GoPro: Příběh adrenalinové revoluce
- Kategorie: Foto a Video
- Vytvořeno 5. 12. 2015 10:37
Když se v mobilech objevily kamery, na éru natáčení všeho a všemi bylo zaděláno - ale ještě ne docela. Velkou mediální revoluci dovršila až kamera GoPro, která se dostane i tam, kde mobil nepřežije. Civilizace posedlá adrenalinem od té doby žije záběry, jaké si ještě před deseti lety nedovedl nikdo ani představit.
Červen 2013, Vltava se v Praze zase jednou chystá vystoupit z břehů. U Novotného lávky zahraniční turista přelezl protipovodňové bariéry a začal k hladině vzduté vody spouštět cosi na duralové tyči. To cosi byla miniaturní odolná kamera GoPro. Policisty, kteří se jej snažili z nebezpečného místa dostat, vůbec nevnímal. Protože GoPro není kamera, GoPro je droga - a policista je asi tak to nejmenší, co vás s ní může potkat.
Víc než jen kamera
Chlapík v obleku připomínajícím batmana prolétá mezi skalními štíty. Šílenec na trekingovém kole jede po tenké hraně horního oblouku zavěšeného mostu. Člověk v kosmickém skafandru vyskakuje z gondoly stratosférického balónu. Potápěč plave vstříc lidožravému žralokovi. Surfer uhání pod přepadávajícím hřebenem obří vlny...
obr: Kamery GoPro se zúčastňují těch nejdivočejších adrenalinových dobrodružství
Můžete se vžít do jejich pocitů jako nikdy předtím - protože mají na přilbě nebo na zápěstí připevněnou kameru GoPro. Snímky z ní nejsou o zážitcích, jsou bezmála zážitky samé. A potenciál příběhů, které nechá majitel svou kameru prožít, je prakticky nevyčerpatelný. Věcička menší než krabička zápalek totiž snese skoro všechno.
GoPro je toho času nejprodávanější kamera na světě. Ale je zřejmě ještě něčím víc, než klasické kamery. Když začal YouTube zveřejňovat žebříček nejpopulárnějších značek objevujících se na jeho nahrávkách, jako první se umístila opět GoPro.
Odborníci tvrdí, že důvodem je dosud nevídané prolínání divácké přitažlivosti záběrů s reklamou. Nezničitelná pidikamera je samozřejmě vyhledávaným nástrojem tvorby mimořádně atraktivních záběrů, které se hodí do reklam prakticky na cokoliv, protože přitahují pozornost.
Ale nejen to: současně je každé video z ní také reklamou na ni samu, protože záběry se na první pohled liší od snímků z běžných kamer jak náměty, tak i charakteristickými rysy obrazu. Rozlišit, který záběr dělali fanoušci GoPro a který profesionální tvůrci reklam, prakticky nelze, protože na specifika práce s GoPro fígle profesionálních filmařů neplatí. Tady všichni začínají od nuly.
Počet a čas shlédnutí, stejně jaké záplava lajků a sdílení ukazuje, že divákům to nevadí. Právě naopak: speciální kanál GoPro už má na YouTube okolo dvou milionů odběratelů. To všechno k fenoménu přitahuje specifickou a mimořádně třaskavou směs dobrodruhů, adrenalinových sportovců, neortodoxních badatelů, filmových profesionálů, uměleckých experimentátorů i ctižádostivých amatérů - a stále častěji také špičkových reklamních agentur, profesionálních studií a televizních stanic.
Od kola až po skafandr
Nick Woodman se narodil roku 1975 v rodině váženého bankéře a španělské matky. Vyrůstal v kalifornském Menlo Parku, kde kdysi působil i Edison, spíš než vynálezy ho ale přitahoval surfing. Roku 2002 si udělal delší prázdniny v Indonésii a Austrálii, kde se pokoušel své kousky ve vlnách natáčet 35mm filmovou kamerou. Klasický přístroj se k tomu ale moc nehodil, a tak založil společnost, která by lidem jeho ražení nabídla něco lepšího.
"Chtěl jsem kameru připevněnou na těle - tak malou, že by byla skoro neviditelná a tak lehkou, že bych ji ani necítil," řekl později o svých tehdejších záměrech. "Nemělo to být drahý stroj pro profesionály. Měla lidem jako já umožnit sdílet své zážitky s přáteli."
obr: Nick Woodman, otec minikamer GoPro a zaklatatel firmy, která je vyrábí
Začátky Woodmanova podnikání byly krušné: aby se uživil, objížděl se svým starým volkswagenem USA a prodával suvenýry, které přivezl z cest. Ve zbývajícím čase přitom konstruoval svou kameru.
Po dvouletého vývoji spatřil světlo světa přístroj s poněkud upovídaným názvem GoPro HERO 35 mm All Season Sport Camera, který pořád ještě používal filmový pás a trh nezaujal. Obrat přišel až roku 2007, kdy Woodman uvedl svůj první digitální model Digital HERO 3.
Geniální myšlenky jsou obvykle velmi jednoduché a digitální GoPro patří mezi ně. Miniaturní kameru tou dobou už nebylo potřeba vymýšlet, protože dávno existovaly v mobilech. Stačilo ji (obrazně řečeno) zbavit telefonu a dalších zbytečností, vybavit objektivem s velmi krátkou ohniskovou vzdáleností a nacpat do co nejmenší krabičky, které nevadí hrubší zacházení ani voda.
A také vybavit držáky pro uchycení na všem co si dovedete představit, od vlastní hlavy, přes řídítka, příď surfu, stěžeň jachty nebo dálkově ovládaný model až po kosmický skafandr.
Tehdy ještě GoPro vypadala jako jeden z mnoha gadgetů, které zamořují svět digitální éry a mají jepičí život. Postupně se ale z hračky vypracovala na nástroj, jímž nepohrdnou ani profesionálové. V současnosti je na trhu generace označená číslem 3 a na cestě je čtvrtá, která umí - kromě jiného - i 4K video.
V každé generaci je několik modelů a jejich odlišnosti jsou předmětem záplavy recenzí, pro nás je ale důležitější to, co je spojuje a současně odlišuje od klasických kamer. Kromě již zmíněných vlastností to je také dálkové ovládání, možnost nastavení vyšších snímkových frekvencí atd.
Úspěch samozřejmě neunikl pozornosti konkurence, a tak se stále častěji objevují podobné výrobky. Většinou levnější, což může být jedna z hlavních příčin jevu, který někteří komentátoři nazývají prasknutí bubliny GoPro: v říjnu její akcie náhle poklesly o více než 20 procent.
Nechybí ale ani názory, že důvodem je podezření, podle něhož za zranění Michaela Schumachera na sjezdovce mohla právě minikamera, nebo že přístroje se prostě okoukaly. Na seriózní závěry je ale výkyv zatím příliš krátký.
Jan A. Novák