákresu. Na své okolí působil dojmem, že přišel z jiného světa...

 

 

"Nikdy nezapomenu, jak na mě zapůsobilo, když jsem při pokusech zaznamenal pokus o navázání kontaktu. I když jsem jejich vzkaz nerozluštil, věřím, že to nebyla náhoda. Sílí ve mě vzrušující pocit, že jsem byl první, kdo slyšel pozdrav jedné planety druhé planetě."

A ještě roku 1931 při oslavě svých pětasedmdesátých narozenin řekl: "Nic není důležitější než meziplanetární komunikace. Jsem si jistý, že přijde den, kdy se setkáme s bytostmi z vesmíru, které pracují, trpí a bojují jako my a že to bude mít ohromující vliv na celou civilizaci."

Ohledně vlastní podoby signálů už Tesla tak výřečný nebyl. Naznačoval že snad šlo o aritmetické řady, které byly zřetelně odlišitelné od ostatních šumů přírodního původu. Není také jasné, jakou aparaturou vynálezce tyto signály přijímal, neznáme tedy vlastně ani jejich přesnou fyzikální podstatu. Většina autorů soudí, že šlo o běžné elektromagnetické vlny a že Tesla přijímal jen obyčejné vlnění produkované Sluncem, Jupiterem nebo jinými kosmickými zdroji.

 

obr: Nikola Tesla ve své laboratoři

 

 

Zrovna tak ale nejde vyloučit, že podstata signálů byla úplně jiná - stejně jako se lišily mnohé Teslovy přístroje od dnešní techniky. Vynálezce se často nechával slyšet, že jeho způsob bezdrátového přenosu není totožný s Hertzovými vlnami, jaké se používají při běžném vysílání. (Mimochodem, zrovna tak se distancoval od Hertze a nevěřil ani na Einsteina a jeho relativitu).

Ve spekulativní literatuře se dokonce objevují tvrzení o zařízení zvaném Teslascope, které vynálezce zkonstruoval právě pro meziplanetární komunikaci. Důkazy ale chybí.

Nechybí ani názory, že vynálezce zachytil umělé signály pozemského původu. Měl snad tehdy konkurenta, který - na rozdíl od něj - z nějakého důvodu pracoval tajně?

Nikola Tesla opustil Colorado Springs 7. ledna 1900. Ověřil si co potřeboval a tak z pustiny zamířil zpět do New Yorku, města plného potencionálních mecenášů. Města ze kterého se dá dobýt svět. Stanice v Colorado Springs byla vzápětí zbourána, stroje rozprodány aby se uhradily dluhy. Zůstaly jen tisíce listů Teslových deníků, ve kterých se ale vyznal jen on sám.

Jan A. Novák

obr: Svět Teslových vynálezů na dobové ilustraci. Byl záhadný už pro jeho současníky - a zůstal v mnoha ohledech záhadný dodnes

 

 

 

You have no rights to post comments