Novákoviny

"Jak to dělají kosmonauti," ptá se v jedné písni Marek Eben a odpověď je těžká, protože vzít raketu a zaletět na kosmickou stanici není zrovna jednoduché. Teď zrovna se ale nabízí možnost o nějaký ten milión dolarů lacinější: unikátní výstava Gateway to Space na pražském Holešovickém výstavišti.

Možná si řeknete, že bez stavu beztíže to nemůže být ono, ale organizátoři v tomto ohledu projevili nevšední vynalézavost. Kromě jiného je tam celý modul orbitální stanice Mir, který si můžete prolézt i zevnitř. Aby se iluze vesmíru co nejvíce blížila skutečnému stavu na oběžné dráze, je modul zabudovaný v nakloněné poloze, navíc interiér stanice je samozřejmě zařízen tak, že tam není žádné "nahoře" a "dole". Rozdíl mezi tím co vám říká zrak a tím co hlásí orgán rovnováhy má trochu podobné důsledky jako stav beztíže, takže slabší nátury si uvnitř užijí i náznak kosmické nemoci. A nechybí ani WC, takže úvodní otázka je zodpovězena.

Nebo jste snad chtěli vědět, jak dělají ještě něco jiného?

Dotkněte se Měsíce

Výstavu Gateway to Space zorganizovalo Návštěvnické centrum kosmické agentury NASA společně s US Rocket Center. V Holešovicích bude do 28. června. Jde o zatím rozsahem největší expozici kosmonautiku, která tu kdy byla k vidění - představuje okolo 15 originálních exponátů, doplněných množstvím unikátních fotografií a filmového materiálu - to všechno na ploše 3000 čtverečních metrů.

obr: Lunární elektromobil z programu Apollo je na výstavě ve skutečné velikosti

Foto: Jan A. Novák 

Exponáty přitom nejsou žádné papundeklové napodobeniny. Třeba takový originální lunární nosič Saturn V vysoký 110 metrů by se sice do výstavní haly nevešel, ale i jeho zmenšený model má úctyhodné rozměry a člověk se vedle něj trochu ztrácí - o to víc konsternuje zjištění, že je i tento "model" skutečně umí létat.

Vedle modelů tu ale nechybí ani dokonalé makety ve skutečné velikosti, skutečné záložní stroje nebo jejich části, trenažéry, nebo skafandry. Jedním z nejatraktivnějších exponátů je kámen z Měsíce přivezený jednou z expedic Apollo, kterého se můžete dotknout. Ve skutečné velikosti je mimo jiné rover, na němž se astronauté posledních misí Apollo proháněli po povrchu Měsíce. Stejně tak v měřítku je i kokpit raketoplánu Space Shuttle a řada dalších strojů.

Expozice se přitom neomezuje jen na americkou astronautiku: organizátoři neopomněli ani sovětský podíl na nejslavnějším období kosmické éry. Nechybí tu Sputnik 1, skafandr Jurije Gagarina, modely kosmických lodí Vostok, Voschod a Sojuz, nosiče Sojuz...

Hlavní sál výstavy je vlastně putováním po historii letů do vesmíru. Symbolicky jej zahajuje dělový projektil, v němž poslal své hrdiny k Měsíci romanopisec Jules Verne v 19. století - který se přitom realitě programu Apollo přiblížil s až neuvěřitelnou přesností. Wernhera von Brauna, budoucího strůjce úspěchu programu Apollo, v této části nezastupuje jen zlopověstná raketa V-2, ale i vozík, který už v dětství opatřil raketami a pokoušel se na něm jezdit. Seznámení s prvními průkopníky bude nejspíš pro většinu veřejnosti velkým překvapením, protože obecně známá historie kosmonautiky obvykle začíná až prvním Sputnikem. Zde navíc překvapením příjemným, protože je podaná velmi srozumitelně.

A pak už následuje zlatá éra: první satelity, sondy k Měsíci a planetám, kosmické lodě, orbitální stanice, raketoplány... Zlatým hřebem je samozřejmě, přistání na Měsíci, zatím největší úspěch lidstva na obloze. Dějová linie výstavy pak pokračuje přes raketoplány a Mezinárodní kosmickou stanici až do současnosti.

Druhá část výstavy jde v přibližování vesmíru ještě dál: udělá z návštěvníka kosmonauta. Můžete si vlézt do skutečného lunárního skafandru, především tu je ale celá řada trenažérů, z nichž některé není radno testovat s plným žaludkem. Za trochu hladu ale výstava rozhodně stojí, protože srovnatelnou kosmickou expozici u nás asi hned tak neuvidíme - a nejbližší obdobné jsou hodně daleko od našich hranic.

Jan A. Novák

Psáno pro iHned.cz

Foto: autor

You have no rights to post comments