Novákoviny

stránky publicisty Jana A. Nováka

Zemřel Neil Armstrong, první muž na Měsíci

armstr1

V sobotu 25. září zemřel Neil Armstrong velitel lunární mise Apollo 11, první člověk, který stanul na povrchu Měsíce, jeden z hlavních hrdinů největšího dobrodružství a největšího úspěchu, který lidstvo dosáhlo. Weby teď nejspíš zase zaplaví žvásty zamindrákovaných magorů tvrdících, že Američané na Měsíci nikdy nebyli, my si tu ale raděj připomeneme život tohoto astronauta.

 

"Houstone, tady základna Tranquility. Orel přistál." To jsou první lidská slova, která zazněla z jiného kosmického tělesa. Nejvýznamnější událost za deset tisíc let historie lidského poznání se odehrála 20. července 1969 a hlas, který je pronesl, byl klidný. I přesto, že posádka lunárního modulu právě vyvázla ze smrtelného nebezpečí: paliva při přistávacím manévru zbývalo už jen na 30 vteřin letu a terén pod strojem stále nedovoloval dosednout.

Autora stručného hlášení asi není třeba představovat; je jím Neil Armstrong, velitel výpravy Apollo 11 a první muž, který vystoupil na měsíční povrch.

 

Na prahu vesmíru

 Neil Armstrong se narodil se 5. srpna 1930 v Ohiu. Z otcovy linie rod pochází z klanu skotských Armstrongů dodnes žijícího ve městě Langholm, po matce Viole Engelové má kořeny také v Německu. Letadla ho fascinovala od dětství - kromě obvyklého modelářství si doma postavil i malý větrný tunel pro testování modelů. Vystudoval letecké inženýrství na Purdue University, titul Master of Science získal na University of California.

armstr2

 

obr: Největší úspěch lidstva - první lidé stanuli na jiném kosmickém tělese. Neil Armstrong stojí u americké vlajky vztyčené poblíž lunárního modulu.

 

 

Následovala služba pilota na letadlových lodích, během níž se dostal i do korejské války, kde podnikl 78 bojových letů. Při jednom z nich byl jeho stíhací bombardér F9F Panther zasažen protiletadlovou palbou. Armstrongovi se podařilo dovést poškozený stroj za linii fronty a tam se šťastně katapultoval.

Po návratu z Koreje odešel od námořnictva a pokračoval ve studiích. V roce 1956 se oženil s Janet Shearonovou, s níž měl tři děti. Dcera Karen zemřela roku 1962 na zápal plic v důsledku oslabení po léčbě mozkového nádoru.

Už na studiích mířil Armstrongův zájem k novým leteckým konstrukcím a jejich testování. Roku 1955 nastoupil jako zkušební pilot do Lewis Laboratory na letecké základně Edwards. Šlo o součást NACA (Americké komise pro letectví), přímé předchůdkyně pozdější kosmické agentury NASA. Jeho rukama tam prošla celá řada slavných strojů, mezi nimiž nechyběl ani raketový Bell X-1B - vylepšený model pokusného letounu, s ním předtím Chuck Yeager poprvé překročil rychlost zvuku.

Málo se ví, že už v této fázi své kariéry se Neil Armstrong dostal do styku s kosmonautikou a vesmírem. Od roku 1960 testoval raketový letoun North American X-15, který dokázal dosáhnout výšky přes 100 kilometrů, což je oficiální hranice kosmického prostoru.

Piloti tohoto programu proto měli status astronautů a ti, kteří uvedenou hranici přesáhli, jimi de facto i byli. Neil Armstrong k nim ale nepatřil - jeho nejvyšší let na X-15 ho zavedl do výšky 63 kilometrů.

Do skutečného kosmického programu se Armstrong dostal v listopadu téhož roku, kdy byl vybrán jako astronaut pro projekt X-20 Dyna Soar. Šlo o pokračování projektu X-15 - kosmický raketoplán, který by do vesmíru vynášela raketa Titan a zpět by se vracel klouzavým letem. Dyna Soar financovalo vojenské letectvo USA, které tak chtělo získat prostředek pro operace v kosmu.

Slibný, ale zdlouhavý projekt byl zrušen ve prospěch projektu kosmických kabin Mercury, který měl urychleně dohnat (nebo aspoň zmenšit) ruský náskok v pilotované kosmonautice. Přesto X-15 a X-20 nezůstaly bez potomků: vede od nich přímá cesta jak k raketoplánům Space Shuttle, tak k první soukromé kosmické lodi SpaceShipOne.

 

Půl vteřiny od smrti

Dostat se mezi astronauty Mercury Neil Armstrong už nestihl, roku 1962 se ale stal součástí projektů Gemini a Apollo. Na rozdíl od jednomístné kabiny Mercury už byla dvojmístná Gemini skutečná kosmická loď se skvělou manévrovací schopností, která dovolovala výstupy astronautů do otevřeného prostoru a mohla zůstat na oběžné dráze až dva týdny. Jejím hlavním posláním bylo získat zkušenosti pro stavbu lunární lodě i složité operace ve vesmíru. Pro tento účel se letecký inženýr a testovací pilot pokusných výškových raketoplánů hodil jako nikdo jiný.

armstr4

 

obr: Posádka Apolla 11

 

 

Poprvé vzlétl Neil Armstrong na oběžnou dráhu jako velitel kosmické lodi Gemini 8 v březnu 1996. Jeho pilotem byl David. R. Scott, který se později také procházel po Měsíci. K hlavním úkolům mise patřilo setkání s posledním stupněm rakety Agena a vyzkoušet vůbec první spojení s jiným tělesem ve vesmíru. Šlo o základní manévr misí k Měsíci, kdy se musela loď na oběžné dráze setkávat s lunárním modulem.

Z letu Gemini 8 se ale stalo drama. Po spojení začala obě tělesa rotovat a hrozilo, že astronauté nad nimi ztratí kontrolu. Navíc tu bylo také riziko, že při pokusech ovládnout loď vyčerpají pohonné látky nutné pro návrat. Let nakonec musel být předčasně ukončen a Gemini 8 nouzově přistála v Pacifiku.

Další krušné chvíle zažil při tréninku na program Apollo. Během nácviku manévrů s trenažérem lunárního modulu stroj vypověděl službu a pilot se ve výšce pouhých 30 metrů musel katapultovat. Pozdější analýzy ukázaly, že život mu zachránila rychlá reakce: od smrti jej dělila pouhá polovina vteřiny. Padák se otevřel na poslední chvíli, ale nakonec jediným vážnějším zraněním byl nakousnutý jazyk.

Málokterý člověk má vrchol své životní dráhy tak jasný a viditelný: Neilu Armstrongovi se objevuje nad hlavou skoro každou noc. Apollo 11 odstartovalo ze Země 16. července 1969, jeho lunární modul dosedl na měsíční povrch 20. července. Z tříčlenné posádky jen dva mohli přistát na Měsíci a jen jeden na něm udělat první lidský krok. Byl jím velitel Neil Armstrong. Později řekl, že věřil v úspěch jen z 50 procent...

 

Návrat z Měsíce

O Armstrongově cestě na Měsíc bylo napsáno mnoho, ledacos ale naznačuje, že pro slavné astronauty byl možná ještě obtížnější návrat do normálního života. První problém představovalo předčasné ukončení programu Apollo: zájem veřejnosti ochabl, naděje na nové objevitelské výpravy zmizela. Lidé trénovaní pro špičkové výkony ve vesmíru si museli hledat uplatnění v každodenním všedním životě. Armstrong odešel z NASA roku 1971.

armstr3

 

obr: Neil Armstrong v pozdějších letech své kariéry

 

 

Ne všichni to unesli: další člen posádky Apolla 11 Buzz Aldrin se po odchodu z kosmického programu léčil z depresí a alkoholismu, James Irwin z Apolla 15 tvrdil, že na Měsíci potkal Boha a stal se kazatelem. Ani Armstrong se nevyhnul problémům. Jeho první manželství se rozpadlo, v roce 1994 se podruhé oženil.

Na rozdíl od jiných astronautů Neil Armstrong odolal vábení politických Sirén dělat "tvář" některé strany a dal přednost světu podnikání. Byl členem několika správních rad (United Airlines, Thiokol, Learjet a dalších) a přednášel na University of Cincinnaty. Zúčastnil se také vyšetřování havárie kosmické lodi Apollo 13 při letu na Měsíc a katastrofy raketoplánu Challenger. V posledních letech se stáhl do ústraní, nepřestal ale pronásledovat všechny, kdo podle jeho názoru neoprávněně obchodují s jeho nahrávkami z Měsíce, fotografiemi a podpisy.

 

Příloha

armstr5

Fakta o misi Apolla 11

posádka: Neil Armstrong, Michael Collins, Edwin Aldrin

start ze Země: 17. 7. 1969

přistání na Měsíci: 20. 7. 1969

přistání na Zemi: 24. 7. 1969

doba pobytu přistávacího modulu na Měsíci: 21 hodin, 37 minut

doba pobytu astronautů na Měsíci mimo modul: 2 hodiny, 16 minut

celková doba trvání: 8 dní, 3 hodiny, 18 minut, 35 vteřin

množství přivezené měsíční horniny: 22 kg

 

Jan A. Novák

 


Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

 
Joomla Templates: by JoomlaShack