Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Nobelovy ceny za medicínu se týkají imunity

nobmed1

Nejlepší léčba je taková, při níž si organismus pomůže sám. Právě k ní mohou otevřít cestu vědecké práce oceněné Nobelovou cenou za medicínu. Dostali ji Američan Bruce Beutler, Francouz Jules Hoffmann a Kanaďan Ralph Steinman. Jejich výzkum se týkal obranných schopností těla proti mikroorganismům i nádorům.

Zatímco žijeme normální život, v našem těle zuří neustálá válka. Z vnějšího prostředí sem pronikají nepřátelské mikroorganismy, uvnitř se rodí vzpurné buňky, které se vymkly kontrole. Fronta nekonečné bitvy s těmito nepřáteli má dvě zákopové linie. Na první imunitní systém spustí zánět, který vetřelcům nedovolí dostat se dál. A pokud to selže, v druhé linii nastoupí do boje buňky, kterým se říká zabíječi. Nechybí ani zpravodajská služba, které po úspěšné bitvě vyhodnotí její průběh a zapamatuje si vetřelce aby příště zvolila vhodnou taktiku.

Pokud všechno proběhne dobře a zvítězí „naši“, nejspíš se o válce ani nedovíme. Problém ale nastane, když jsou obě linie prolomeny. Mohou tomu zabránit nové metody léčby, které nejsou založené na chemii a chirurgii, ale na posilování obranných schopností organismu. To ale nejde bez dokonalého poznání mechanismů imunitního systému těla. Právě toho se týkaly vědecké práce, které  nobelovský výbor Karolinska Institutet letos ocenil nejprestižnější vědeckou cenou.

nobmed2

 

obr: Nobelova cena za medicínu a fyziologii 2011: Bruce Beutler, Jules Hofmann a Ralph Steinman (na fotografii zleva do prava). Všichni tři se věnovali výzkumu imunity

 

 

„Letošní laureáti Nobelovy ceny revolučním způsobem rozšířili znalosti imunitního systému tím, že odhalili klíčové mechanismy, které ho spouštějí,“ praví se ve zdůvodnění výběru.

 

Šokované octomilky

Jules Hofmann se narodil roku 1941 v Lucembursku, později se odstěhoval do Francie, kde dostal občanství. Vystudoval biologii a chemii na univerzitě ve Štrasburku, další vzdělání získal na Philips-Universitat v německém Marburgu. Už od 60. let se zabývá výzkumem imunity v největší francouzské vědecké instituci CNRS (Centre national de la recherche scientifique), od roku 2007 je prezidentem francouzské Akademie věd.

nobmed4

Svůj klíčový objev Hofmann udělal v 90. letech, kdy se zabýval výzkumem genetických mechanismů imunity u octomilek (drobných ovocných mušek používaných při genetickém výzkumu pro jejich rychlé množení a genovou proměnlivost). Hofmann při této práci identifikoval geny, jejichž chybná funkce vypíná obranné mechanismy při průniku mikroorganismů z vnějšího prostředí.

 

obr: Jules Hofmann zkoumal genetické mechanismy, které spouštějí imunitní reakce na banánových muškách (Drosophylla melanogaster)

 

Dalším oceněným je Bruce Beutler ze Scrippsova institutu v kalifornské La Jolla. Narodil se roku 1957 v Chicagu, vystudoval University of Kalifornia v San Diegu a University of Chicago. O biologii se zajímal už od dětství a první experimenty prováděl v domácí laboratoři svého otce. Později se zaměřil především na genetické faktory imunity organismů – byl například první, kdo u myší izoloval látku zvanou TNF, která má vliv na růst nádorů, na Alzheimerovu chorobu  a další závažná onemocnění. Svými pokusy také naznačil, jak by šlo TNF využít při léčbě.

V 80. letech se Beutler zabýval výzkumem účinků látky ze skupiny LPS (lipopolysacharidy) způsobující přehnanou imunitní reakci známou jako septický šok, která znamená pro postižený organismus ohrožení života.  Zjistil přitom, že na průběh šoku mají u octomilek vliv stejné geny, jakými se zabýval Hofmann. Výsledky jejich dvou prací pak ukázaly nový směr ve výzkumu imunity.

Třetí laureát zemřel v pátek

Podle pravidel Nobelovy nadace se ceny neudělují posmrtně, třetí z letošních laureátů však představuje výjimku. Ralph Steinman zemřel na rakovinu slinivky v pátek, kdy již bylo rozhodnuto – smrt ale nerespektuje ani nobelovský výbor.

nobmed3

 

obr: Bruce Steinman zemřel krátce před vyhlášením výsledků - a bude tak jediným posmrtným laureátem Nobelovy ceny. Převezme ji za něj jeho rodina.

 

Steinman narozený roku 1943 cenu dostal za objev tzv. dendritických buněk, který učinil roku 1973. V dalších pokusech pak prokázal, že tyto buňky hrají významnou roli při aktivaci obranných mechanismů organismu.

Objevy, které byly letos poctěny Nobelovou cenou za medicínu a fyziologii nepředstavují jen nový výzkumný směr v mapování imunity, ale především šanci na zcela nové a mnohem šetrnější postupy léčby infekcí, zánětů i rakoviny. Ve zdůvodnění výběru laureátů o tom nobelovský výbor říká: „Oceněné výzkumy umožňují vývoj nových metod prevence a léčby zánětů a léčbu chorob, například vznik nových vakcín a stimulaci organismu k účinnějšímu boji proti nádorům. Dovolí nám také pochopit, proč imunitní systém někdy ničí vlastní organismus.“

 

Jan A. Novák

Psáno pro Hospodářské noviny

 

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack