Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Tahanice o nobelovy ceny

nob2010-1

Každoročně touto dobou dostávají fyzikové, lékaři, chemici, literáti a bojovníci za mír nejprestižnější ocenění: Nobelovy ceny. Ale i komise, které je udělují, jsou jen lidským výtvorem, a tedy rozhodně ne neomylné. Výtek k výběrů laureátů je téměř nekonečná řada, sem se nám vešly jen některé.

 

"Nobelova cena, to je vlastně taková hra, která se hraje v prvním patře někdejší zemědělské burzy, kde dnes náhodou sídlí švédská akademie," tvrdí švédský novinář Jonas  Thente. "Za některé oceněné se tu lobuje i desítky let - a když víte, kdo za koho hraje a jak si zrovna stojí, můžete úspěšně tipovat výsledky." List The Independent zase historii udělování Nobelových cen popsal jako "sto let sporných rozhodnutí".

Platí to zejména o laureátech cen za mír a za literaturu - ale i řada sporů kolem výběru v oblasti přírodních věd je předlouhá.

 

Otcové "paprsků X"

Cílem útoků byl už Conrad Röntgen, první oceněný za fyziku z roku 1901. Záhadnými paprsky procházejícími předměty i živou tkání se tehdy zabývala celá řada dalších vědců, včetně Nikoly Tesly, Philipa Lennarda, Johanna Hittorfa a jiných. Byl mezi nimi také profesor pražské univerzity Ivan Pulyui. Nejasnosti kolem objevu "parpsků X" ještě prohloubil sám Röntgen, když nechal zničit veškerou dokumentaci a korespondenci týkající se svého objevu. Zejména bratislavský rodák německé národnosti Philip Lenard pak Röngenovu prioritu vytrvale zpochybňoval - i přesto, že sám dostal Nobelovu cenu za jiný objev o 4 roky později.

nobprz1

 

obr:  Conrad Röngen ve své laboratoři (dobová kresba)

 

Naproti tomu Nikola Tesla své nesporné zásluhy na vynálezu rentgenu nijak zvlášť nezdůrazňoval a nějaký čas se zdálo, že Nobelova cena mu je celkem lhostejná. Roku 1909 se ale laureátem za fyziku stal Guglielmo Marconi, s nímž se Tesla soudil o autorství vynálezů umožňujících bezdrátové spojení. Teprve mnohem později daly soudy po právu za pravdu Teslovi - pro svět už ale zůstal otcem bezdrátové komunikace Marconi. Teslova trpělivost s děním kolem Nobelových cen přetekla roku 1915, když se o ní měl dělit se svým rivalem Thomasem Edisonem. Prostě ji odmítl a jednomu ze svých přátel o tom napsal: "Za tisíc let budou tisíce laureátů Nobelových cen - ale s mým jménem jsou spojeny čtyři tucty vynálezů. To je skutečné a trvalé vyznamenání, které neudílí hrstka omylných mužů, ale celý svět."

Zatím poslední boj o Nobelovu cenu za fyziku vypukl roku 2008. Tehdy ji získal Američan japonského původu Joičiro Nambu a Japonci Makoto Komajaši a Tošihode Masakawa, jejichž výzkumná práce se týká takzvaného spontánního zhroucení symetrie u elementárních částic. Vysvětluje mimo jiné, proč je v našem vesmíru mnohem víc hmoty než antihmoty a proč tedy už v raných fázích jeho existence nedošlo k anihilaci všech existujících částic. Proti tomu ale protestují někteří italští vědci, podle nichž k tomuto objevu došlo v Itálii. Sergio Bertolucci, tehdejší ředitel výzkumu Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) uvedl, že myšlenky, za které byla udělena Nobelovou cena za rok 2008, ve skutečnosti dávno předtím formuloval italský fyzik Nicola Cabibbo (1935-2010). Prezident Italského ústavu jaderné fyziky Roberto Petronzio, tvrdí, že zásluhou Kobajašiho a Masukawy je jen to, že zevšeobecnili ústřední myšlenku, jejímž otcem je Cabibbo.

 

Postrach komárů a tance včel

Přímo klasickou ukázkou nekončící tahanice kolem Nobelovy ceny je případ DDT. Cenu za chemii týkající se objevu tohoto insekticidu dostal švýcarský chemik Paul Hermann Müller (1899-1965) v roce 1948, protože se zdálo, že umožní vyhubení hmyzích přenašečů malárie a tím i k vymýcení této metly tropických krajin. Během druhé světové války se látka na bázi organofosfátů začala používat masově a výsledky se zdály být skvělé. Odhaduje se, že v letech 1940 až 1973 byly aplikovány asi 2 miliony tun této látky.

nobprz2

 

obr:  Švýcarský chemik Paul Hermann Müller, dostal Nobelovu cenu za objev insekticidu DDT

 

Jenže pak se ukázalo, že DDT se také hromadí v biosféře a možná má i nebezpečné vedlejší účinky. Roku 1962 vydala americká bioložka Rachel Carsonová knihu Silent Spring (Mlčící jaro), v níž upozornila na negativní vlastnosti DDT. Vyvolala tím vznik ekologického hnutí, kterému se během 70. let podařilo prosadit zákaz používání ve vyspělých zemích. I tak asi zůstalo DDT v přírodě víc než je zdrávo - a malárie navrch. O Paulu Müllerovi a jeho ceně se od té doby většinou mluvilo spíš s rozpaky.

Případ DDT ale přesto možná není uzavřený. Zatímco na jedné straně přibývají studie o škodlivosti i pro vyšší organismy než jen hmyz (například negativní důsledky na hormonální systém savců, nebo na inteligenci dětí), na druhé straně zástupci rozvojového světa volají po jeho návratu. Poukazují na to, že po zákazech znovu prokazatelně dramaticky stoupla úmrtnost na malárii, zatímco domněnky o vlivu DDT na vznik rakoviny nebo oslabení imunity se nepotvrdily - a o trochu méně inteligentní děti jim nevadí. Vše nasvědčuje tomu, že boj o Nobelovi cenu z roku 1948 potrvá, přestože její nositel už dávno nežije.

Problémy kolem Nobelových cen se nevyhýbají ani ocenění za medicínu a fyziologii. Roku 1973 ji získal známý etolog Konrad Lorenz spolu s Nikolaasem Tinbergenem a Karlem von Frischem za studium sociálního chování hmyzu. Mimo jiné při tom popsali i takzvané tance včel, kterými se údajně v úlu informují o poloze potravy. Už tehdy jiní badatelé napadli použitou metodiku. Pozdější práce, při nichž vědci sledovali včely radarem, ukázaly, že místo s nejlepším nektarem hmyz nerozezná podle tanečních kreací dělnice, ale zřejmě podle jejího pachu.

 

Umět se správně narodit

Asi nejzávažnější obvinění v souvislosti s Nobelovou cenou padlo roku 2008, kdy ji v oboru medicína a fyziologie získali Harald zur Hausen, Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier. První oceněný zjistil, že rakovinu děložního čípku způsobují papilomaviry, což mimo jiné otevřelo cestu k léčbě. Francoise Barré-Sinoussiová a Luc Montagnier před čtvrt stoletím jako první izolovali virus AIDS. Harald zur Hausen pak ale upadl do podezření, že jeho ocenění protlačila farmaceutická firma AstraZeneca, pro níž se vakcíny proti papiolomaviru staly zlatým dolem.

nobprz3

 

obr: Americký voják aplikuje DDT v okupovaném Německu po skončení druhé světové války

 

K Nobelovým cenám jsou i zásadní systémové připomínky. Zatímco v oblasti literatury a boje za mír jsou upřednostňování kandidáti z rozvojových zemí, v přírodních vědách je tomu přesně naopak - kdo se nenarodil nebo aspoň nebádal ve vyspělém světě, má obvykle smůlu. Za časů železné opony na to doplatil i český biolog Milan Hašek. Ten udělal zásadní objevy týkající se imunity, mohl však jen z dálky přihlížet, jak jím zasazené ovoce ve Stockholmu sklízeli jiní. Ze stejného důvodu roku 1998 protestovali indičtí lékaři proti udělení ceny americkým farmakologům. Letos možná měl stejnou smůlu chemik a virolog Antonín Holý, kterého některá média označovala za horkého kandidáta.

Jiným na Nobelových cenách vadí, že se nedostává na vesmír a kosmonautiku, přestože právě odtud v posledních desetiletích přicházejí ty nejzásadnější objevy. Další by dali přednost matematice nebo informatice, která v posledních desetiletích zcela změnila svět. Některým se zase nelíbí vysoký podíl cen udělených za objevy v oblasti nukleární fyziky a chemie, jejichž příspěvek k míru a blahu lidstva považují za problematický.

Kritikové si ovšem neuvědomují, čím Nobelovy ceny jsou doopravdy: jde o vůli bohatého podnikatele vyjádřenou v závěti, kterou nelze měnit. A rozhoduje o nich skupina smrtelníků, přičemž kritéria jsou možná stejně subjektivní a neuchopitelná, jako v krasobruslařských soutěžích nebo volbách královen krásy. Přesto je jejich udělování mnohem víc - jde o výraz úcty k hodnotám, na nichž stojí celá naše civilizace: k vědě, poznání, umění a humanitě. V tom je jejich základní smysl.

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny - Víkend

nobprz4

obr: Ceremonie udělování nobelových cen probíhá ve Stockholmu každoročně vždy v prosinci. Laureáti jsou ale vyhlašováni už v říjnu

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla 1.5 Template: by JoomlaShack